Vyhodnocení dat nasbíraných během začátku školního roku 2011/2012 můžeme označit za vstupní informace. Nyní je detailně zmapováno, jak fungují jednotlivé školky po stránce organizační, personální, finanční. Dále můžeme popsat, jaké je rodinné zázemí dětí z lesních a kontrolních školek. U dovedností dětí můžeme zatím říci, jaké jsou jejich startovní dovednosti při vstupu do školky, a to jak individuálně u vybraných dětí v různých věkových kategoriích, tak ve skupině třídy.
Klasická i lesní školka jsou celoroční zařízení otevřená pět dní v týdnu. Sledované lesní mají o dvě hodiny kratší otevírací dobu (průměrně 8 hodin). Větší odlišnost najdeme v počtu dětí a učitelek/ů. Zatímco klasickou MŠ navštěvuje průměrně 49,5 dětí, do lesní jich je zapsáno 27,8. Rozdíl najdeme i ve třídách – v klasické školce je v jedné třídě průměrně 22,3 dětí doprovázených jednou učitelkou/em, v lesní je dětí průměrně 11 se dvěma učitelkami/i. Navíc většina dětí v lesních MŠ navštěvuje školku jen několik dní v týdnu, což je pravděpodobně dáno mimo jiné jejich finanční nedostupností, jak uvidíme dále.
 |
| Autor díla: Tereza Vošahlíková |
 |
| Autor díla: Tereza Vošahlíková |
Graf 1: Docházka do lesních MŠ (oranžově) a kontrolních klasických MŠ (šedě)
Lesní školky jsou tedy celkově menší typy zařízení. To se týká i jejich interiéru. Klasické školky mají oproti lesním třikrát rozlehlejší vnitřní zázemí vybavené více hračkami a pomůckami. V lesních MŠ dominuje exteriér, kde děti nacházejí spíše přírodní prvky a materiály pro hru.
Učitelky a učitelé v lesních školkách jsou v průměru mladší, mají častěji vysokoškolské vzdělání a zároveň kratší pedagogickou praxi než jejich protějšky z kontrolních školek. Díky menšímu počtu dětí mají na děti více času. V lesních školkách se více než v klasických cení umění improvizovat při práci s dětmi, schopnost pobytu v přírodě za různých podmínek a chuť se dále vzdělávat. Méně naopak potřebují dovednost zvládat konflikty mezi dětmi, které jsou podle všeho v lesních školkách méně časté. V klasických školkách je s dětmi zhruba o polovinu méně učitelek/ů. To může omezovat kontakt dětí s přírodou – podle ředitelek klasických MŠ je chybějící doprovod nejvýraznější překážkou pobytu dětí venku.
Školky nabízejí dětem podobné aktivity. Oba typy školek upřednostňují volnou hru a čtení či vyprávění dětem. V klasické školce je více používáno metodických pomůcek a materiálů, v lesní se více setkáme s činnostmi přímo spojenými s přírodou. Ty najdeme v klasických MŠ také. Dá se říci, že v lesní MŠ má rozvoj vztahu k přírodě více prožitkovou podobu (pobyt v přírodě, péče o zvířata, pozorování přírody) než v klasické (učení se pravidlům pobytu v přírodě, povídání a vysvětlování, knihy a materiály z ekocenter). Potvrzuje se i základní odlišnost školek. V klasických se děti učí více v interiéru, zatímco v lesních jsou aktivity s dětmi více venku. Ředitelky obou typů školek přitom považují pobyt v přírodě pro rozvoj dítěte za stejně důležitý.
V průměru je celkový rozpočet lesních školek 6krát nižší než v případě kontrolních. Největší náklady představují mzdy (v lesních 89,7 %, v klasických 51,9 %). Zatímco v klasických MŠ výdaje pokrývá z velké většiny MŠMT, v lesních MŠ čerpají zejména z příspěvku rodičů, s nimiž lesní školky často a úzce spolupracují. Rodiče nyní v lesních MŠ platí 10krát vyšší školkovné, než je v klasické MŠ.
 |
| Autor díla: Tereza Vošahlíková |
Graf 2: Roční rozpočet
 |
| Autor díla: Tereza Vošahlíková |
Graf 3: Školkovné na dítě/den
Rodiče, kteří zvolili pro své děti lesní školku, se ve svých hodnotách shodují s hodnotovou orientací kontrolní skupiny. Pouze hodnota bezpečí je pro rodiče z klasických MŠ důležitější. Rodiče dětí z lesních MŠ žijí obvykle v úplné domácnosti, mají více dětí než republikový průměr (1,9), řada z nich absolvovala vysokoškolská studia a měsíční příjem jejich rodiny je o sedm tisíc nižší (43 571 Kč) než kontrolní. Pro rodiny z lesních školek je kontakt jejich potomků s přírodou velmi důležitý: jejich dítě letos strávilo v přírodě mimo školku 63 dní v období leden až září (kontrolní 36 dní). Se svojí školkou jsou rodiče z lesních MŠ velmi spokojení, dokonce ve většině ohledů o něco více než kontrolní skupina.
Při pobývání v přírodě nedošlo u žádné ze zúčastněných školek k vážnému úrazu. V lesních školkách dochází výrazně častěji k drobným úrazům (poškrábání, bodnutí hmyzem, chycení klíštěte). S tím souvisí i větší riziko boreliózy, ta se v lesních MŠ objevila u dvou dětí. Pracovníci všech zúčastněných MŠ jsou proškoleni v první pomoci.
Na začátku školního roku se schopnosti dětí významně neliší – ačkoliv jsou ty z lesních školek ve srovnání s klasickými o čtyři měsíce mladší, vedou si obdobně jako kontrolní skupina v testové baterii schopností i při své interakci s přírodou. Podzimní pretest se změřil startovní čáru dětí. Asociace lesních MŠ plánuje jarní posttest, aby mohla odhalit faktory, které jsou pro zdravý vývoj dětí v předškolním věku rozhodující.
 |
| Autor díla: Tereza Vošahlíková |
Graf 4: Výsledky testů (oranžová – lesní MŠ, šedá – kontrolní klasická MŠ), celkové score
Výzkum byl realizován díky finanční podpoře Ministerstva životního prostředí.
Asociace lesních mateřských škol, únor 2012
výzkum@lesnims.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
