Metody: upravená klíčová slova, diskuze, práce s textem (ve skupinách), pětilístek
Pomůcky: Čapkovy apokryfy (Svatá noc, Marta a Maria, Lazar, Ukřižování, Pilátův večer, Romeo a Julie), příslušné biblické texty, závěr hry Romeo a Julie (Lorenzův závěrečný monolog)
Práce ve skupinách metodou klíčových slov
Žáci se rozdělí do skupinek po čtyřech, kde píší ve dvojicích krátká vypravování pomocí upravené metody klíčových slov. Nejprve každá dvojice vymyslí sedm slov (případně sousloví), která si pak vymění s druhou dvojicí. Tato dvojice má za úkol vymyslet krátké vypravování, v němž se všechna slova objeví. Poté si dvojice navzájem svá vypravování přečtou a dohodnou se, které z nich budou prezentovat před celou třídou.
Prezentace a diskuze
Po prezentaci vybraných vypravování (vždy nejprve přečteme klíčová slova) následuje diskuze, ve které se pokusíme zhodnotit, které vypravování bylo nejzdařilejší a proč tomu tak bylo. Diskuzi vedeme tak, aby žáci dokázali formulovat odpovědi na následující otázky: Jaké místo má vypravování v mezilidské komunikaci, jaké v umělecké tvorbě? Kde všude se setkáváme s vyprávěcím postupem? Co všechno vypravování zahrnuje? Jaké známe postupy vypravování? Co musíme dodržet, aby vypravování bylo zajímavé, poutavé? Kdy bude vypravování příliš nudné? Jakou funkci plní vypravěč?
Práce s textem (ve skupinách)
Žáci zůstávají ve skupinkách, které vytvořili na začátku hodiny. Každé skupině přidělíme jeden z Čapkových apokryfů. Žáci si po částech text přečtou a domluví se na krátkém shrnutí, které si poznamenají, aby ho později mohli prezentovat před třídou. Poté mají za úkol převyprávět příhodu, která byla Čapkovi východiskem. Pokud si neví rady, mohou případně použít příslušné biblické texty.
Prezentace
Po uplynutí stanovené doby prezentují skupiny výsledky své práce před celou třídou – stručně převypráví nejprve ustálenou verzi příběhu, pak Čapkův apokryf.
Pětilístek
V závěru hodiny píší žáci pětilístek na téma apokryf. Dobrovolníci pak své výtvory prezentují.
Metody: kmeny a kořeny, diskuze, samostatná práce
Pomůcky: Erbenovy balady (Poklad, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Vodník)
Kmeny a kořeny
Žáci vytvoří čtyři skupinky. Pomocí metody kmeny a kořeny mají za úkol co nejpřesněji převyprávět vybrané Erbenovy balady ze sbírky Kytice. Každá skupina si vylosuje jednu baladu a zvolí si kmen, který bude zapisovat zjištěné informace. Ostatní členové skupinky – kořeny – svůj kmen vyživují tím, že zjišťují od kohokoli ve třídě co nejpodrobnější informace o vylosované baladě. Když měli všichni dostatek času zeptat se ostatních a také dostatek času říct svůj vlastní názor, sesednou se skupiny u svého kmenu a na základě získaných názorů a informací písemně připraví převyprávění zadané balady. Teprve v tomto okamžiku jim poskytneme text balady, nad kterou se zamýšleli, aby si jej mohli ve skupině společně přečíst a následně porovnat s vlastním výstupem.
Diskuze
Následuje diskuze, kterou zahájíme tím, že každá skupina v krátkosti převypráví obsah balady. Poté se ptáme: Které další balady z Kytice se vám vybaví? Kterou máte nejraději? Která vám je blízká? Viděli jste film? Jak na vás zapůsobil? Jaký máte pocit, když čtete Erbenovy balady? Mají nám co říci i dnes? atd. (Otázky volíme podle toho, jak se bude diskuze vyvíjet.)
Tvorba textu – vyprávění (samostatná práce)
Po diskuzi (neměla by být příliš dlouhá) vyzveme žáky, aby si sami zvolili způsob, jakým využijí látku Erbenových balad pro své vlastní vypravování. Můžeme jim nabídnout několik možností, např.:
Žáci pracují na vypravování samostatně. Co nestihnou v hodině, dokončí doma a poté odevzdají učiteli. Ten jednotlivá vypravování okomentuje a případně vrátí k přepracování. Do další hodiny všichni přinesou konečnou verzi svých prací, které budou mít podobu listu v knize. Je na fantazii žáků, zda budou psát na bílý nebo barevný papír, jak svůj text graficky upraví, jestli připojí i ilustraci...
Metody: práce ve skupinách, křeslo pro autora
Pomůcky: práce žáků
Křeslo pro autora
Žáci se rozdělí do skupinek po třech. V těchto skupinkách si navzájem přečtou své práce a dohodnou se, v jakém pořadí je budou před třídou prezentovat. K prezentaci použijeme obměněnou metodu křesla pro autora – text nebude číst jeho autor, ale jeden ze dvou zbývajících členů skupinky.
Vždy po přečtení textu mají ostatní žáci možnost se k němu vyjádřit – zhodnotit, co se povedlo, navrhnout, co by se dalo zlepšit. Hodnocení může být i písemné (žáci jej napíší na kousek papíru a předají autorovi textu). Skupinky se ve čtení střídají.
Tvorba knihy
Před koncem hodiny žákům navrhneme, aby své výtvory sestavili v malou třídní „Kytici“. Ta by kromě žákovských prací měla obsahovat i Erbenovy originály, aby bylo jasné, ke kterým baladám se jednotlivá vypravování vztahovala. Žáci navrhnou název, formát, grafické řešení, titulní stranu, a pak už zbývá jen knihu svázat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.