Pohádková dramatika ‒ „O Červené karkulce“, II. část

Úvod

Druhá část ze seriálu „Pohádková dramatika“ motivovaná pohádkou „O Červené karkulce“ je volné pokračování dramatických a improvizačních her. Rozvíjí dětskou představivost, kooperaci mezi dětmi a estetické cítění. Pomocí těchto pohádkových her se děti dovedou realizovat a prostřednictvím rolí lépe vyjadřují své pocity. Dramatické činnosti odbourávají dětský ostych a strach, který jinak bývá nepřekonatelnou překážkou dětského projevu. Do dramatických rolí se mohou s úspěchem zapojit i paní učitelky. Hlavní role však přenechávejme výhradně dětským „hercům“.

Červená karkulka

Autor: Michael Novotný

Vlku, vlku! Zprávu nesu!
Vyhýbej se radši lesu!
Myslivec v něm roznáší,
že ti kožich vypráší.

1. Hop, pohádko, hop

Časová dotace: 5–7 minut
Věková kategorie: 4–6 let
Cíl: rozvoj komunikativních dovedností
Počet dětí: neomezen
Pomůcky: míč
Prostorová organizace: školní třída

Popis hry:

Děti se rozestaví po herním prostoru. První dítě vezme míč a začne vyprávět pohádku „O Červené karkulce“. Po dovyprávění krátkého úseku hodí míč libovolnému kamarádovi a ten ve vyprávění pokračuje. Alternativou k této hře může být vyprávění své vlastní pohádky při zachování postav vlka, Karkulky, maminky, myslivce a babičky. První dítě začne vyprávět svůj smyšlený úsek vlastní pohádky, pak hodí míč kamarádovi a ten naváže na předchozí část pohádky svojí vlastní částí. Nakonec se děti posadí a v asociačním kruhu vše probereme. Můžeme také v kruhu nechat děti, aby řekly, jak by se mohla Karkulka a babička vyhnout problémům s vlkem, například „Karkulka by nikdy nepotkala vlka, kdyby nešla přes les“ nebo „babička by nikdy nemohla otevřít vlkovi dveře, kdyby nebyla tak důvěřivá, a nejprve si ověřila, kdo stojí před dveřmi“.

2. Poznej vlka

Časová dotace: 2–3 minuty
Věková kategorie: 4–6 let
Cíl: postřeh, paměť
Počet dětí: neomezen
Pomůcky: prostěradlo
Prostorová organizace: školní třída

Popis hry:

Jedno určené dítě odejde mimo herní prostor (za dveře) tak, aby nic, co se bude odehrávat, nevidělo. Děti si mezi sebou určí jednoho kamaráda, kterého přikryjí prostěradlem nebo dekou. Po příchodu dítěte, které bylo za dveřmi, je jeho úkolem poznat, kdo se skrývá pod dekou. Jiná varianta je ta, že dítě, které bude hádat, stojí na jednom konci herní plochy a ostatní děti na konci druhém. Na straně, kde stojí všechny děti, je na jedné polovině vyznačený prostor pro děti, a na druhé nějaká zástěna, kam se budou děti schovávat. Dvě děti drží v ruce plachtu z prostěradla, vstoupí s ním do prostoru k ostatním dětem, jedno se pak za prostěradlo schová a neustále schované za prostěradlem jej odvedou za zástěnu. Úkolem dítěte, které hádá, je uhodnout, jakého kamaráda schovávají za prostěradlem.

3. Co mám v košíčku?

Časová dotace: 3–5 minut
Věková kategorie: 5–6 let
Cíl: paměť
Počet dětí: max. 10 ve skupině
Pomůcky: žádné
Prostorová organizace: školní třída

Popis hry:

Děti se postaví po obvodu kruhu. První dítě začne povídat „šla Karkulka za babičkou a v košíčku měla víno“, ostatní děti tuto větu zopakují. Na řadě je druhé dítě: „šla Karkulka za babičkou a v košíčku měla víno a bábovku“. Ostatní děti opět zopakují. Další dítě pokračuje stejným způsobem. Dobroty v košíčku se nám rozrůstají. Pokud jich je tam již hodně, pak mohou děti společnými silami vzpomínat, co vše v košíčku již Karkulka má.

4. Odkud vlk přichází?

Časová dotace: 3–5 minut
Věková kategorie: 5–6 let
Cíl: smyslové vnímání, rychlost reakce
Počet dětí: neomezen
Pomůcky: šátky
Prostorová organizace: školní třída

Popis hry:

Oblíbená smyslová hra. Děti se posadí po celém herním prostoru a budou mít každé šátkem zavázané oči. Jedno určené dítě bude vlk, a ten se co nejtišeji bude snažit projít mezi sedícími dětmi. Pokud nějaké dítě zaslechne vlka vedle sebe, bude se jej snažit dotknout. Pokud se mu to povede, role si vymění.

5. Vlk, Karkulka, myslivec

Časová dotace: 3–5 minut
Věková kategorie: 4–6 let
Cíl: improvizace
Počet dětí: neomezen
Pomůcky: CD přehrávač
Prostorová organizace: školní třída

Popis hry:

Každé pohádkové postavě určíme jedno číslo, například vlk 1, Karkulka 2, myslivec 3. Děti se pohybují po prostotu (možnost i za doprovodu hudby). Až hudba přestane hrát (nebo na pokyn paní učitelky), se děti zastaví. Paní učitelka pak řekne jedno z čísel, které mají pohádkové postavy přiděleno. Děti pak podle daného čísla musí „štronzem“ ztvárnit tuto postavu.

