V roce 2004 byl ukončen tříletý projekt partnerství škol v rámci projektu Socrates - Comenius 1. Po tři roky jsme měly možnost pravidelně navštěvovat spolupracující školy ve Francii a Španělsku Jedna z našich učitelek týden pracovala v mateřské škole ve Španělsku.
Systém je velmi podobný francouzskému. Předškolní vzdělávání není povinné. Děti navštěvují mateřskou školu od 3 do 6 let. Do nejmladšího oddělení se přijímá 20 dětí. Do oddělení 4 - 5letých a 5-6letých se zapisuje po 22 dětech. Děti stráví v mateřské škole 25 hodin týdně.
Školy jsou privátní nebo financované státem. Kvalifikovaný učitel absolvuje tříleté vzdělávání univerzitního typu.
Obsah předškolního vzdělávání:
Obecné cíle jsou rozpracovány do 3 hlavních oblastí vzdělávání:
Mateřské školy jsou zpravidla, stejně jako ve Francii, součástí komplexu budov základních škol nebo se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Také španělské třídy pro předškolní vzdělávání, spíše připomínají interiér našich 1. a 2. tříd. Podobně jako ve Francii, jsou rozděleny na zájmové koutky (koutek čtenářský, pro poslech, malířský atd.), takže děti mají více prostoru pro soukromí a individuální zájmy, ale jen málo prostoru je věnováno pro hračky a realizaci volné hry.
Pro fyzické aktivity disponuje škola prostornou tělocvičnou, ve které se střídají všechny třídy, včetně předškolních. Předškoláci tak mohou tento prostor využít (asi 1x týdně). Denní potřeba pohybových aktivit je uspokojována pouze tělovýchovnými chvilkami a spontánním pohybem na školním hřišti po svačině.
Škola, se kterou jsme spolupracovaly, má 6 předškolních tříd. Třídy jsou homogenní. Součástí vzdělávání předškolních dětí je i angličtina. Nejen na její výuku, ale např. i výuku hudební a tělesné výchovy dochází odborný pedagog.
I zde jsme byly svědky kombinace frontálního přístupu s prací ve skupinách. Opakovaně jsme postrádaly u nás tolik žádaný dostatečný prostor pro volnou hru a učení se hrou. Prostor pro volnou hru mají děti pouze v při pobytu venku. Aktivity jsou po celý den řízené.
Výuka začíná v mateřské škole v 9 hodin. Učitelky (la maestry) si vyzvednou děti (vzorně seřazených do řad na školním hřišti) od rodičů. V klidu je doprovodí do tříd, kde je zahájena výuka. Učitelka zahajuje práci úvodním rozhovorem k tématu. Mimo jiné si společně připomenou název dne, datum, letopočet, datum zapíší na tabuli. Poté pracují frontálně nebo ve skupinách na tématu pro konkrétní den.
Přibližně v 10 hodin děti jedí svačinu, kterou si donesly z domova (nikdo jim nepřipomíná, aby si šly umýt ruce nebo, aby po sobě uklidily papírky). Po svačině odchází děti na školní hřiště, kde pobývají asi hodinu, pod dohledem pomocníků, kteří pomáhají učitelkám i při přípravě pomůcek pro výchovně vzdělávací práci. Po návratu z hřiště pokračují děti ve výuce asi do 12 hodin. Poté opět učitelky předají děti rodičům před budovou školy. Ti většinu dětí odvedou domů na oběd (pouze minimum předškolních dětí zůstává přes poledne ve škole a obědvá ve školní jídelně). Ve Španělsku je zvykem obědvat i v pracovní dny doma. Děti se znovu scházejí ve škole v 15:00. Některé mladší děti odpočívají ve škole. Rodiče vyzvedávají děti v 17 hodin (opět podobně jako ve Francii).
Stejně jako ve Francii se děti od 3 let seznamují s psaním a čtením jako s jednou z možných forem vyjádření se a získávání informací, ale i s počítáním. Využívají globální metodu výuky čtení. Převažují frontální formy práce, organizace připomíná školní třídy. Pozornost je ale věnována i hudební výchově, různým formám pohybové výchovy, výtvarným a pracovním činnostem. Převažuje však řízená činnost.
Na rozdíl od Francie jsou dětem v odpoledních hodinách, kdy je míra soustředění dětí nižší a děti jsou unavenější, nabízeny činnosti výtvarné, práce s nůžkami a papírem, tedy spíše odpočinkové.
