Zpracovat úvodní části učebních osnov nebývá pro učitele výtvarné výchovy problém. Přesto však mnohdy dostatečně nevyužívají možností, které se zde nabízejí k tomu, aby více vystihly pojetí předmětu a charakterizovaly vše, čím je výuka výtvarné výchovy zajímavá a odlišná. Rozhodně je škoda, pokud není zmíněna např. spolupráce s lektorským oddělením galerie či muzea, či návaznost tvůrčích aktivit žáků ve škole na navštívené programy. Často nejsou zmiňovány ani lekce probíhající v exteriéru či jiných prostorách. Teprve při rozhovorech s učiteli vyplyne, jak jsou podněty z různých prostřední pro rozvíjení smyslové citlivosti žáků důležité i to, že jejich přínos bývá stále ještě nedoceňován. Možná je to i z obavy a z přetrvávajícího stereotypu, podle kterého by z každé hodiny výtvarné výchovy měl být hotový výstup v podobě alespoň studijní kresby. Získání vlastní zkušenosti žáků z vnímání jakéhokoli místa (vhodné je, pokud se na jeho výběru podílejí především žáci), jeho zkoumání, povídání si o něm a o vlastních pocitech, naslouchání jeden druhému a učení se být spolu navzájem, jsou plnohodnotným výstupem výtvarné výchovy. To vše a mnoho dalších informací do úvodních částí osnov patří. A nemusí být zdaleka jen studeným a odosobnělým textem, ale mohou přinášet i cosi navíc. Je dobré, pokud text sdělí i to, co chtějí učitelé výtvarné výchovy v konkrétní škole společně s žáky objevovat a proč. Ukázky k jednotlivým částem učebních osnov jsou v různé míře převzaty z pracovní verze ŠVP Základní školy Hřebeč.
Vyučovací předmět vychází z obsahu vzdělávacího oboru Výtvarná výchova. Jde o tvůrčí činnosti, které umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, fantazii a intuici. Žák je veden k odvaze a chuti uplatnit vlastní prožitky, představy a zkušenosti při tvůrčích činnostech a zapojit se do procesu komunikace prostřednictvím vnímání, vlastní tvorby a interpretace vizuálně obrazných vyjádření.
Učivo vychází ze všech obsahových domén:
Obsahové domény jsou vzájemně provázány a žákům umožňují:
| ročník | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. |
| časová dotace | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
Výuka probíhá v prostorách určených k Výtvarné výchově nebo v kmenových učebnách. Využívána je počítačová a audiovizuální technika. Lekce probíhají v exteriéru, v přírodě a při exkurzích, rovněž v době školy v přírodě. Výtvarné náměty vycházejí převážně ze zájmů žáků, navazují a rozvíjejí projektová témata školy. Součástí Výtvarné výchovy jsou prezentace prací žáků. Nejčastější formou jsou výstavy v prostorách školy. Součástí se stávají rovněž návštěvy vhodných výstav v obci i mimo ni.
Komentář
Oceňuji posílení hodinové dotace na 1. i na 2. stupni. Časové vymezení pro Výtvarnou výchovu je záměrně uvedeno i pro ročníky 2. stupně. Škola počítá s jejich postupným organizačním začleňováním - od školního roku 2006/2007 již přibyl 6. postupný ročník. Oceňuji také dvouhodinovou dotaci pro Výtvarnou výchovu po celou dobu školní docházky. Protože se jedná o činnostní předmět, je posílení hodinové dotace na 1. a 2. stupni velmi vhodné. Je-li pro vlastní tvorbu, vnímání a interpretaci poskytnut dostatečný časový prostor, mají žáci možnost daleko více zúročit kvalitu vlastní zkušenosti, promýšlet různé varianty, volit si prostředky, experimentovat s nimi. V neposlední řadě je dostatek času pro fázi komunikace. Právě při komunikaci se žáci učí užívat pojmy, uvědomovat si podobnosti či odlišnosti mezi vlastním přístupem k tématu a přístupy ostatních, prezentovat vlastní tvůrčí záměry a důležitá rozhodnutí. Přestože charakteristika i ve své stručné podobě zachycuje vše podstatné a umožňuje si vytvořit základní představu o pojetí předmětu, je možné obsahové vymezení i více rozvést, a nabídnout tak představu o koncepci výtvarné výchovy, která je realizována učiteli konkrétní školy. Do budoucna je možné charakteristiku obohatit o další informace, které přinesou zkušenosti z výuky Výtvarné výchovy z postupně se naplňujících ročníků 2. stupně. Důležitý je i fakt, že výuka probíhá v různých prostorách, a to v interiéru (využívání počítačové učebny i audiovizuální techniky by mělo být ve výtvarné výchově běžně zařazováno) i v exteriéru. Návštěvy výstav v obci i v okolí jsou důležité pro utváření vztahu k místnímu společenství.
