Interkulturní vzdělávání (multikulturní výchova) je podle společnosti Člověk v tísni "vzdělávací proces, jenž přináší informace o odlišnostech lidí pocházejících z různých kulturních a sociálních prostředí, a rozvojem specifických dovedností a postojů přispívá k jejich mírumilovnému a vzájemně obohacujícímu soužití". http://www.varianty.cz/
Je to proces, který má mnoho podob, týká se lidí různých věkových kategorií a je závislý na prostředí, ve kterém člověk žije, a na mnoha dalších činitelích, zejména na tom, zda má možnost se stýkat s lidmi jiných kultur nebo je alespoň jinými způsoby poznávat.
Tento proces je dlouhodobý a v rámci RVP ZV je multikulturní výchova uvedena jako průřezové téma prolínající celou povinnou školní docházkou. Své místo má i v primární škole v rámci vlastivědného vyučování. Vzhledem k věku žáků a variabilitě možností působení v tomto směru, a to i v závislosti na konkrétních podmínkách v místě školy, jsou uvedeny vybrané příklady vedoucí k vytváření potřebných vědomostí a postojů.
Každý žák ve třídě dostane pět barevných lístečků, na které má napsat jméno spolužáka, který například nejlépe zpívá, nejrychleji běhá, umí nejlépe kreslit, se kterým by chtěl spát o prázdninách ve stanu, se kterým by šel společně vyřídit nějakou záležitost na úřad a podobně. Lístky podle barev roztřídíme. Zveřejníme jména žáků, kteří měli největší počet hlasů pro určitou aktivitu.
Diskuse a vyvození závěru
Každý člověk je jiný, má jiné schopnosti a různé vlastnosti, které jsou potřebné při různých činnostech. Je vhodné jeho pozitivní vlastnosti poznávat a využívat. Rozhovor o vlastnostech lidí obecně.
Řízený rozhovor na téma:
Cizinci přicházejí do naší republiky ve stále větší míře. Někteří lidé to vítají, jiní ne. Necháme žáky zamyslet se nad tím, zda je vhodné příchod cizinců do naší země podporovat, či naopak. Každý musí mít připraveno své zdůvodnění.
Po uplynutí doby na rozmyšlenou stanovíme v prostoru třídy (na opačných koncích) místa, kde se shromáždí ti, kteří by v případě možnosti přistěhování cizinců k nám vítali a na opačné straně ti, kteří jsou proti. Žáci, kteří nemají vyhraněný názor, se postaví do linie mezi skupinkami s krajními názory tak, jak jejich mínění přibližně odpovídá pomyslné škále (spíše ano, spíše ne, nejsem rozhodnut). Po rozestavení se žáků ptáme na jejich mínění a zdůvodnění. Korigujeme nesprávné názory, snažíme se o zvažování pozitiv i negativ, vedeme žáky k toleranci, ale i k obezřetnosti a opatrnosti.
Skupina A) Lie žije v Číně u veliké řeky. Jeho rodiče i prarodiče vždy pěstovali rýži. Lie má mnoho sourozenců a rodina není příliš bohatá. Přesto by chtěl Lie...
Skupina B) John bydlí v New Yorku. Otec vlastní velkou firmu a matka pracuje v dobročinných spolcích. John má spoustu hraček, několik počítačů, ale bývá často sám. Místo času, kdy musí být se svou vychovatelkou, by raději... Až bude velký...
Skupina C) Joram je z kmene Křováků. Žije na jihu Afriky. Civilizace život v jeho vesnici příliš neovlivnila. Má však možnost chodit do školy a dokonce se učit anglicky. Chtěl by se stát...
Skupina D) Mouna se narodila ve vesnici v Iráku. Její rodiče jsou muslimové, to znamená, že vyznávají islámské náboženství. Mouna nemá stejné možnosti jako její bratři Ali, Atta a Hádží. Až vyroste, chtěla by se odstěhovat do..., protože...
Po prezentaci výsledků práce jednotlivých skupin diskutujeme s dětmi o tom, zda jsou přání dětí z odlišných částí světa úplně odlišná nebo v čem jsou si podobná. Mohly by se jmenované děti někdy v budoucnu někde setkat? Při jakých příležitostech? Je to dnes běžné? Jaká jsou přání dětí ve třídě (současná, přání do budoucnosti)?
Žáci jsou vedeni k představě, kdyby oni sami žili v podmínkách jako Lie, Joram, John a Mouna, jaká by asi měli přání, jak by chtěli žít svůj život atd.
Žáci jsou vyzváni, aby v denním tisku nebo v jiných zdrojích vyhledali informaci o nějaké přírodní katastrofě, která postihla určitou oblast. Oblast lokalizujeme na mapě. Diskutujeme nad příčinami a možnými následky. Uvádíme příklady mezinárodní humanitární pomoci. Uvažujeme společně se žáky o možnostech prevence takových událostí a o nutnosti vzájemné pomoci lidí, která probíhá mezi lidmi různých ras, národů, náboženství, jazyků atd.
V dnešní době je obvyklé, že naši lidé navštěvují cizí země a pobývají v nich i delší dobu. Někteří studují v zahraničí, jiní tam pracují. Čím vzdálenější země, tím většinou i odlišnější kulturní zvyklosti. Při cestě do ciziny je dobré znát jazyk navštěvované země nebo alespoň pár nejpoužívanějších výrazů, zvyklosti, náboženské zvláštnosti. Každý žák si vybere jednu zemi, do které by chtěl cestovat a pokusí se během určité doby (např. do měsíce) zjistit o ní co nejvíce informací v tomto směru. Následuje společná kontrola a diskuse.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
