Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Technické prostředky na podporu tvůrčího psaní
Odborný článek

Technické prostředky na podporu tvůrčího psaní

20. 3. 2012 Gymnaziální vzdělávání
Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Tvůrčí psaní patří mezi velice diskutované kompetence, které by si měl žák během studia vypěstovat. Mimo klasická cvičení a postupy je možné užít řady technických prostředků, které mohou tuto činnost udělat zajímavější a zábavnější.

Metod na podporu tvůrčího psaní je mnoho, ale pokud žáky samotný proces psaní příliš nebaví nebo nemají vysoké osobní ambice, je vždy užitečné zvážit, zda nepoužít „alternativní“ metody výuky. Jednou z možných cest by mohlo být také větší využívání moderních technologií, které umožňují podporu a rozvoj tvůrčího psaní, a to často velice neortodoxním způsobem. Je třeba vidět, že svět žáků je značně odlišný od toho, ve kterém vyrůstali jejich kantoři. Je ovlivněn zcela jiným kulturním prostředím, moderní technikou a počítači, které jsou doslova na každém kroku, a většina z nich je zcela běžně využívá.

Jestliže se setkáváme s představou tvůrčího psaní jako procesu tvorby slohové práce, je třeba se zamyslet nad tím, do jaké míry tento koncept reflektuje současné kulturní klima. Jistě je možné říci, že by žák měl být schopen napsat povídku či charakteristiku, ale jde jen o partikulární projevy písemného vyjadřování, které je dnes podstatně širší. Většina z nich bude nucena psát odborné texty, ať již v podobě závěrečných kvalifikačních prací, esejů či různých analýz a hodnoticích zpráv.

Zcela běžně pak mladí využívají pro písemnou komunikaci sociální sítě či blogy, na kterých je také možné vidět určité známky kulturních změn v jejich myšlení a vyjadřování. Schopnost přesně psát a vyjadřovat se je ukázkou kvalitního a funkčního myšlení, neboť člověk sám myslí téměř výhradně v pojmech. Smyslem výuky tvůrčího psaní by neměl tak být v prvé řadě text samotný, ale rozvoj schopnosti manipulace s pojmy. A právě tímto směrem by měla být stále více orientována také výuka.

V následujícím článku se pokusíme stručně představit některé moderní technologické metody, které mohou být zajímavými nástroji v podpoře výuky tvůrčího psaní. Nepředstavují nějaký samospásný mechanismus, ale mohou být pro řadu žáků cestou, po které je možné se v této oblasti vydat a dosáhnout zajímavých výsledků. Tím, že jde o spojení ICT a čtenářské gramotnosti, vzniká také prostor pro oslovení těch žáků, kteří samotné psaní příliš rádi nemají, ale různé webové aplikace je používat baví.

Wordcloud

Wordcloud neboli mrak slov představuje velice zajímavý nástroj na analýzu již napsaného textu. Jde o obrázek, na kterém jsou vykreslena jednotlivá slova, která jsou v textu použita. Čím větší slovo je, tím častěji se v textu objevilo. Málo frekventovaná slova pak v obrázku nejsou vůbec nebo jen jako malá. Pro češtinu může být poněkud problematické to, že si program ne vždy poradí s různými tvary téhož slova – vnímá je jako odlišné lexikologické jednotky a tak k nim také ve vykreslování přistupuje.

Využití wordcloud může být velice různé – často bývá umístěn na webu jako soubor tagů s tím, že je možné na slovo kliknout a přepnete se na seznam stránek, které zvolený tag mají přiřazený. V tomto ohledu je zajímavé také to, že co se týče pozornosti, hraje velkou roli také to, na jakém místě je slovo v mraku umístěno.

Ve školním prostředí je možné jej využít různě – může posloužit jako zajímavý prostředek analýzy textu známých autorů – touto metodou je možné dobře odhalit oblíbená slova pisatele, což může být pro literaturu zajímavé; může jít o zajímavou ilustraci nebo je možné nasazení na webu pro tagy. Z hlediska tvůrčího psaní je zajímavá především možnost analýzy vlastního textu. Žák napíše požadovanou slohovou práci a předloží ji aplikaci, která vygeneruje wordcloud. Nyní má autor jasnou představu, jaké slovo se v článku často opakuje, a může jej zkusit nahradit v několika výskytech vhodnými synonymy.