Opět jsem byla překvapena dobou, po kterou jsou schopny se děti (včetně těch nejmladších) soustředit na činnost. I při manipulaci s předměty, vydržely sedět v půlkruhu, který měl i po 15 minutách stále stejný tvar a děti neměly tendenci si na pomůcky sáhnout a trpělivě čekaly až je učitelka vyzve k činnosti (mj. děti seděly na holé zemi a musím přiznat, že nám příliš velké teplo nebylo).
I ve Španělsku se pohybují jak dospělí, tak většina dětí, v botách. S hygienou a uspořádáním odpočinku si Španělé příliš starosti nedělají. Děti, které ve škole odpočívají, si ještě před odchodem do jídelny připraví na zem "karimatku", po které se před tím projdou v botách. Na spaní se nepřevlékají a ani jsme vlastně nezjistily, zda vůbec dostanou polštář a přikrývku.
Sociální zařízení tvořila poměrně malá místnost, která sloužila současně jako WC i umývárna. Děti nemají vlastní ručníky. Všem slouží systém, který jsme poznaly již ve Francii, tj ručník zavěšený na dvou nad sebou umístěných konzolích. Jak ve Francii, tak i ve Španělsku jsme marně hledaly realizaci přísných hygienických předpisů, které v současnosti tolik komplikují provoz většiny školských a stravovacích zařízení v Čechách, a přemýšlely jsme nad tím, jak došli naši zákonodárci k tak přísným hygienickým požadavkům, které opakovaně zdůvodňují potřebou sladit naše předpisy s požadavky Evropské unie.
Ani ve Španělsku se učitelky příliš nezajímají o to, jak jdou děti ustrojené pro pobyt venku. Mladším dětem pouze zavěsily bundu kapucou na hlavu a děti se již do zbytku nasoukaly samy - v rozepnuté bundě, rozvázané čepici odcházely ven. Při naší snaze pomoci dětem nebo je upravit se, na nás děti dívaly podezřívavě.
Na rozdíl od Francie jsme byly ve Španělsku přítomny návštěvě dětí z předškolního stupně a primárních tříd na tematicky koncipovaném divadelním představení v kulturním centru poblíž školy.
Také jsme zjistily, že děti z prvního stupně, které seděly v jídelně s čepicemi na hlavě, se právě vrátily z plaveckého výcviku. Paní učitelka z naší školky, která na partnerské mateřské škole a zčásti i na primárním stupni v Zaragoze týden učila, se zúčastnila výletu starších dětí do Pyrenejí. Zdá se, že v tomto směru jsou Španělé progresivnější než Francouzi.
Předškolní zařízení, které jsme navštívily, je součástí základní školy. Všechny stupně řídí jeden ředitel. Pro předškolní stupeň je jmenovaná zástupkyně zodpovědná za provoz školy.
Každé z předškolních oddělení má k dispozici vždy jednu místnost, jak jsem již zmínila, uspořádáním spíše podobnou našim školním třídám. Děti zdaleka nemají k dispozici tolik hraček, jako je zvykem u nás.
Pro práci s dětmi je v odpoledních hodinách využívána i chodba.
Učitelé pracují s dětmi od 9 do 12 hodin. Do 9 hodin se scházejí ve sborovně na kávě či čaji. Další přestávku mají učitelé od 10:30 do 11 hodin. V této době dozírají na děti určení pomocníci. Od 12 do 15 mají učitelé volno. Do školy se vrací v 15 hodin a zahajují 2 hodiny další výuky, která je v letních měsících prokládána pobytem venku.
Domnívám se, že podobě jako ve Francii se i učitelky MŠ ve Španělsku těší větší vážnosti než u nás. Rodiče respektují výchovná doporučení a hodnocení dětí učitelkami.
Podobné postřehy potvrzuje i paní učitelka, která ve Španělsku týden působila. Učitelé MŠ mají podle ní větší klid na práci, jsou lépe placeni, veřejností jsou vnímáni stejně jako učitelé základní školy. Mezi učiteli vládne přátelská atmosféra. Učitelka se nezabývá utíráním nosu, zavazováním bot, hledáním osobních věcí dítěte, atd. - pro tzv. nepřímou výchovnou práci s dětmi je tu pomocnice. Učitelka prostě děti pouze vzdělává.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