Z pohledu výtvarné výchovy by to měly být takové metody a formy práce, které učitel nabízí proto, aby se žákům co nejvíce dařilo dosáhnout nejen školou stanovených dílčích výstupů, ale i všeho, co od nich bude požadovat běžný život. Je důležité objevovat vlastní tvořivost a uvědomovat si sebe sama, učit se zodpovědnosti za kvalitu vlastního života. Z pohledu učitele rozhodně není vůbec lehké formulovat k jednotlivým klíčovým kompetencím to, co pro jejich dosažení žákům může nabídnout. Výtvarná výchova, jako činnostní předmět, jehož podstatou je tvůrčí proces ve všech jeho fázích, tuto situaci nemá zase až tak složitou, jak by se mohlo zdát, ale doposud jen více ukrytou. Výhoda je v tom, že bez určitých postupů a metod, které učitel vědomě užívá a nabízí, by se vůbec tento předmět nedal realizovat a k žádné tvorbě žáků by ani nedošlo!
Mnoho učitelů výtvarné výchovy, aniž by o tom v minulosti mluvili, propracovávali po celou dobu svého působení metody a formy práce, které rozvíjely něco, co dříve nebylo pojmenováno klíčovými kompetencemi, ale naučilo žáka pro život mnoho potřebných vědomostí, dovedností, schopností, které jim umožnily utvářet si postoje a hodnoty. Dříve však docházelo k tomu, že učitelé mnohdy zaměňovali metody a formy práce za obsah výtvarné výchovy a ten pak zaměňovali za náměty, respektive jejich názvy. Nebyla to ale chyba učitelů, ale spíše oboru s vágním definováním jeho obsahu. Také nebyly jasně formulovány očekávané výstupy - tedy to, co se žáci mají naučit.
| Žák | Učitel | |
| Kompetence k učení |
|
|
| Kompetence k řešení problémů |
|
|
| Kompetence komunikativní |
|
|
| Kompetence sociální, personální a občanské |
|
|
| Kompetence pracovní |
|
|
Komentář
Původní vybraná ukázka ze ŠVP Hřebeč je pro potřeby tohoto textu upravena a dopracována. Přesto je zde zachován charakter jejího celkového vyznění, jehož přínos spočívá zejména v tom, že byly promýšleny (nad rámec požadavků struktury pro zpracování této části osnov) výchovné a vzdělávací strategie poskytované učitelem ve vazbě na dovednosti, vědomosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které mají získat žáci. Tím, že žák je uveden na prvním místě, je podtržena důležitost jeho rozvoje. Škola si tak vlastně stanovila určitý profil žáka a teprve pak učitel hledal vhodné strategie, aby se žák mohl úspěšně rozvíjet. Je však důležité, aby se takto definovaná interakce žák - učitel, učitel - žák nestala překážkou, ale možností pro změny, vývoj a vzájemné ovlivňování. Najít z hlediska výtvarné výchovy přesná odlišení klíčových kompetencí, zvláště sociální a personální i občanské, není nutné. Uvedená ukázka je však dokladem toho, že rozlišení nalézt a pojmenovat lze. Podobně je v ukázce vystiženo odlišení kompetence k učení, řešení problémů a kompetence komunikativní.
Důležité je zdůraznit, že neexistuje jediný správný model toho, jak tuto část učebních osnov zpracovat! Nemá-li se stát pouze formálním splněním požadovaného - bez valného smyslu - je třeba, aby k výchovným a vzdělávacím strategiím učitelé výtvarné výchovy došli sami na základě reflexe své vlastní dosavadní práce i svých představ a plánů do budoucna. Úkolem oboru je pak intenzivně začít pracovat na pojmenování metod, které vycházejí z principů tvorby, zohledňují tendence současného umění a programově se zaměřují se na to, aby žák byl schopen si uvědomovat a rozvíjet tvořivou podstatu vlastní osobnosti.
