Kdo je zloděj?

Aktivizující metody v návrhu hodiny:

Volné psaní

1. Polož tužku na papír a piš svým tempem, co tě napadá k danému tématu (souvislý text, věty, ne hesla).
2. Neplánuj si dopředu, co a jak budeš psát, prostě pořád piš.
3. Nevracej se k tomu, co máš napsané, neopravuj chyby (je dovoleno chybovat).
4. Piš po celý stanovený čas (min. 3–5 minut) a stále usilovně mysli na dané téma. Když tě nic nenapadá, piš, co ti v té chvíli letí hlavou, i když to s tematikou nesouvisí.
5. Rozhodni, jestli své volné psaní budeš prezentovat, přečteš apod., anebo zůstane jen pro tebe.

Poznámky:

Napsané texty lze přečíst nahlas ve třídě. Respektujeme, pokud žák nechce veřejně vystoupit. Volné psaní může sloužit jako příprava, podklad k další práci. 

Přímka postojů

Vymezíme na zemi fiktivní přímku, označíme na ní body +, 0, −. Žáci se postaví na pomyslnou stupnici, vyjádří míru souhlasu nebo nesouhlasu s výrokem. Žáků se ptáme na jejich názor. 

Dvojitý deník

Postup:

• vyber z textu myšlenku, která tě zaujala, zapůsobila na tebe;
• napiš komentář, proč vybíráš tuto myšlenku: co ti připomněla, které otázky vyvolala

Žák vybere z textu myšlenku, větu, která ho zaujala nebo na něho zapůsobila. Větu vypíše do připravené tabulky. Napíše komentář, proč vybral právě tuto myšlenku, větu: co mu připomněla, jaký má na věc názor nebo které otázky vyvolala. Je možné také větu v textu podtrhnout bez vypisování a komentář napsat vedle textu.

• komentovat text;
• spojit text s vlastními myšlenkami;
• porozumět textu do hloubky.

Diskuze

Žák se v rámci diskuze učí vyslovovat a obhajovat své názory a formulovat myšlenky, zároveň se učí toleranci, naslouchání. Diskuze vyžaduje angažovanost, proto má silný aktivizující potenciál, ale vyžaduje též určitou vyzrálost účastníků, neboť klade nároky na formulaci myšlenek, na respektování odlišných názorů, soustředěnost na téma, na ukázněnost v projevu. 

Předmět: Český jazyk a literatura 7., 8. ročník

Integrace učiva slohu, literatury a jazyka

Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova

Práce s textem – Tera Fabiánová: Můj život 

Klíčové kompetence: kompetence občanské, sociální, k řešení problémů

Výstupy/Cíl:

• Žák se učí porozumět romské problematice.
• Žák odhaduje na základě textu, jak bude příběh pokračovat.
• Žák píše komentář k textu.
• Žák píše deník, vžívá se do role.
• Žák rozlišuje pojmy Rom, Cikán, gadža, vajda. 

Kdo je zloděj?  

1. Jak rozumíš přísloví „Zloděj volá, chyťte zloděje!" (Diskuse.)

2. Vyjádři svůj názor na přímce postojů.

Učitel vymezí na zemi fiktivní přímku, označíme na ní body +, 0, −. Žáci se postaví na pomyslnou stupnici, vyjádří míru souhlasu nebo nesouhlasu s výrokem. Učitel se postupně žáků ptá, proč stojí právě na tom místě. Žák slovně zdůvodní svoje místo.

+________________________________0_________________________________  −

souhlasím s výrokem         nevím, nemám názor   nesouhlasím s výrokem 

Výroky:

• Každý člověk někdy něco ukradne.
• Děti kradou.
• Zloděj má šikovné ruce.
• Klavíristi jsou zloději.
• Romové jsou zloději.
• Gádžové nikdy nekradou. 