6. Stíny v lese

Časová dotace: 2–3 minuty
Věková kategorie: 5–6 let
Cíl: improvizace, koordinace pohybů
Počet dětí: sudý
Pomůcky: žádné
Prostorová organizace: školní třída

Popis hry:

Když šla Karkulka lesem, stmívalo se, viděla všude kolem podezřelé stíny. Možná že se tam někde za stromy skrývá zlý vlk. Na úvod této hry si děti utvoří dvojice. Jedno dítě představuje vlka „originál“ a druhé jeho stín. Děti (vlci originály) pak chodí po prostoru všemi směry. Druhé děti z dvojic (vlci stíny) se postaví za své vlky originály a dělají stejné pohyby. Děti mohou svými pohyby napodobovat nějaký děj z pohádky nebo jen tak volně improvizovat. U menších dětí doporučuji, aby pohyby byly ze začátku pomalejší, jakoby rozvláčné. Po chvíli si děti ve dvojicích role vymění.

7. Horká bábovka

Časová dotace: 2–3 minuty
Věková kategorie: 5–6 let
Cíl:  koordinace pohybů
Počet dětí: neomezeno
Pomůcky: malý míček
Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ

Popis hry:

Děti se postaví po obvodu kruhu. Základní pomůckou potřebnou k této hře je horká bábovka (malý míček), kterou maminka upekla babičce, a právě ji vyndala z trouby. Jedno z dětí drží balón v ruce, a protože fantazie pracuje, ostatní děti křičí, že bábovka je velice horká. Dítě držící bábovku ji tedy hází nějakému jinému dítěti. To musí balón chytit, ale jen na chvíli, neboť ho opět „bábovka“ pálí. Odhazuje ji bez míření a další dítě chytá. K této hře si vystačíme i s menším herním prostorem, neboť „přihrávky“ nejsou prudké.

8. Karkulka jde k babičce

Časová dotace: 3–5 minut
Věková kategorie: 4–6 let
Cíl: improvizace
Počet dětí: neomezen
Pomůcky: žádné
Prostorová organizace: školní třída

Popis hry:

Jedno dítě bude vlk a ten se spolu s ostatními dětmi, které budou Karkulky, pohybuje všemi směry po herním prostoru. Na koho vlk ukáže a řekne „odkud jsi, Karkulko?“, ten řekne jméno vesnice, ze které přichází, například Skákanice, Vélenice, Točnice, Běhanice aj. Poté začnou všechny Karkulky předvádět pohyb, který se objevil v názvu vesnice. Hra pokračuje po chvilce předvádění dále.

Závěr

V první hře děti vypráví pohádkový příběh. Nechávám je vždy tento příběh dopovědět a pak jim dávám různé otázky, na které odpovídají, například: „Proč si myslíte, že vlk sežral Karkulku i s babičkou?“ Odpovědi typu „protože neměl peníze, aby si koupil jídlo“ vás i děti zaručeně pobaví.

Hra „Poznej vlka“ se dá hrát i s velkým počtem dětí. Vůbec nemusíte mít strach, že při velkém počtu hráčů nepoznají, kdo se skrývá pod prostěradlem nebo dekou. Děti si totiž dovedou všimnout i daleko větších detailů, než je zmizení jejich kamaráda.

Hra „Co mám v košíčku“ je obdobná hra tříbení paměti jako hra předchozí. Nebojte se hrát ji s větším počtem dětí. Suroviny v košíčku sice budou přibývat, ale děti společně na všechny přijdou.

Při hře „Odkud vlk přichází“ doporučuji nastavit pravidlo, že děti nesmí mávat rukama kolem sebe, aniž by vlka před tím slyšeli kolem sebe projít. Také lze dětem určit, že se každé z nich může pokusit vlka chytit pouze dvakrát.

Při hře „Vlk, Karkulka, myslivec“ si všímejte, jakými (někdy i abstraktními) způsoby děti jednotlivé pohádkové postavy ztvárňuj. Jako alternativu můžeme zvolit to, že děti při ztvárňování pohádkových postav mohou udělat jeden malý pohyb.

Hra „Stíny v lese“ je velice vhodná i jako relaxační prostředek. Děti, které hrají v roli stíny, se opravdu věrně snaží napodobovat pohyby svých originálů. Doporučuji, aby paní učitelky do této hry nezasahovaly, nechte děti rozehrát jejich vlastní příběh a budete odměněny velmi silným dramatickým zážitkem.

Poslední hra je velmi rychlá a je tedy důležité, aby se na ni všechny děti soustředily. Nikdo nechce, aby se o horkou bábovku spálil, a proto ji rychle odhazuje. Tento rychlý postup hry navozuje veselou atmosféru a děti si při ní užijí mnoho legrace.

Při hře „Karkulka jde k babičce“ budou děti s největší pravděpodobností trochu pomoct s nápovědou, jak by se mohly vesnice všelijak jmenovat. Ony si určitě umí vymyslet své názvy, ale vymyslí je jen pár prvních dětí a ostatní už nebudou mít své nápady, tak budou opakovat názvy, které již slyšely. Proto doporučuji jim nabídnout nějaké alternativy.