Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Povinnosti a možnosti žáků, studentů či absolventů škol ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení
Odborný článek

Povinnosti a možnosti žáků, studentů či absolventů škol ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení

6. 12. 2011 Odborné vzdělávání
Autor
Mgr. Božena Rokytová

Anotace

Cílem projektu je seznámit žáky, studenty a absolventy s možnostmi poskytovanými Českou správou sociálního zabezpečení. Projekt se zabývá sociálním pojištěním studentů, podmínkami a poskytováním sociálních náhrad. Součástí projektu je zprostředkování informací týkajících se podnikání v době studia. Poukazuje na výhody podnikání. Informace jsou doplněny o vzorové příklady.
V posledních letech dochází k častým změnám v sociální politice. S těmito změnami souvisí změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Změny zmiňovaného zákona se ve velké míře dotýkají studentů a mají dopad v dalších obdobích života, v oblasti společenské, společenské, personální i legislativní.  

1  Povinnosti a možnosti žáků, studentů či absolventů škol ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení

V současné době nemají studenti ani absolventi k ČSSZ žádné ohlašovací povinnosti, a to ani při řádném či předčasném ukončení studia.

1.1  Jak to, že není povinnost hlášení a platby

Od 1. 1. 2010 došlo k novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na jehož základě přestávají být studenti osobami, za které platí toto pojištění stát, tzn., že studium od tohoto data není náhradní dobou pojištění, tzn., že doba studia se nezapočítává mezi odpracované doby na důchod, jak tomu bylo do konce roku 2009. Na základě výše zmiňované novely zákona nevzniká studentům ani absolventům povinnost provést přihlášení ani povinnost hradit sociální pojištění.

Studenti po dosažení věku 18 let mohou být dobrovolně účastni důchodového pojištění. Můžou si tedy sami hradit pojistné. Doba, za kterou jsou prováděny úhrady, je náhradní dobou pojištění, která se započítává jako doba odpracovaná na důchod. Pojistné se vypočítává z průměrné mzdy platné pro daný rok. Pro rok 2011 byla stanovena průměrná mzda 25 814 Kč. Nejnižší pojistné činí 28 % z částky odpovídající ¼ průměrné mzdy platné pro daný rok.

Výpočet 

Průměrná mzda / 4 =  ¼ průměrné mzdy × 28 % = min. pojistné za měsíc

25 814 Kč / 4 = 6 454 Kč  ×  0,28 = 1 807 Kč

Minimální dobrovolné pojistné činí pro rok 2011 částku 1.807 Kč za kalendářní měsíc.

Aby mohl jedinec požádat o starobní důchod, musí dosáhnout důchodového věku a mít odpracováno (započteno) 35 let.

1.2  Kdy má student nárok na nemocenské dávky

Studenti jsou účastni pojištění a mají nárok na dávky v nemoci, pokud nastoupí v období prázdnin do pracovního poměru na základě pracovního vztahu plynoucího z pracovní smlouvy a za určitých podmínek z dohody o pracovní činnosti. Nesmí se však jednat o DPP, ze které není hrazeno pojistné, ani o zaměstnávání malého rozsahu, kdy je hrubá mzda sjednána pod hranicí 2 000 Kč nebo nedosáhla v předcházejícím měsíci 2 000 Kč.

Další podmínkou je, že dočasná pracovní neschopnost musí vzniknout v době trvání pracovního vztahu.

Nárok na dávky při dočasné pracovní neschopnosti náleží studentovi do konce nemoci nebo do konce školních prázdnin. Po skončení prázdnin je poskytována náhrada mzdy pouze tehdy, pokud nemoc brání v nástupu ke studiu.

Jedná-li se o pracovní vztah na dobu určitou, má zaměstnavatel povinnost hradit náhrady při dočasné pracovní neschopnosti pouze po dobu trvání pracovního vztahu, trvá-li nemoc déle než 21 kal. dnů, vyplácí od 22. dne nemoci náhradu okresní správa sociálního zabezpečení. Za dobu od skončení zaměstnání do 22 dne nemoci náhrada nenáleží.

Příklad 1

Student nastoupil v době prázdnin do zaměstnání na základě pracovní smlouvy zakládající účast na nemocenském pojištění. Pracovní smlouva byla uzavřena od 1. 7. 2011 do 14. 8. 2011. Sjednaná odměna činila 80 Kč / hod, předpokládaná měsíční mzda tedy překročila 2 000 Kč. Dne 30. 7. 2010 student onemocněl, nemoc trvala do 30. 8. 2011. Má tedy nárok na dávky při dočasné pracovní neschopnosti. První tři pracovní dny nemá nárok na náhradu mzdy, od třetího do 21. dne provádí náhradu zaměstnavatel. U našeho studenta pouze do 14. 8. 2011 a to pouze za pracovní dny. Od 21. 8. 2011 do 30. 8. 2011 provádí náhradu za dočasnou pracovní neschopnost okresní správa sociálního zabezpečení.

