Téma: Svatý Martin
Úvod: Týdenní plán pro práci se středně těžce a těžce mentálně postiženými žáky ve speciální třídě.
Cíl: Hlavním cílem je seznámení žáků s příchodem zimy a tradicemi, které lidé především dříve slavili. Seznámení s domácím zvířetem – koněm a jeho využitím pro lidi.
Cílová skupina: věk žáků – 6 až 9 let, středně těžké až těžké mentální postižení
Motivace: Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejznámějších dní roku. V tento den by podle pranostik totiž mělo začít sněžit. A tak zatímco děti čekaly na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky či koláče a hospodáři se těšili na odpočinek po dlouhé práci.
Popis činností:
1. Martin – jak se jmenuješ ty? rozumová, řečová výchova
Pomůcky: fotografie žáků a učitelek
Společně s žáky se každé ráno přivítáme a pozdravíme. Povídáme si o Martinovi, který za námi přijel na koni – ukazujeme si obrázek (příloha č. 1). Obrázek si společně vymalujeme pastelkami.
Jak se jmenujeme my a jak jsme do školy dnes přišli? Ty jsi Pepa a přijel jsi autobusem s maminkou...
Někteří žáci jsou alespoň částečně schopni sdělit, jak se jmenují a jak se dostali do školy, další kývají na moje povídání, další jsou schopni to říci jinak, např. jen ukázáním na ně...
K činnosti využijeme zalaminovaných fotografií žáků a říkáme a ukazujeme společně. To je Jitka a přišla pěšky s bráškou – znakujeme (ukazováček a prostředníček jdou střídavě po zemi), David přijel autem (kroutíme jako volantem) atd.
Představí se i učitelky, snažíme se, aby žáci ukazovali na každého z nás a opakovali naše jména, či konce jmen, např. Gábi – ...bi, Míša – sa...
_____________________________________________________________________________________________
2. Kůň
Pomůcky: obrázky, časopis, hračky
Většina žáků již koně zná, neboť pravidelně docházejí na hipoterapii. Pro ostatní jsme připravili obrázky a také plyšového koníčka. Společně jsme si prohlíželi časopis Jezdectví, ukazovali jsme si, jak koníček jí, skáče, směje se, řehtá, jak se na něm jezdí, jak se pase...
Části těla koně – hlava, oči, uši, zuby, nos, ústa, vlasy (hříva), záda, břicho, nohy. Ukazujeme části těla koně na obrázku, na plyšové hračce i na nás. Kůň nemá ruce, ale má více nohou než my. Ukazujeme si, jak koník chodí po zemi. Ukazujeme si, jak se o koníčka staráme – hladíme ho, myjeme, češeme, krmíme. Tak jako o nás, také se musíme mýt, česat, pít a jíst.
Koníček dělá íhááá. Napodobuje hlas koně.
Když jde po silnici, klapou mu podkovy – pohybujeme jazykem po patře v puse, jako kdybychom chtěli vyslovit hlásku l.
Na koníčkovi se dá jezdit na závodech. Kůň také pomáhá při práci – tahá vozy se dřevem, senem a trávou.
Mládě koně je hříbátko. Ukazujeme si obrázky a říkáme: „To je malé hříbátko, to je velký kůň.“
__________________________________________________________________________________________
3. Martin na koni pracovní výchova
Pomůcky: papír, pastelky, nůžky
Žáci z družiny namalovali jednoduchou postavu Martina. Paní učitelka Míla namalovala koníčka. Naši žáci vše vymalovali, my, paní učitelky, jsme vše vystříhaly, a to je výsledek. (příloha č. 2)
__________________________________________________________________________________________
4. Grafomotorické cviky psaní, rozumová výchova
Pomůcky: pastelky, papír, obyčejná tužka
Koníček hledá cestu ke svému domečku. Může dělat malé i velké skoky (malé i větší obloučky). Může ale také bloudit po krajině a domeček hledat dlouho (tužkou kreslíme po papíře dlouhé, klikaté čáry, až dojedeme k domečku). (příloha č. 3)
_________________________________________________________________________________
5. Bílá barva, sněží smyslová výchova
Pomůcky: bílý papír
Společně s žáky chodíme po třídě a hledáme bílé předměty. Jako názornou pomůcku držíme v ruce obyčejný bílý papír. Žáci hledají – bílá zeď, bílé umyvadlo, bílé dveře, bílé tričko Pepy...
Potom si sedneme na zem do kroužku a trháme bílý papír na kousíčky. Položíme si je na dlaň a foukáme do nich nebo je rozhazujeme do výšky a voláme: „Sněží!“ „Padá sníh!“
Sníh studí. Přineseme v mističce kostičky ledu z mrazničky. Žáci je osahají, chlad většinou vnímají nelibě. Potom si ruce ohřejeme třením o sebe.
____________________________________________________________________________________________
6. Říkanka se znakováním řečová výchova
Koni, koni, koníčku, (znak koně
shýbni ke mně hlavičku (jako když taháme koně za uzdu směrem dolů)
pohladím ti tvoje vlásky (jako když koně hladíme)
uvážu ti mašličku. (jako když vážeme uzlík)
Autorka: Michaela Krajská
__________________________________________________________________________________________
7. Nácvik uzle pracovní výchova
Pomůcky: tkaničky, mašle, plyšový kůň
Žáci s těžkou mentální retardací většinou mají problém s vázáním tkaničky, nácvik tedy probíhá s dopomocí. Snažíme se alespoň o překřížení tkaničky či uchopení obou konců do každé ruky zvlášť.
Žáci se středně těžkou mentální retardací v naší třídě uzel uvázat postupně zvládají, proto pomalu pokračujeme k vázání mašličky.
Žáci se snaží uvázat mašli nebo tkaničku na krk plyšové hračky.
_____________________________________________________________________________________________
8. Písničky o koních – poslech i zpěv hudební výchova
O koních již bylo napsáno hodně písniček a naši žáci je moc rádi poslouchají. Nejraději zpíváme:
Já mám koně, Okolo Třeboně, Když se zamiluje kůň.
____________________________________________________________________________________________
9. Výroba houpacího koně z papíru pracovní výchova
Pomůcky: papír, pastelky, nůžky
Podle šablony učitelé žákům vystřihnou koně. Žáci jej omalují pastelkami. Koníček se roztáhne, postaví na stůl a rozhoupe se. (příloha č. 4)
Společně s žáky zpíváme:
Halí, belí, koně v zelí
a hříbátka v petrželi. (lidová písnička)
______________________________________________________________________________________________
10. Výroba koníčka z ponožky pracovní výchova
Pomůcky: ponožka, noviny, laťka, vlna, tavná pistole
Výroba tohoto výrobku byla pro žáky náročná, většina činností tedy proběhla s dopomocí. Zapojily se tedy pouze do práce s muchláním novin a motáním vlny.
Nejdříve žáci muchlali noviny do koulí. Ty potom nacpali do ponožek. Další výroba koníčka už byla hlavně v rukou paní učitelek. Dodělaly jsme oči a hřívu, vše jsme lepily tavnou pistolí. Koníček byl uvázán k laťce a žáci mohli začít „jezdit“. (příloha č. 5)
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: