Sledujte rozcestník o svobodném softwaru, kde jsou vysvětleny některé pojmy a uvedeny odkazy na rozšiřující informace.
Stále existují organizace, jejichž webové stránky nejsou tvořeny klasickým redakčním systémem. Není to prohřešek, pokud stránky plní svůj účel. Pokud je ale aktualizuje pouze webmaster či správce, který reaguje pomalu a dává si záležet na své důležitosti, pak je načase zvážit jinou možnost – použít redakční systém s patřičnými uživatelskými právy a nechat lidi tvořit. Open source nabízí pro tyto účely mnoho nástrojů, kterými nepohrdne třeba ani Bílý dům.
Pokud se o open source píše, začíná se „povinnou“ trojicí OpenOffice.org, Firefox, Linux. Jsou to tři nejznámější pojmy, které mají pro lehce poučeného čtenáře nějaký konkrétní obsah a od kterých se lze odrazit. Open source ale není jen Linux – významný počet technologií je spjat s prostředím počítačových sítí a internetu. V současnosti se stává populárním pojmem slovo cloud, které označuje aplikace a data uložené ve vzdáleném a nekonkrétním datovém úložišti. Cloud computing jsou služby dostupné prostřednictvím webového prohlížeče, i když lze očekávat posun k jednoúčelovým aplikacím. Známou službou, kterou lze označit za cloud, jsou webové nástroje Google.
Ačkoliv nejsou open source, zmiňuji je pro jejich vysoký přínos. Stránky organizace lze vytvořit v rámci Google Sites (Weby Google), což je jednoduchý a efektivní redakční systém. Lze jej použít na samostatné doméně školy (např. www.veselaskola.cz) a k vytvoření webu využít možnosti dalších služeb Google. Tou je například kalendář, který je možno sdílet v určené skupině lidí, nebo jej naopak zveřejnit. Nebo fotogalerie PicasaWeb či mapy. Všechny nástroje lze různým způsobem provazovat, sdílet výstupy nebo je získávat (formulář v Dokumentech Google).
Autor díla: Vlastimil Ott |
Vhodným řešením pro weby je redakční systém WordPress, který nemusí fungovat jen jako systém pro web školy, ale také jako interní informační systém (myšleno – používat dvě instalace). Ovládání redakčního systému je jednoduché a odpovídá práci v textovém procesoru (MS Word, LibreOffice Writer). Automaticky je vyřešen přístup více uživatelů a jsou definována uživatelská práva – může se zavést institut redakční rady s redaktory a šéfredaktorem. Dokonce to může fungovat způsobem pro mnoho škol nevídaným – příspěvky mohou psát i žáci, šéfredaktor přesto neztratí možnost „práva veta“.
Autor díla: Vlastimil Ott |
Redakční systém je česky a lze ho doplňovat o nové funkce, jejichž potřeba se po určité době projeví – počítadlo stažených dokumentů, lepší správa fotogalerií, tlačítka sociálních sítí nebo cokoliv jiného. Pochopitelně je možné vkládat multimédia (video, hudbu) nebo výstupy z různých webových služeb (prezentace ze SlideShare nebo Dokumentů Google, mapy, sdílený kalendář atp.).
Redakční systém WordPress slouží jako základ pro část webu http://rvp.cz/, na kterém tento článek vychází.
Open source redakčních systémů existuje mnoho a velmi záleží na rozsahu zamýšleného webu a dalších požadavků na jeho provoz. Obecně lze doporučit:
CMS Matrix – srovnání redakčních systémů |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: