Integrace učiva vlastivědy, zeměpisu, dramatické, hudební a výtvarné výchovy
Věk: 10–12 let
Průřezové téma: osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova
Časový rozsah: 4 hodiny rozdělené do dvou dnů
Prostor: třída-volný prostor
Inspirační zdroj: Marco Polo: Milion. Albatros : Praha, 1998. ISBN 80-2070924X.
Klíčové kompetence: kompetence k učení, komunikativní, sociální
Výstup/Cíl: a/ Žák je schopen nést důsledky za svá rozhodnutí.
b/ Žák účinně spolupracuje ve skupině.
c/ Žák si chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a právní normy.
d/ Žák respektuje kulturní dědictví.
e/ Žák přirozeně jedná v rolích.
Aktivizující metody
Volné psaní
Reflexe, diskuze
Narativní pantomima
Boční vedení
Žáci se procházejí prostorem třídy, vzájemně se zdraví běžnými i vymyšlenými pozdravy, mohou se uklonit, dotknout se, pohladit atd.
Celá třída sedí na koberci. Učitel žákům přiblíží kouzelný stroj času, který je přenese zpátky do daleké minulosti, do 13. století. Tuto dobu může učitel přiblížit připomenutím vlády Přemyslovců v českých zemích. Vhodné je využití tichého doprovodu gotické hudby.
Učitel uvede žáky do situace svým vyprávěním: „Náš příběh se odehrává před mnoha staletími. Tehdy u nás panovali králové ze slavného rodu Přemyslovců. Je to příběh o neobyčejném životě jednoho mladého muže, který se jmenoval Marco Polo. Marco žil v Itálii v krásném městě Benátkách. Jeho dobrodružný život začal, když mu bylo pouhých 17 let. Tatínek Marca i jeho strýc byli kupci. Měli dobrodružnou povahu, a proto neváhali putovat za zbožím až do dalekých a neznámých zemí. V cizích zemích zboží nakoupili a potom je prodávali na tržištích.“
3. Tržiště
Učitel v roli kupce svým hlasem, chůzí, výkřiky, gesty vyvolá atmosféru středověkého tržiště. Vtahuje žáky do nové situace, oslovuje je, ptá se, co prodávají či kupují, snaží se je zapojit do hry, reagovat, stát se jedním z trhovců.
4. Brainstorming
Po prožité zkušenosti s atmosférou trhu se žáci pokusí napsat do myšlenkové mapy vše, co se jim vybaví v souvislosti se slovem tržiště. Učitel je nenásilně vede k poznání, že na těchto místech se také pohybovali žebráci, tuláci, biřici, zloději apod.
5. Hra na prodejce a kupce
Žáci si vylosují jeden ze dvou barevných lístků. Tím se stanou buď prodavači, nebo kupci. Prodavači si musí „vyrobit“ stánek, vyložit svoje zboží a prodávat.
Kupující by měli pečlivě vybírat, porovnávat, smlouvat.
Pokud někdo projeví zájem stát se někým jiným (žebrákem, zlodějem), učitel mu v tom nebude bránit.
6. Reflexe
Závěrečná procházka po tržišti umožní diskusi o pocitech obou skupin.
Zhodnotíme úspěšnost prodávajících. Vyvodíme potřebné vlastnosti člověka, který chtěl být úspěšným kupcem.
7. Nebezpečná cesta
Žáci jsou po namáhavém dni na trhu unaveni, proto odpočívají na koberci. Učitel pokračuje ve svém příběhu:
„Jsme opět v kupecké rodině ve městě Benátkách. Žije tu chlapec Marco. Zatímco on vyrůstá v bezpečí u matky, jeho otec a strýc podnikají daleké cesty za zbožím. Dostávají se až do země Tatarů, jíž vládne veliký chán. Oba cizinci chána tak zaujmou, že je požádá, aby se do jeho země ještě někdy vrátili. Uplyne několik let a chánova prosba je vyslyšena. Jednoho dne se z Benátek vydává výprava do daleké země Tatarů, do Číny.