| 1. ročník | 2. ročník | 3. ročník | 4. ročník | 5. ročník | |
|---|---|---|---|---|---|
| OV* | Rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty), porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ | Při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je a třídí na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) | |||
| DV, učivo ŽÁK:** |
Vzhledem ke svému věku zachází s různými výtvarnými potřebami (získává dovednosti při práci s nimi, vybírá si vhodný materiál, samostatně si jej připraví a následně jej užívá - např.: upravuje si formát pro plošné vyjádření, dodržuje vhodný postup při práci s barvou, při modelování, kombinuje různé materiály v prostoru). Inspirace: literatura, divadlo, film, vyprávění, zážitky, vlastní zkušenost, okolní prostředí, návštěvy výstav, exkurze apod. |
||||
| DV, učivo ŽÁK: |
Postupně užívá pojmy: linie, tvar, objem, barva, objekt, a to jak při vyjádření toho, co vnímá, tak při vlastní tvorbě či prezentaci své práce. Prvky nalézá ve vlastní tvorbě i v okolním světě, pojmenovává a užívá je k záznamu vlastní zkušenosti. |
Uplatňuje ve vlastní tvorbě barevné a světlostní kontrasty, zaznamenává jejich proměny - světlo a stín. Učí se základním kompozičním principům, nalézá různé varianty pro uspořádání objektů v prostoru. Porovnává různé možnosti využití barvy, kompozice a kontrastu ve vlastní produkci i dílech výtvarného umění. |
|||
| OV | V tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti, uplatňuje v plošném i v prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace | Při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro nejbližší sociální vztahy | |||
| DV, učivo BARVA *** |
Rozpoznává barvy: základní a podvojné, rozezná jejich vlastnosti a kvality (např.: barvy husté, řídké). Objevuje různé barevné kontrasty, ladí barvy podle vlastního záměru, uplatňuje barvu při plošné i prostorové tvorbě. Vyhledává příklady různého symbolického užití barev. |
Ve své tvorbě uplatňuje znalosti o barvě, volí vhodné barevné kompozice, kontrasty. Rozeznává různé povrchy materiálů, a to i přírodního. |
|||
| LINIE *** | Porovnává různé druhy linií a jejich výrazové možnosti související s užitým prostředkem. Využívá přítlak, rovnoběžnost a protínání linií, hustotu a řídkost, opakování. Na vybraných uměleckých dílech rozpoznává lineární kresbu i její různorodost. |
Užívá linie pro vyjádření rytmu, siluety, např. vlastního těla v pohybu, experimentuje s liniemi v prostorové tvorbě, využívá k tomu textilií, papíru, přírodního materiálu, experimentuje i s osobně zvolenými prostředky (lineárním řazení písma v prostoru apod.). Linie užívá k záznamům vnímané hudby, dotyku s různými povrchy a materiály, vjemů a proměn přírodních jevů (např. vítr). | |||
| TVAR A OBJEKTY *** | Poznává vlastnosti plastických materiálů a modelováním z nich vytváří objem (modelovací hmota, keramická hlína, modurit, těsto, sníh apod.). Rozvíjí schopnost zachytit a vystihnout tvar vnímaný zrakem, rozeznávat záznam tvaru a vlastní objektu, uvědomuje si odlišnost skutečnosti vnímané různými lidmi. Experimentuje s kombinacemi různorodých materiálů a prostředků, včetně přírodních i syntetických materiálů. Kombinace uplatňuje v ploše i prostoru. O svém "objevu" podává zprávu ostatním, postupně používá základní pojmy. |
Různými způsoby a prostředky vyjadřuje prostor, hmotu, tvar, pracuje s rozmanitými předměty, které třídí, sestavuje, instaluje na základě hry a experimentu. Porovnává způsob vyjádření svých vlastních zkušeností s vyjádřením svých spolužáků i s vybranými ukázkami z tvorby současných českých výtvarných umělců. |
|||
* OV - očekávané výstupy - citace z RVP ZV
** DV - dílčí výstupy, jedná se o komplexní přístup ke vzdělávacímu obsahu - viz níže uvedený komentář
*** Klíčové pojmy učiva - viz níže uvedený komentář
Komentář
Škola zvolila členění rozpracovaných výstupů a učiva do delších časových období. Z hlediska formy cituje očekávané výstupy z RVP ZV a pod ně přiřazuje vlastní dílčí výstupy propojené s učivem. Zvolený přístup využívá možnosti členění vzdělávacího obsahu do delších časových úseků. Specifičnost tohoto zpracování není jen v atypickém grafickém řešení, ale dává velmi dobrý přehled o gradaci dílčích výstupů pro jednotlivá období (např. 2. dílčí výstup) i o jejich kontinuální platnosti od 1. do 5. ročníku (viz 1. dílčí výstup). Z ukázky je patrné komplexní pojetí vzdělávacího obsahu, kdy se učivo stává neoddělitelnou součástí očekávaného výstupu. Například rozpoznává barvy - základní a podvojné, rozezná jejich vlastnosti a kvality (např.: barvy husté, řídké).
Klíčové pojmy - barvy, linie, tvar a objem, uvedené v 1. odstavci tabulky, pomáhají v orientaci pojetí vzdělávacího obsahu a zároveň se stávají opěrnými body učiva. Uvedené klíčové pojmy učiva se vztahují k obsahové doméně Rozvíjení smyslové citlivosti - prvky vizuálně obrazného vyjádření. Protože se ale dílčí výstupy týkají i dalších obsahových domén - Uplatňování subjektivity a Ověřování komunikačních účinků (potěšující je, že se ve výstupech opravdu podařilo domény provázat), bylo by vhodné informace o komplexním pojetí vzdělávacího obsahu a provázanosti domén ještě více zdůraznit v charakteristice vyučovacího předmětu, či v obsahovém vymezení.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