Velice rychle a jednoduše tak může zlepšit kvalitu svého textu tím, že zvýší jeho lexikální rozmanitost a odstraní stále se opakující pojmy. Celý proces je možné samozřejmě provádět opakovaně, dokud není žák sám spokojený s výsledkem. Zajímavé informace je možné získat také tím, že dá aplikaci k dispozici větší množství svých textů a podívá se, zda v jeho slovní zásobě není nějaký trvale se opakující pojem. Může pak relativně snadno zapracovat na jeho odstranění.

Wordle (http://www.wordle.net/) je nástroj pro online generování wordcloud. Vložit je možné buď přímo text, nebo RSS adresu stránky, na které se nachází studovaný článek. Velkou výhodou tohoto nástroje je, že některá slova je možné z mraku mazat – mohou to být spojky, některá slovesa či další prvky, které nemají žádný velký lexikální význam a v jazyce jich není dostatek. Je tak možné provádět celkovou analýzu textu podstatně lépe. Také je přítomná volba nastavení barevnosti a písma. Výsledek je možné vložit na web nebo stáhnout jako pdf.

WordItOut (http://worditout.com/) je jednoduchá a nenáročná aplikace, která se hodí pro občasné používání a nepožaduje registraci. Stačí jen zadat URL adresu či přímo vložit text do připraveného formuláře a nechat si vygenerovat wordcloud. Nedostatkem jsou především menší možnosti nastavení a poněkud nešikovně řešené ukládání souborů.

Tagul (http://www.tagul.com/) pro své využívání vyžaduje registraci, ale svými možnostmi se uživateli jistě odvděčí. Především pro mladší žáky může být zábavné, že je možné generovat mraky ve tvaru koně, srdce a podobných. Je možné měnit vzhled a barevnost mraku, slovům přiřazovat odkazy nebo je v rámci obrázku různě přesouvat. Nechybí podpora jednoduchého exportu na web.

Možností, jak vytvořit mrak slov, existuje jistě mnohem více, ale zmíněné webové aplikace nabízejí rychlé a bezplatné využití, což je ve školním prostředí bezpochyby užitečný parametr.

Digitální storylling a komiks

Spojení obrazu a slova může být pro řadu mladých autorů velice důležité. Současně je třeba si všimnout toho, že například komiks dnes představuje velice svébytnou literární kategorii, kterou není možné podceňovat. Proto je možné mluvit jak o tvorbě komiksu, tak také o digitálním storytellingu jako o nástrojích, které mají pro rozvoj tvůrčího psaní velký význam.

Tvorba komiksů může být pro žáky zábavná a užitečná současně. Jen v málokterém literárním žánru je možné tak jednoduše a efektivně trénovat tvorbu dialogů. Je zde nutná rychlost a dynamika děje. Příběh musí mít jasný spád. Tyto dovednosti si pak mohou žáci snadno přenést do dalších oblastí tvůrčího psaní.

Storytelling má řadu pozitivní psychologických výhod, ale z pohledu rozvoje tvůrčího psaní může jít především o zajímavou doplňkovou metodu, která nabízí možnost vyprávění příběhu ve spojení s obrazem, což řadě žáků může vyhovovat. Příjemné je také to, že tato díla je možné snadno publikovat a spolupracovat na nich s dalšími autory. Psaní příběhu je relativně nenáročné, a proto je možné ho efektivně skloubit například právě s týmovým psaním.

V následujícím přehledu opět ukážeme jen na dva zástupce z každé kategorie.

Storybird (http://storybird.com/) je asi nejznámější a nejlepší nástroj na tvorbu klasických příběhů. Po registraci je možné se pustit do tvorby samotné. Stačí si vybrat některou ze sad obrázků, které chcete při psaní používat, a pak již jen jen umísťujete text a obrázky na jednotlivé stránky. Celá aplikace je sice napsaná ve Flash, ale je překvapivě rychlá a stabilní. Ovládání není nikterak obtížné. Výsledkem je relativně pěkná elektronická kniha, kterou mohou žáci sdílet se svými přáteli. Velkou výhodou je integrovaná funkce na týmové psaní.

