Rozhovor s vítězkou autorské soutěže

1. Obr.

 

Blahopřejeme Vám, paní magistro, k vítězství v autorské soutěži. Z Vašeho vítězného příspěvku je zřejmé, že jste vystudovala výtvarnou výchovu.
Ano, absolvovala jsem výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Praze, ale nejdříve jsem studovala ekonomii na Obchodní akademii v Mladé Boleslavi. Mou cestu hodně ovlivnila podpora paní učitelky ze Základní umělecké školy v Mnichově Hradišti. Ponechávala mi dostatek prostoru pro vlastní vyjádření a seznámila mě s výtvarným uměním. V tomto světě jsem se cítila lépe, než v oblasti ekonomie, a tak jsem změnila svou profesní orientaci. Po studiích v Praze jsem začala učit v ZŠ v Divoké Šárce a zároveň v několika gymnáziích. Nejraději vzpomínám na Gymnázium Bernarda Bolzana, ale také na své působení ve Střední integrované škole v Letňanech. Setkala jsem se tam s řadou férových lidí a díky žákovským výměnným pobytům se školou v Bayreuthu jsem potkala také svého manžela.

Jak vypadá německé školství v porovnání s českým?
Z materiálního hlediska jsou na tom některé německé školy lépe než naše, ale ne všechny. U Ammerského jezera například postavili minulý rok úplně nové státní gymnázium 21. století. Byla jsem ráda, že jsem měla možnost být při jeho otevření. Architektura harmonizující s přírodou, ze studovny je výhled na jezero, všude plno světla a prostoru. Střídmá barevnost a jen sem tam barevné akcenty - některé žaluzie jsou červené, žluté a modré zbarvující světlo, které proudí do třídy. Na stranu druhou jsem navštívila gymnázia, kde to vypadá jako u nás v těch nejchudších školách.
Velmi rozdílné je bavorské školství oproti českému, co se týče pregraduálního vzdělávání učitelů. V průběhu studia absolvují budoucí učitelé praktika, pak nastoupí na dva roky tzv. "Referendariat" a teprve po tomto období jsou skutečnými učiteli, avšak v tříleté zkušební době. Až poté se stávají státními zaměstnanci s doživotní definitivou. Vzdělávací dráha pedagoga v Německu je opravdu dlouhá, avšak toto povolání má svou prestiž a učitelé jsou na svou profesi patřičně hrdí. Ve školství tak zůstávají kvalitní lidé, dobře zaplacení (i když až po dlouhých studiích, zkouškách a hospitacích ve vyučování). Byla jsem překvapena, že v Bavorsku vyučuje v gymnáziích a odborných školách velké množství mužů.
Bavorští učitelé předmětu Umění v gymnáziích se vzdělávají v Akademiích výtvarného umění v Mnichově nebo Norimberku. Cítí se více jako umělci než běžní učitelé. Někteří z nich se dívají na pedagogiku povýšeně. Dosud mají určité výlučné postavení v gymnáziu, protože smí vyučovat na rozdíl od jiných učitelů pouze jeden předmět. Výuka výtvarné výchovy - umění v gymnáziích v Bavorsku byla, alespoň v průběhu mých hospitací v deseti bavorských a deseti českých gymnáziích, o něco kvalitnější než u nás. Ačkoli musím dodat, že v Bavorsku se vyučování umění v gymnáziích podobá více vyučování umění v našich středních uměleckých školách. Učitelé kladou větší důraz na získávání dovedností a poznání výtvarného umění, než u nás. Naši učitelé zdůrazňují sice zážitek dítěte více, než bavorští kolegové, avšak v některých našich školách se vzdalují od výtvarného umění samotného. Musím však ještě říci, že jsem měla možnost poznat vyučování pouze v Bavorsku, například v Berlíně je situace pravděpodobně jiná.
Ještě k německé systematičnosti, která se týká nejen školství, ale vlastně celé společnosti. I způsob života v Německu představuje provázaný systém. Když si například mladí lidé vezmou hypotéku, tak mají jisté finanční problémy. Ten, kdo chce být v systému úspěšný, musí dělat množství kompromisů a občas raději mlčet. Zároveň však se tak lidé učí nejen loajalitě, ale také slušnosti ve svém vystupování. A že k profesionalitě patří slušnost, se u nás v Čechách zatím nestalo ještě pravidlem. Ale vraťme se k systému školství. Když jsem například chtěla hospitovat v gymnáziích, musela jsem nejdříve získat potvrzení a svolení ministerstva školství, takové, které u nás běžně vystavuje ředitel školy. To představovalo čekání a také nervozitu, co si bude, pokud povolení nedostanu.

Chcete tedy zůstat a učit v Německu?
Ne. Stěhujeme se teď do českého pohraničí, kde budu také učit. Manžel si zažádal o přeložení do školy v německém pohraničí, a tak snad konečně najdeme "své místo na slunci". V budoucnu bych chtěla podporovat žákovské česko - německé projekty. Těším se také, že budu mít možnost vyučovat v Čechách výtvarnou výchovu v němčině.

Jak jste se vlastně dostala k napsání příspěvků pro náš portál?
Byla jsem oslovena paní doktorkou Pastorovou z VÚP, se kterou jsme se setkali na konferenci v Praze. Prezentovala jsem tam svůj příspěvek a byla jsem ráda, že se mi naskytla také možnost ho zveřejnit.

Pro náš portál, ale zejména pro jeho čtenáře, by bylo zajímavé, kdybyste ve svých příspěvcích, v nichž popisujete způsob výuky v Německu, pokračovala.
Myslím, že by se dalo pro srovnání přeložit dost materiálů pro komparativní pedagogiku. Situace v Německu je zajímavá. Negativních výsledky tzv. PISA průzkumů v Německu odstartovaly řadu změn a je skutečně přínosné sledovat soudobé debaty nad vzdělávacími standardy, k tématu celodenní škola atd.

Závěrem - co Vy a rámcové programy?
Během svého pobytu v Německu jsem se zabývala Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání především teoreticky. Porovnávala jsem německé a české kurikulární dokumenty. Od září však opět začnu učit, a tak se tomuto tématu budu věnovat i z praktického hlediska.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na Vaše další příspěvky.