Jedná-li se o pracovní vztah na dobu neurčitou, má zaměstnavatel povinnost provést náhradu při dočasné pracovní neschopnosti a to podobu prvních 21 kal. dnů. Trvá-li nemoc déle než 21 dnů, vyplácí od 22. dne nemoci náhradu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení a to po celou dobu léčení.

(Pozn. Sjednal-li zaměstnavatel v pracovní smlouvě ať na dobu určitou či neurčitou zkušební dobu, může se studentem, který onemocní, rozvázat pracovní poměr, ale až po uplynutí prvních třech týdnů nemoci, kdy má povinnost poskytnout náhradu při dočasné pracovní neschopnosti.)  

Příklad 2

Student nastoupil v době prázdnin do zaměstnání na základě pracovní smlouvy zakládající účast na nemocenském pojištění. Pracovní smlouva je uzavřena na od 1. 7. 2011 na dobu neurčitou. Ve smlouvě je sjednána tříměsíční zkušební doba. Dohodnutá odměna činila 80 Kč / hod, předpokládaná měsíční mzda tedy překročila 2 000 Kč. Dne 20. 7. 2010 student utrpěl úraz. Má tedy nárok na dávky při dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel je tedy povinen poskytnout náhradu za dočasnou pracovní neschopnost a to následovně. První 3 pracovní dny nenáleží studentovi žádná náhrada, od čtvrtého po dvacátý první den pracovní neschopnosti provede zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. K 11. 8. 2011 zaměstnavatel rozváže se studentem pracovní poměr. Od tohoto dne provádí náhradu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. K začátku školního roku (1. 9. 2010) mu úraz neumožňoval nastoupit do školy. Do školy nastoupil až 15. 10. 2010. Po celou dobu, tedy od 20. 7. 2010 do 15. 10. 2010, (má nárok a) pobírá dávky nemocenského pojištění, neboť i po skončení prázdnin existovala zdravotní překážka, která mu bránila v nástupu ke studiu.

1.3  Podnikající student

U podnikajícího studenta – OSVČ je studium vedeno jako hlavní povolání. Podnikání je klasifikováno jako vedlejší činnost. Podnikající student není povinen platit minimální pojistné ve výši 1 807 Kč. Uhradí pouze částku vypočítanou z čistého zisku na základě podaného „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok XXXX“ (zdaňovací období), který je povinen podat do osmi dnů od podání daňového přiznání nebo do osmi dnů, kdy mělo být daňové přiznání podáno. Povinnost uhradit vypočítanou částku má OSVČ do 20. dubna.

V prvním roce podnikání nevzniká povinnost platby záloh na sociální pojištění, platba se provede až po skončení zdaňovacího období. V následujícím roce odvádí OSVČ zálohy vypočítané z vyměřovacího základu předešlého roku.

Nedosáhne-li částka čistého zisku 56 880 Kč (rozhodný příjem) za zdaňovací období celého kalendářního roku, nevzniká povinnost hradit sociální pojištění a ani povinnost platby záloh pro následující rok. 

Příklad 1 – výpočet, kdy nevzniká povinnost platby

Student začal podnikat v červnu roku 2010. Jeho čistý zisk za zdaňovací období roku činil 28 400 Kč. K 30. 3. 2011 podal přiznání k dani a následně vyplněný „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2010“, v němž uvádí částku zdanitelných příjmů pro výpočet sociálního pojištění 28 400 Kč za dobu 6 měsíců.

Výpočet, zda dosáhl rozhodného příjmu pro platbu pojistného za rok 2010

Příjem / počet měsíců × 12 (rok) = rozhodný příjem pro výpočet pojistného

28 400 (příjem) / 6 (počet měsíců podnikání) × 12 (rok) = 56 800 (rozhodný příjem pro rok 2010)

[28 400 / 6 × 12 = 56 800]

Za rok 2010 nevzniká studentovi – OSVČ povinnost platby sociálního pojištění, neboť nedosáhl rozhodného příjmu 56 880 Kč/rok. 

Příklad 2 – výpočet, kdy vzniká povinnost platby

Student začal podnikat v červnu roku 2010. Jeho čistý zisk za zdaňovací období roku činil 28 600 Kč. K 30. 3. 2011 podal přiznání k dani a následně vyplněný „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2010“, v němž uvádí částku zdanitelných příjmů pro výpočet sociálního pojištění 28 600 Kč za dobu 6 měsíců.

Výpočet, zda dosáhl rozhodného příjmu pro platbu pojistného za rok 2010

Příjem / počet měsíců x 12 (rok) = rozhodný příjem pro výpočet pojistného

28 600 Kč (příjem) / 6 (počet měsíců podnikání) × 12 (rok) = 57 200 Kč (rozhodný příjem pro rok 2010)

[28 600 / 6 x 12 = 57 200]

Za rok 2010 vzniká studentovi povinnost platby sociálního pojištění, neboť překročil částku rozhodného příjmu  56 880 Kč/rok. A je povinen uhradit sociální pojištění z celé částky čistého zisku dle následujícího výpočtu.

Výpočet částky sociálního pojištění za rok 2010

½ vyměřovací základu x koeficient (0,295 = 29,5%) = výše pojistného za zdaňovací období

28 600 Kč / 2 = 14 300 Kč (1/2 vyměřovacího základu) × 0, 295 (koeficient) = 4 219 Kč (sociální pojištění za rok 2010)

[28 600 /2 x 0,295 = 4 219] 

Výpočet záloh na sociální pojištění pro rok 2011

½ vyměřovacího základu × koeficient (0,295 = 29,5 %) = výše pojistného za zdaňovací období / počet měsíců, ve kterých byla v předešlém roce prováděna podnikatelská činnost = záloha na sociální pojištění pro následující období 

28 600 Kč / 2 = 14 300 Kč (1/2 vyměřovacího základu) × 0,295 (koeficient) = 4 219 (sociální pojištění za rok 2010) / 6 (doba podnikání v předešlém roce) = 704 Kč (záloha na sociální pojištění pro rok 2011)

[28 600 /2 × 0,295 = 4 219 / 6 = 703]

Sociální pojištění za rok 2010 uhradí student ve výši 4 219 Kč do 20. dubna 2011.

Zálohy na sociální pojištění pro rok 2011 ve výši 704 Kč začne student hradit od měsíce dubna, a to vždy do 20. dne následujícího měsíce. 

(Pozn. OSVČ nevzniká nárok na náhradu při dočasné pracovní neschopnosti /nemoci/. Aby vznikl tento nárok, muselo by dojít k dalšímu přihlášení /připojištění/ a platbě nemocenského pojištění, které se vypočítá ze zisku a činí 4,4 % čisté mzdy v poměru na kalendářní měsíc.)

1.4  Doba, která se započítává jako odpracovaná na důchod

  • do 31. 12. 2009 se mezi tzv. náhradní doby započítávala doba studia, maximálně však 6 let po dovršení věku 18 let. Jak již bylo zmíněno, od 1. 1. 2010 se doba studia mezi odpracované doby nezapočítává;
  • délka mateřské a rodičovské dovolené;
  • náhradní vojenská služba;
  • doba uchazeče o zaměstnání, pokud je evidován na příslušném ÚP;
  • doba dobrovolně placeného pojistného;
  • doba zaměstnání na HPP nebo DPČ, pokud se nejedná o zaměstnávání malého rozsahu (hrubá mzda pod 2 000 Kč);
  • doba výkonu samostatné výdělečné činnosti.

1.5  Použité výrazy

Absolvent – student, který ukončil studium.

Dávky dočasné pracovní neschopnosti – náhrada mzdy při nemoci – nemocenská.

Koeficient – výraz pro číselné označení stanovené k výpočtu (např. číslo pro stanovení výpočtu v %).

Minimální pojistné – nejnižší možná částka odvodu.

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok XXXX – formulář k provedení zúčtování plateb na sociální pojištění.

Příslušná OSSZ – OSSZ dle bydliště OSVČ u zaměstnanců, dle sídla společnosti.

Registraceohlašovací povinnost – přihlášení, evidence.

Rozhodný příjem – částka stanovená pro odvod sociálního pojištění v souvislosti s podnikáním na vedlejší činnost.

Sociální pojištění – vypočítaný odvod skládající se z důchodového pojištění, sociálního pojištění a odvodu na sociální politiku zaměstnanosti, u zaměstnanců dále z nemocenského pojištění.

Student – pro účely ZP bývá specifikován jako nezaopatřené dítě trvale se připravující na budoucí povolání.

Úhrada, platba – odvedená částka v penězích.

Vyměřovací základ – u zaměstnance hrubá mzda, u OSVČ čistý zisk neboli rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Záloha – pravidelná měsíční platba nebo platba hrazená předem na určité období.

Zaměstnávání malého rozsahu – pracovní smlouva, v níž sjednaná mzda nedosahuje 2.000 Kč za kalendářní měsíc.

Zdaňovací období – pro účely sociálního p.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Božena Rokytová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
6. 12. 2011
Příspěvek je pro většinu středních škol velmi odborný (hlavně matematická část), přesto jej považuji za přínosný pro danou problematiku.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Finanční gramotnost