Tento článek je shrnutím zkušenosti s projektem, který měl za úkol žáky seznámit s pojmem geologie, naučit je rozeznávat základní rozdíly mezi minerály a horninami, „ohmatat“ si prakticky některé nerosty, popsat jejich vlastnosti, vytvořit si a popsat vlastní sbírku základních minerálů a hornin, s kterými se denně setkáváme.
S dětmi začínáme téměř jakékoliv téma praktickými ukázkami, stejně tomu bylo i v tomto případě. Přinesli jsme si do třídy nerosty a horniny ze školní sbírky, prohlédli si jejich tvary, diskutovali o barvě a hmotnosti, porovnávali jsme velikosti. Žáci si mohli na vybraných minerálech nehtem vyzkoušet jejich tvrdost. Na internetu žáci zároveň našli i rozdíly mezi pojmy nerosty a hornina. Pracovali jsme nejdříve ve dvojicích, pak ve skupinkách, nakonec jsme udělali ze získaných poznatků společný závěr.
Autor díla: Alena Tučímová |
Nejdříve jsme se krátce seznámili s tím, jak vznikají nerosty a horniny, jakým způsobem se tvoří krystaly. Kratičkou úvodní část jsme doplnili praktickou činností – výrobou vlastních krystalů.
Připravili jsme si do mističek roztok soli kamenné s vodou, do druhé mističky jsme do stejného roztoku rozpustili ještě modré potravinářské barvivo, do třetí červené potravinářské barvivo. V další mističce jsme udělali vodný roztok modré skalice. Vyzkoušeli jsme i síran hlinitodraselný. Přes mističky jsme natáhli slabou bavlnku, kterou jsme částečně ponořili do roztoku. Všechny vzorky jsme uložili ve třídě tak, aby nebyly přímo u zdroje tepla. Pravidelně jsme sledovali vypařování a postupný vznik krystalů.
K práci s našimi vytvořenými krystaly jsme se vrátili až po třech týdnech. Na krystalizaci je potřeba více času, aby krystalky byly skutečně pěkné. Všechny krystaly jsme si opět prohlédli okem i pod silnou lupou, zaměřili jsme se především na určení tvaru a velikosti a také na barvu. Zkusili jsme si některé i nakreslit.
Napadlo nás podívat se také na krystaly pod mikroskopem a byli jsme hodně překvapení. V krystalech kuchyňské soli žáci objevili světlé kříže, které se táhly z rohu do rohu, pouhým okem jsme je neviděli. Zkoušeli jsme krystaly pod mikroskopem i fotografovat, stačilo obyčejný digitální fotoaparát přiložit k okuláru mikroskopu a vznikl tak i přes improvizované podmínky docela povedený snímek.
Autor díla: Alena Tučímová |
Autor díla: Alena Tučímová |
Už v první hodině se žáci chlubili, že mají doma také nerosty, většinou samozřejmě koupené. Jednu hodinu jsme proto věnovali právě nerostům, které si žáci přinesli z domova. Mohli jsme si tak prohlédnout především různé polodrahokamy. Určovali jsme opět jednotlivé rozdíly mezi nimi, učili se jejich názvy, popisovali je slovy. Ve třídě jsme si udělali i malou výstavku.
Autor díla: Alena Tučímová |
Na další část celého projektu jsme se vypravili do terénu, abychom nasbírali nerosty a horniny, které jsou v okolí naší školy a v okolí města. Žáci sbírali samozřejmě kameny, které je zaujali především vzhledově. Ale bylo velice zajímavé je sledovat, jak se nad každým kamenem skloní, diskutují o něm s druhými, přemýšlejí, kolik asi váží, jestli už náhodou nemají stejný druh...
Poblíž našeho města jsou pozůstatky dolů, kde se těžily za vlády Karla IV. polodrahokamy na výzdobu kaplí na Karlštejně, to bylo něco pro děti. Tato možnost všude není, ale vždy se určitě dá najít v okolí nějaký malý kamenolom nebo místo, kde se kámen dřív také těžil. Žáci pak už sami na internetu najdou o tomto místě i další informace a seznámí s nimi rádi ostatní. Je celkem logické, že na této naší minivýpravě nesmělo chybět ani povídání o tajemných skřítcích, kteří hlídají tato stará místa a kteří kdysi chránili horníky při jejich práci. Opět se toto téma dá později využít a rozšířit i v hodinách českého jazyka nebo výtvarné výchovy.
Další den každý žák přinesl nalezené kameny, už pečlivě očištěné z domova, a mohli jsme je začít zkoumat. V krátkosti jsme se seznámili s Mohsovou stupnicí tvrdosti a potom už jsme zkoušeli pomocí různých pomůcek určit tvrdost našich vzorků. Protože jsme věděli, že těžko budeme mít mezi svými úlovky diamant nebo korund, tak nám k určování stačilo osm možností.
Rozdělili jsme se opět do skupinek a každá skupinka si vybrala 12–20 kamenů, které jsme nasbírali. Dva žáci se podle atlasu pokoušeli najít jejich názvy, ostatní určovali tvrdost. Místo skla jsme na rýpání vzali malé zrcátko. Naše odpovědi na otázky, čím se dá do vzorku rýpat, tedy ano, nebo ne, jsme zapisovali do předem připravené tabulky.
název |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
st. tvrd. |
rula |
n |
n |
n |
n |
a |
a |
n |
n |
5 |
křemen |
n |
n |
n |
n |
n |
n |
a |
n |
7 |
Osvědčilo se nám jednotlivé vzorky dávat do igelitových uzavíratelných sáčků, do nich jsme potom také vkládali lístečky s našimi výsledky – názvem a určením tvrdosti. Tato činnost žáky moc bavila a pracovali skutečně s maximálním nasazením.
Autor díla: Alena Tučímová |
Autor díla: Alena Tučímová |
Často je možnost navštívit také mineralogickou dílnu buď přímo v místě působiště školy, nebo v jiném městě. Tuto možnost jsme využili i u nás a navštívili jsme mineralogickou dílnu na zámku. Seznámili jsme se s vybavením dílny a díky praktické ukázce také s tím, jak se minerály řežou a brousí. Vzali jsme s sebou i kameny nasbírané v okolí města, které jsme nedokázali pojmenovat ani s atlasem. Doplnili jsme si tak nejen jednotlivé názvy těchto našich vzorků, ale dozvěděli jsme se také spoustu dalších zajímavostí o jejich vzniku a těžbě, k čemu se využívaly atd. Zároveň jsme zjistili i spoustu informací o podloží našeho města.
Autor díla: Alena Tučímová |
Vhodnou doplňkovou činností je také návštěva výstavy minerálů v muzeu, kde se žáci seznámí i s dalšími minerály, které nenajdou ve školní sbírce.
Praktických činností je celá řada, bohužel je někdy na ně příliš málo času. Pokud se ale vyučující dohodne s ostatními nebo se geologií zabývá vyučující na 1. stupni, je možné zařadit a provést některé aktivity souběžně v dalších předmětech:
Na celém projektu jsem pracovala jak se skupinou žáků na 1. stupni, tak se skupinou žáků z 2. stupně. Všichni se na každé setkání s těmito činnostmi moc těšili, sami přinášeli nerosty z domova, zajímavé doplňující informace a také podněty k dalším možným aktivitám. Věřím, že až se začnou učit později geologii v rámci přírodopisu v 9. třídě více do hloubky, že ji nebudou brát jako něco nudného, jak se často stává, ale dokážou navázat na tyto základní informace, které získali v rámci projektu, a výuka geologie bude pro ně i nadále zajímavá.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.