3. Přečtěte si data o autorce následujícího textu.

Tera Fabiánová se narodila v roce 1930 v Žiharci v okrese Galanta. Její otec pracoval jako nádeník a příležitostný hudebník a matka pečovala o pět dětí. Do roku 1946 vyrůstala Tera v cikánské osadě, odkud odešla za prací do Prahy. Více než pětadvacet let pracovala jako jeřábnice v ČKD Praha. Vychovala čtyři děti, z nichž Vojta zdědil po mamince literární nadání. Tera Fabiánová chodila do školy pouhé dva roky, přesto napsala několik knih ze života Romů. Zaznamenala v nich těžké životní osudy, zamýšlela se nad původem Romů, kteří přišli do Evropy z Indie, zvyky i mentalitu Romů, kočujících po celé Evropě, vynikajících muzikantů, kovářů a dráteníků. 

Dopiš větu. Hlavním tématem tvorby Tery Fabiánové je... 

4. Po přečtení úryvku navaž na autorku a pokračuj v psaní textu:

Když jsem přišla poprvé do továrny, přidělili mi skříňku na šaty. Uviděly mě ostatní ženské a začaly hledat klíče. „Nač si chceš zamykat tu skříňku?“ povídám (v naší řeči říkáme každému „ty“). „Heleďte, paní, vy jste...“ „Cikánka, chceš říct, viď?

Přečti si autorčin text. Srovnej svůj text s autorčiným. V čem se podobal, v čem se lišil? 

„A myslíš si, že Cikáni kradou!“ „Heleďte, paní, já vás neznám. Ale víte, co se říká o Cikánech!“ „Tak si pamatuj! Já nikdy nikomu nic neukradla. Ani moje máma, ani můj táta, ani můj dědeček, ani pradědeček. Ani prapradědeček by nic neukradl! Zloději jsou i mezi gadži.“            

Diskuse o úkolu, diskuse o předsudcích.  

5.  Z textu Tery Fabiánové vypiš alespoň jednu větu, myšlenku, která tě zaujala, a napiš k ní vlastní komentář:

 6. Odpověz na otázky z textu:

• Podle čeho ženy poznaly, že se jedná o Cikánku?
• Ve které době se asi děj odehrává? 

7. Piš v roli:

• Děvčata píší v roli Tery. Zaznamenej písemně do deníku první den v továrně. Tato stránka má název: To byl ale den!
• Chlapci píší v roli dědečka, který situaci popisuje tak, jak mu to Tera vyprávěla. Název: Tera to nemá jednoduché.  

8. Hledej ve slovníku významy slov: Čech, Rom, Cikán, gadža, vajda, bílý, černý, ...

• Je rozdíl mezi slovy romský a románský? Jestliže ano, který?
• Vysvětli rozdíl v pojmech: Rom, Cikán. 

9. Uhodneš romské hádanky?

Dvě tůně uprostřed černých lesů. (Dvě oči mezi řasami.)

Chodí to v lidských šatech a není to člověk. (Blecha.)

Když je živý, je rudý, když je mrtvý, je černý. (Uhel.)  

10. Zapiš do tabulky:

S otázkami, na které by chtěli žáci znát odpověd, doporučujeme pracovat v rámci průřezových témat. 

Slovníček pojmů:

Cikán = slovo Romům dáno omylem v 9. století, tito z východu přicházející cizinci tmavé pleti byli patrně zaměněni s cizinci, kteří se stejně jako Romové věnovali magii – nebezpečná kouzla a čáry. Pojmenování mělo negativní označení.

Romové vyzvali světovou veřejnost na prvním světovém kongresu v Londýně 1971, aby místo označení Cikáni bylo užíváno pojmu Romové.

Odvození z perského ciganč (hudebník, tanečník) nebo a sinkan (kovář). 

Rom = označení pro příslušníky etnických skupin indického původu, které užívají sami příslušníci těchto skupin. V překladu z romštiny znamená muž nebo člověk, romňi – romská.

Gadžo (vysl. gadžo někdy gádžo) je v romštině označení osoby jiné než romského původu. Pro ženu neromského původu existuje slovo gadži.

(Pozn. ed. O pravopisné problematice ohledně diference názvů příslušníků antropologických skupin /národa).