Bird Tales (http://www.littlebirdtales.com) umožňuje vytvořit video, které je spojením obrázků, textů a zvuku. Práce s ním je relativně jednoduchá, ale nějaké mimořádně dobré výsledky očekávat nelze. Pokud budou chtít žáci vytvořit příběh, který bude koncipovaný jako video, je možné doporučit především klasické offline nástroje. Jinak není možné této aplikaci nic zásadního vytknout.

Comics creator (http://comicscreator.cz/) je český projekt, který (jak již název napovídá) slouží pro tvorbu komiksů. Jeho ovládání je velice jednoduché. Autor zvolí rozložení Scriptu, pozadí a postavy, které v něm budou vystupovat. Je možné jim přidávat bubliny s textem, různé artefakty nebo měnit jejich velikost. Vše je velice jednoduché a hravé. Nevýhodou je, že není možné tvořit více než jeden řádek.

Pixton (http://www.pixton.com/) je poloprofesinální nástroj na tvorbu komiksů. Nabízí vše, co je pro kvalitní práci potřeba – od rozložení scény, přes výběr postav a až po to, jak se tváří a jaká mají gesta. Nechybí ani široký výběr různých prostředí, kde se děj odehrává, předměty, které zde mohou být přítomny atp. Mimo to, že je možné komiksy vytvářet, mohou být také prohlíženy a sdíleny s ostatními uživateli.

Píšeme deník

Deník je jednou z již téměř zapomenutých literárních forem, která může být pro žáky překvapivě zábavná a zajímavá. Ostatně co jiného je psaní statusů na Facebook než tvorba poněkud netradičního deníku. Deník je klasickou literární formou, která může dobře posloužit pro osobní reflexy žáka, jako databáze jeho nápadů a postřehů či jako nástroj na konzervování vzpomínek.

Daileez (http://www.daileez.com/) je zajímavým konceptem na tvorbu deníku, a to především ve dvou ohledech. První spočívá v omezení počtu znaků, kterých je možné o jednom dni napsat až 225. Každý musí pečlivě vážit, co do něj zaznamená. Mimo to je možné ke každému dni nastavit pomocí ikonek, jak jste se vyspali, cítili či jaké bylo počasí. Díky nim je možné také zvolit, jaké aktivity jste v průběhu dne dělali. Aplikace pak ze zadaných informací vytváří statistiky.

Storify (http://storify.com/) je velice zajímavý nástroj na tvorbu deníku či mapování nějaké události, která proběhla na sociálních sítích. Podporovány jsou Twitter, Facebook, Flickr, Youtube, Google, Storify a další, ale je možné užít také RSS nebo URL adresy. Jednoduše vyhledáváte nějaký výraz a relevantní data si přetahujete do zvláštního sloupce. Vzniká tak unikátní struktura, která se může stát podkladem pro dokument, deník nebo příběh inspirovaný skutečnou událostí.

Závěr

Možnosti, které nabízejí webové služby, jsme ani zdaleka nevyčerpali. Jistě by bylo možné mluvit o využití myšlenkových map či Prezi pro tvorbu příběhů či virtuálních světů, na základě kterých je pak možné psát vlastní povídky či novely. Stejně tak by si pozornost zasloužili také fotoblogy, které umožňují rozvoj, psaní které je spojené s obrazem. Mimo hlavní proud pozornosti by nemusely zůstat ani klasické blogovací služby, které nabízí ideální možnosti pro systematické a dlouhodobé psaní.

Přesto doufáme, že se podařilo – alespoň ve vybraných partiích – načrtnout možnosti, které jsou s podporou tvůrčího psaní spojeny. Ukazuje se, že jeho provázanost s moderními technologiemi bude stále větší a je třeba jej rozvíjet v maximálně komplexní míře. Velice dobře jej lze spojit s mediální výchovou či čtenářskou gramotností. Mělo by být také součástí informační výchovy. Vzniká tak zcela přirozený celek, který by měl naučit žáka pracovat s informacemi a pojmy v maximální možné komplexnosti – od jejich vyhledávání a zpracování až po reprodukci a publikaci.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
20. 3. 2012
Autor nás seznamuje s řadou on-line aplikací, které pomohou pedagogům podpořit zájem studentů o tvůrčí psaní , a tím pádem i jim samotným v lepším osvojení této kompetence.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Čtenářská gramotnost