Metody: klíčové pojmy, diskuze, práce ve skupinách
Pomůcky: 16 kartiček formátu A6 s pojmy (+ nějaké do zásoby), balicí papír formátu A1, lepidlo, Slovník spisovné češtiny, případně jiné slovníky nebo encyklopedie, text Vznik jeskyní [1], Krasové pojmy [2]
Klíčové pojmy (soutěž)
Třída se rozdělí do čtyř skupin, každá skupina obdrží po čtyřech kartičkách formátu A6 s určitým pojmem.
Během dvou minut se skupina s pojmy seznámí, sdělí si, co o nich ví. Čtyři různí žáci z každé skupiny pak mají za úkol co nejlépe daný pojem popsat ostatním skupinám (na jeden pojem mají 30 sekund, popisované slovo přitom nesmí použít v žádném tvaru). Hádající skupiny si své tipy zapisují. Vyhrává skupina, která uhodla nejvíce pojmů.
Práce s pojmy
Tabuli rozdělíme na tři sloupce. Do prvního z nich napíšeme pojmy, které se podařilo popsat i uhádnout. Do druhého ty pojmy, které žáci neznali, a tudíž neuměli popsat, do třetího ty, které žáci popsali dobře, ale nikdo je neuhádl.
Nyní dostanou prostor všechny skupiny, aby se pokusily popsat pojmy z druhého sloupce (tedy ty, s kterými si původní skupina nevěděla rady). Takto popsané pojmy přesuneme do prvního sloupce. Máme tedy dvě hlavní skupiny pojmů: pojmy, které jsme dokázali popsat, a pojmy, které jsme popsat nedokázali. (Třetí sloupec s neuhodnutými pojmy má pouze orientační význam.)
Diskuze
Následuje diskuze celé třídy, kterou řídí učitel pokládáním vhodných otázek, například: Co se podařilo popsat, co ne? Proč? Které pojmy bylo jednoduché popsat, které jsme naopak popsat neuměli? Proč? Co nám k tomu chybělo? Kde všude se můžeme setkat s popisem? V jaké formě? Už jste někdy sami něco popisovali? Jednalo se častěji o popis prostý, nebo odborný? Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete charakterizovat prostý i odborný popis? Kde se setkáváme s prostým popisem? Kde s odborným? Komu je odborný popis určen? Pouze odborníkům, nebo i širší veřejnosti? Jaké budou rozdíly mezi těmito odbornými popisy? Z čeho odborný popis vychází? Co musíme znát? Jak postupujeme při jeho zpracování?
Tvorba hesla do slovníku (odborný popis)
Po shrnutí poznatků, které vyplynuly z diskuze, mají skupiny čas na to, aby čtyři pojmy, které obdržely na začátku hodiny, zpracovaly jako heslo do odborného slovníku, encyklopedie. Pro základní orientaci mohou žáci použít Slovník spisovné češtiny (případně jiné vhodné slovníky nebo encyklopedie), hlavně by však měli vycházet z textů Vznik jeskyní. Heslo zpracují tak, že objasní pojem (co to je), vysvětlí, jak daný jev vzniká, kde se s ním můžeme setkat apod.
Prezentace a hodnocení slovníkových hesel
Před koncem hodiny práci skupin ukončíme a na arch papíru A1 vylepíme všechny kartičky A6 – jedna kartička představuje jedno heslo v encyklopedii. (Zbývající místo na velkém archu můžeme využít v dalších hodinách, kdy se objeví další pojmy, které bude třeba objasnit. Pro tento případ máme v zásobě další malé kartičky.) Společně si všechny pojmy projdeme a zhodnotíme, jak se žákům podařilo vypořádat se s odborným popisem.
Metody: Vennovy diagramy, výklad, diskuze, práce ve skupinách
Pomůcky: předem připravené Vennovy diagramy, informační materiály o Moravském krasu [3]
Aktivizace žáků
Čím jsme se zabývali minulou hodinu? Co umíte říct o slohovém útvaru popis? Jaké druhy popisu znáte? Co všechno víte o popisu odborném?