V této výpravě je i sedmnáctiletý chlapec Marco. Možná ještě netuší, že tato výprava se nebude počítat na měsíce, ale na roky. Bude to výprava nesmírně nebezpečná a obtížná. Její účastníci budou muset překonat nástrahy vysokých hor a nebezpečí pouští... Teď se i vy stanete poutníky na této výpravě.“
Žáci se vylosováním rozdělí na dvě skupiny. Jedna bude nejprve překonávat poušť a druhá bude zdolávat hory, poté si „překážku“ v cestě vymění. Která skupina bude rychlejší, má větší šanci prodat své zboží na trhu a vydělat více peněz.
Obě skupiny si podle počtu svých členů dají těsně vedle sebe stejný počet židlí. Na tyto židle si stoupnou a začnou si je předávat, počínaje zadní židlí, směrem dopředu k cíli, který stanovil učitel a zároveň na cestu umístil překážku. Nesmí mluvit, hlasitě se projevovat, mohou se dorozumívat jen posunky. Je to proto, že zde číhají nebezpečné divoké kmeny.
Nesmí se také dotknout nohou země – tím by se zřítili do propasti. Učitel přísně dbá na dodržení těchto pravidel. Pokud je některá skupina nedodrží, je potrestána ztrátou židle.
8. Reflexe
Učitel nechá nejprve promluvit vítěznou skupinu, zeptá se na pocity z vítězství.
Poté se mohou vyjádřit ti, kteří nebyli tak úspěšní (přišli o většinu židlí, nedošli k cíli).
Často se dojde k překvapivému zjištění, že důležitější než vítězství byla v této hře spolupráce a vzájemná pomoc původně nesourodé skupiny.
Hra by měla vést k poznání, že jedinec uprostřed divoké a neznámé krajiny by neměl velkou šanci přežít a dorazit ke svému cíli.
9. Dvůr chána Kublaje
Učitel v roli chána svou chůzí, slovy, údery na bubínek navodí atmosféru chánova dvora, ke kterému nakonec všichni šťastně dorazili. Učitel usedne na „trůn“ a přivítá poutníky.
Chce po nich však pozdrav hodný chána a dary z jejich rodné Itálie nebo z cesty, kterou prošli. Je nespokojen, a proto vykáže poutníky z paláce ven. Audience bude až druhý den. Do té doby si musí připravit slova, jakými chána pozdraví, a také musí připravit dárek, s nímž by byl chán spokojen.
10. Dar
Žáci se rozdělí do čtyř skupin (podle ročních období a narození). Vymýšlejí pozdrav, může být i ve verších, zazpívaný atp. Také vyrábějí dar inspirovaný rodnou zemí, dalekou cestou, krásou chánova dvora. K dispozici mají barevné papíry, provázky, výkresy apod.
11. Přijetí
Učitel v roli chána postupně přijme všechny skupiny. Žáci by měli vhodně pozdravit, uklonit se, chovat se zdvořile. Učitel je může, coby přísný panovník, napomínat. Poté musí „zástupce“ jednotlivých skupin obhájit jejich dar. Chán nakonec všechny dary přijme, pochválí a srdečně přivítá unavené poutníky na svém dvoře.
12. Hostina
Děti jsou za svoje dary odměněny improvizovanou hostinou.
1. Chán je doma
Hra navozující atmosféru panovníkova dvora. Jeden žák představuje chána, ostatní jsou dvořané. Po větě „Chán není doma“ se mohou dvořané hlasitě bavit. Pokud chán pronese větu „Chán je doma“, je nutno se začít chovat zdvořile, tiše. (Učitel žákům připomene, že pojem chán je ekvivalentem krále… v daleké Číně v té době vládli chánové, u nás v Evropě králové.)
