Opravdu jste ještě neslyšeli o malých debrujárech? Jsou to skupiny chlapců a děvčat ve věku 7 až 18 let, kteří mají aktivní zájem o vědu a techniku. Formou zábavných pokusů s jednoduchými pomůckami se snaží vlastníma rukama objevovat zákonitosti různých jevů. Jednotlivé kluby jsou sdruženy v Asociaci malých debrujárů ČR (AMD), která vznikla už před patnácti lety (r. 1992). K hlavním cílům Asociace patří podpora rozvoje osobnosti dětí a mládeže, přispění k tvořivým aktivitám v oblasti vědy, techniky a ekologie, pořádání táborů a soutěží a v neposlední řadě navazování a udržování kontaktů s partnerskými organizacemi domácími i zahraničními. Webová stránka AMD má adresu www.debrujar.cz.
Debrujárské hnutí vzniklo v Kanadě a jeho název je odvozen z francouzských slov debrouillard, debrouiller (šikovný, obratný; objevovat, umět si poradit). Pro vědeckou práci debrujárů je typický způsob, jakým objevují zákonitosti přírody i dění kolem sebe. Základem je tvořivé experimentování prakticky se vším, co jim přijde do ruky. Pro své pokusy nepotřebují žádné složité aparatury a nákladné měřicí přístroje. Právě naopak - vystačí si s předměty a materiály, které najdou doma nebo je levně pořídí v prodejně kutilských potřeb. Při realizování nejrůznějších pokusů se debrujáři nejen pobaví, ale také nenásilně rozvíjejí svou zvídavost, schopnost důkladně pozorovat dění, učí se improvizovat a získávají manuální zručnost, bez které se skutečný výzkumník neobejde.
Abychom povzbudili zájem primánů a sekundánů o vlastní hledání vědeckých odpovědí (totéž platí pochopitelně i pro žáky šestých a sedmých tříd), umožnili jsme jim setkání s nestorem debrujárů, panem Vojtěchem Ondruškem. Každý ročník se při dvouhodinové Debrujárské show seznámil s mnoha pokusy, které měly bezprostřední vztah k učivu probíranému v hodinách fyziky. Všechny použité pomůcky byly běžně dostupné, jak to odpovídá základní debrujárské filozofii. A protože nešlo o klasickou vyučovací hodinu a demonstrátor doplňoval předvádění pokusů také zábavnými historkami či užitečnými radami, byla atmosféra v posluchárně příjemně uvolněná a tvůrčí. Přispěla k tomu i permanentní spolupráce demonstrátora s posluchači - některé pokusy prováděli sami, u jiných předem tipovali výsledek, jindy se naopak pokoušeli výsledek pokusu vysvětlit.
Pokusy se, vzhledem k věku posluchačů, týkaly zejména atmosférického tlaku, proudění kapalin a plynů, povrchového napětí, akustických jevů a elektrostatiky. Účast na přehlídce měla význam i pro vyučující fyziky. Některé pokusy patřily mezi všeobecně známé, provedení jiných se lišilo od běžného provedení (například použitými pomůckami nebo surovinami) a seznámili jsme se i s pokusy zcela neznámými a přitom velmi užitečnými. K nim patřilo i nenápadné pozorování reakcí žáků při prezentaci. V běžné vyučovací hodině bývá obvykle výsledkem pokusu vážně formulovaný vědecký závěr, vyjádřený případně nějakým vzorečkem. Tomu také jistý (třeba nepřiznaný) pocit vážné odpovědnosti jak ze strany učitele, tak i žáků. Při show žáci napjatě sledovali průběh pokusu, ale spontánně se také dohadovali o možném výsledku a upřímně se při produkci bavili.
Veškerá výuka by touto formou samozřejmě probíhat nemohla, ale jednou za čas si naši žáci určité uvolnění atmosféry, změnu tváře před tabulí a jinou pracovní metodu zaslouží. Debrujárské pokusy mohou být z tohoto hlediska velmi inspirující. Z mnoha předvedených pokusů vybíráme především ty, které by měl učitel žákům určitě předvést. Nevyžadují žádné zvláštní pomůcky a mohou si je připravit a předvést i sami žáci.
Kapaliny a plyny:
 |
| 1. Publikum debrujárské show se dobře bavilo |
Elektřina:
 |
| 2. Vařené vejce poslušně vklouzlo do láhve |
Jiné pokusy:
 |
|||
3. Zázračná přeměna vody ve víno
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