Vennovy diagramy
Nyní využijeme metodu Vennovy diagramy, aby si žáci lépe uvědomili, co mají společné (průnik) a jaký je rozdíl mezi odborným popisem čistě vědeckým, určeným pouze pro odborníky (množina A), a popisem populárním, určeným pro širší okruh zájemců (množina B). Žáci pracují nejprve samostatně, poté ve dvojicích, a nakonec nabídne učitel žákům své Vennovy diagramy, aby si je mohli doplnit nebo opravit případné nedostatky.
Diskuze k výkladu učitele
Na tuto aktivitu naváže učitel krátkým výkladem, ve kterém zmíní, že odborný popis je často východiskem k odbornému výkladu, a formou vhodných otázek žáky přivede k tomu, aby sami dokázali tento slohový útvar charakterizovat, najít jeho podstatné znaky, uvést, co nesmí ve správném výkladu chybět, z čeho vychází atd. V závěru této krátké diskuze žáky vyzveme, aby se zamysleli, kde všude se už setkali s výkladem, a zeptáme se, zda někdy sami výklad zpracovávali.
Tvorba textu – výklad (práce ve skupinách)
Od tohoto okamžiku se žáci stávají až do příští hodiny novými průvodci po jeskyních Moravského krasu. Třída se rozdělí do čtyř skupin tak, aby tři skupiny měly shodný počet členů (např. 5) a skupina čtvrtá dvojnásobek tohoto počtu (v našem případě 10). Čtvrtá skupina má větší počet členů, protože bude zpracovávat podstatně větší množství materiálu. Skupiny si můžeme pojmenovat podle jeskyní, kterými budou „provádět“ – máme tak skupinu Balcarku, Kateřinskou, Sloupsko-šošůvskou a „dvojnásobnou“ skupinu Punkevní.
Zadání je poměrně jednoduché: Představte si, že jste se stali průvodci po jedné z jeskyní Moravského krasu. Příští týden začínáte provázet. Do té doby musíte být na průvodcovství perfektně připraveni. Vaším úkolem je tedy zpracovat tištěného průvodce po „vaší“ jeskyni. Základem bude samozřejmě výklad o vzniku, výzdobě a zajímavostech „vaší“ jeskyně, objeví se však i obecné informace o Moravském krasu a vzniku jeskyní. Nezapomeňte ale také na grafické zpracování – můžete použít fotky, mapy, nákresy... Fantazii se meze nekladou.
Každé skupině nabídneme připravený soubor materiálů o Moravském krasu, ze kterého bude vycházet jejich další aktivita (tyto materiály jsou pouze orientační, žáci si mohou a mají vyhledat další informace sami, i z jiných zdrojů). Do konce vyučovací hodiny mají žáci čas, aby se v materiálech zorientovali, aby si rozvrhli práci, přidělili úkoly, dohodli se, jak bude jejich průvodce vypadat. Do této aktivity učitel nijak nezasahuje, plní pouze roli rádce, pokud žáci potřebují.
Ohlášení výstavy
V závěru hodiny sdělíme, že příští hodinu (která by neměla být dříve než za týden, aby měli žáci dostatek času odvést kvalitní práci) se bude konat výstava, na které budou skupiny prezentovat „své“ jeskyně, vyzveme je, aby si na práci dali opravdu záležet, a nabídneme jim pomoc, když si nebudou vědět rady.
Metody: volné psaní, hodnocení práce
Pomůcky: práce žáků (průvodce po jeskyních)
Prezentace výsledků práce
Požádáme žáky, aby o přestávce před touto hodinou udělali ze své třídy prostor, který bude co nejvíce evokovat návštěvu Moravského krasu, a tak připravili co nejlepší podmínky pro prezentaci své práce.