2. Zástupce chána
Učitel vrací žáky do děje příběhu: „Kupecká výprava včetně Marka dorazila do hlavního města Pekingu na chánův dvůr. Chán si po čase chytrého Marka tak oblíbil, že jej posílal jako svého zástupce do různých míst svojí říše. Také ho nechal spravovat město, které mělo 250 000 obyvatel.“
Následuje diskuze o tom, jaké schopnosti a vlastnosti musel Marco mít. Srovnáme s dnešní dobou a dojdeme k závěru, že by dnes zřejmě vykonával funkci _________.
3. Loď
Učitel: „Marco byl schopným a věrným pomocníkem chána a byl za to bohatě odměňován. Stejně váženými občany byli i jeho druhové. To se stalo důvodem nenávisti dvořanů, kteří dokonce začali usilovat o jejich životy.
Marco tedy chána požádal, aby je již ze svých služeb propustil. Chán nechtěl a nakonec je pustil pod jednou podmínkou. Měli bezpečně dopravit mladou princeznu na dvůr jejího ženicha, který žil až v daleké Persii.“
Učitel vyzve žáky, kteří se stávají Marcovým doprovodem, aby postavili loď a vydali se na cestu. Na stavbu lodi může být použito vše, co je po ruce. Po dokončení stavby se všichni nalodí. Učitel je v roli kapitána. Loď se vydá na cestu pomocí písničky „Vzhůru na palubu“.
4. Nebezpečí plavby
Žáci vyjmenují a předvedou všechna nebezpečí, která mohla posádku na jejich plavbě potkat. Učitel-kapitán jim sdělí, že ze 600 šlechticů, kteří se původně nalodili, jich přežilo pouze 24, 18 atd. (Učitel uvede počet žáků v lodi, tzn. je jich tolik, kolik bylo šlechticů, kteří přežili.) Učitel vrátí žáky do děje sdělením, že poslední Marcův úkol předat princeznu byl splněn. Nyní se už všichni plavíme do Benátek, do rodné Itálie. Žáci si sednou do lodě, skloní hlavy a zaposlouchají se do šumění moře (hudba.)
5. Návrat
Učitel sehraje obyvatele Benátek, kteří radostně vítají cestovatele. Vracejí se po dvaceti letech! Následuje přiblížení dalšího osudu Marca Pola: „Marco po svém návratu sloužil na lodi, kde se stal kapitánem. Osud mu však připravil další překvapení. Marcova loď byla přepadena, posádka zajata a sám Marco se ocitl ve vězení.“
6. Vězení
Učitel vyzve žáky, aby rozebrali loď a udělali z ní vězení. Tam se posadí, lehnou si, zakryjí si oči a zkusí si představit, jak se asi cítil Marco coby vězeň. V roli přísného dozorce učitel obchází celé vězení. Nikdo nesmí mluvit, hýbat se atd.
7. Reflexe
Jak ses cítil v roli vězně? Měl jsi strach? Diskuse na téma trestů ve středověku a nyní.
8. Kniha mého života
Učitel zmíní, že právě ve vězení napsal Marco svoji proslulou knihu o tom, co všechno v životě viděl a zažil. Vyzve žáky, aby se na chvíli staly Marcem-spisovatelem a také napsaly příběh. Mohou se inspirovat tím, co právě prožily, svými životními příběhy, mohou zapojit svou fantazii. Kdo chce, může psát husím brkem a inkoustem, které učitel předem připraví.
9. Křeslo pro Marca Pola
Dobrovolníci přečtou před třídou svůj příběh.
10. Stroj času
Návrat do současnosti za využití gotické/relaxační hudby.
11. Závěrečná reflexe
Diskuze by měla být vedena tak, aby se žáci vyjádřili jednak k postavě Marca jako člověka odvážného, schopného překonat překážky, talentovaného mořeplavce, na něhož mohl navázat Kryštof Kolumbus a další z řady slavných objevitelů a mořeplavců; mělo by dojít k zhodnocení práce ve skupině, spolupráce, komunikace, pomoci apod.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