Z celé třídy se stávají návštěvníci jednotlivých jeskyní. Jejich průvodci nebudou podávat celý výklad tak, jak jej připravili do tištěného průvodce, pouze upozorní na nejzajímavější a nejdůležitější body. Seznámí však zbytek třídy s výsledkem své práce, podají výklad k materiálu, který vytvořili pro návštěvníky jeskyně.
Společné zhodnocení práce
Po návštěvě všech čtyř jeskyní dostanou žáci prostor, aby se vyjádřili k práci svých spolužáků. Společně s učitelem ohodnotí práci svou i ostatních.
Volné psaní
Ke konci hodiny sdělí žáci i učitel své dojmy formou volného psaní. Volné psaní se pokusíme uvést tak, aby bylo líčením nebo alespoň obsahovalo jeho prvky. Volná psaní si od studentů vezmeme a do příští hodiny je upravíme pro další práci.
Metody: brainstorming ve dvojicích, výklad, samostatná práce
Pomůcky: upravená volná psaní z minulé hodiny, pro každého studenta bílý papír formátu A4
Brainstorming ve dvojicích (práce s upravenými texty volných psaní z minulé hodiny)
Volná psaní z minulé hodiny přineseme přepsaná na počítači vždy po dvou na papíru formátu A5. Předem v nich výrazně označíme (například kurzívou) slovní spojení, věty či části, které jsou typické pro umělecký popis. Zvýrazníme také (například podtržením) slova či slovní spojení, která by se mohla stát součástí líčení, pokud je vyjádříme jinak. Takto upravené texty rozdáme náhodně do dvojic.
Jeden z dvojice přečte nahlas první z volných psaní, druhý pozorně poslouchá, pak si role vymění. Poté se pokusí vysvětlit, proč jsou některé části vyznačeny a jaký je mezi jednotlivými druhy označení rozdíl. Všechny své nápady si zapisují pod volná psaní. Po pěti minutách aktivitu ukončíme a necháme říct žáky jejich názory. Poté je vyzveme, aby se podtržená slova či slovní spojení pokusili ve dvojicích převést do umělecké podoby.
Výklad učitele
Předchozí aktivita by měla být východiskem pro krátký výklad učitele o popisu uměleckém – líčení.
Tvorba textu – líčení (samostatná práce)
Když máme jistotu, že žáci jsou vybaveni nezbytnými informacemi, vyzveme je, aby se pokusili o vytvoření uměleckého popisu. Mohou popisovat cokoli, co se nějakým způsobem týká návštěvy Moravského krasu – ať už skutečné, „výstavní“ z minulé hodiny či zcela fiktivní. Vyzveme je, aby se zamysleli, co na ně nejvíce zapůsobilo, co udělalo největší dojem, co je překvapilo... Téma blíže nespecifikujeme, je na nich, zda budou líčit svůj dojem z propasti, jeskyně, říčky Punkvy, atmosféry, chladu, nebo zda budou popisovat jeskynní výzdobu. Zdůrazníme, že v uměleckém popisu nám nejde o přesný přenos skutečnosti, ale o její transformaci na základě našeho vnímání.
Jakmile jsou s prací hotoví, mohou požádat některého spolužáka, aby si ji přečetl a upozornil na případné chyby nebo nedostatky, aby ji zhodnotil, a na základě těchto připomínek pak text přepíší na bílý list formátu A4 (práce nemá být delší), nezapomenou na název a podpis.
Tvorba publikace
Veškerá práce, kterou žáci v těchto hodinách odvedli, si zaslouží, abychom ji nějakým způsobem archivovali. Můžeme vytvořit velkého informačního průvodce Moravským krasem, kde použijeme materiály zpracované žáky, z uměleckých popisů pak může vzniknout „kniha návštěv“ – bude buď součástí průvodce, nebo může být i samostatná. Věřím, že žáci se rádi zapojí do konečných úprav těchto publikací (navrhnou formát, grafické řešení, sjednotí formu, vymyslí titulní stranu), které jim mohou posloužit tehdy, když se budou sami chtít do Moravského krasu vydat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
