Jablíčko se kutálelo

Úvod

Cinknutím na triangl dáváme dětem znamení: Pohádka se povídá, písnička se zpívá, a kdo se rád dívá, hezké věci uhlídá… Zvuk trianglu jako příklad symbolu pro určitou činnost, jako signál, který oznamuje dětem, že je potřeba respektovat určité pravidlo, jako signál svolávání dětí k další činnosti.

I. část

1. Hádej, co je v krabičce

Děti sedí v kruhu a hmatem se snaží uhodnout, co je v krabičce, do které jsme předtím vložili jadýrka z jablek, jablíčko a míček ve stejné velikosti jako jablko. Necháme děti hádat a zdůvodňovat jejich tvrzení. Postupně vyndáváme předměty, projevujeme pochybnosti, vedeme děti k přemýšlení. Odkud jsou jadérka, co z nich asi vyroste, odkud jablíčko, jak se dostalo jablíčko na strom, jak vypadá, vyrostl míček na stromě, co má společného s jablíčkem…

2. Jdeme do sadu

Hromadná dramatická improvizace, inspirujeme a vedeme děti svými slovy, děti pracují simultánně. Snažíme se o vyvolání představ, každé dítě vyjadřuje pohybem vlastní představu, děti nemusí mezi sebou navazovat kontakt. Vezměte si každý svůj košíček a půjdeme do sadu. Nejdřív posbíráme spadaná jablka a opatrně je vkládáme do košíku. Nezakutálelo se jablíčko někam do trávy? Položíme košík na zem a podíváme se do koruny stromu. Podívejte, jsou tam pěkná červená, která se pohupují na větvičkách.

3. Houpání a kutálení jablíček

Jan Čarek – Větvička (Voňavá jablíčka, str. 79)

Houpy hou, houpy hou, vítr houpá větvičkou.
Větvička se ohýbá, jablíčko se kolíbá.

Pohupy s pokrčenými koleny a pohyby paží, švihem předpažit a švihem zapažit, napodobujeme houpání.

Jablíčkům se z houpání zatočila hlava, pustila se větviček a skutálela do trávy. Podívejte, jak se koulí, nemají ani jednu bouli.

Sed skrčmo, záda narovnaná, ruce objímají kolena. Pomalu se otáčíme kolem osy, odrážíme se špičkami chodidel. Střídáme směr otáčení – doprava i doleva. (viz prezentace)

Tráva je hebká jako peřinka, jablíčkům se v ní pěkně odpočívá… relaxace. Na stromě zůstalo ještě jedno jablíčko, visí nahoře, musíme se vytáhnout nahoru, pozor, ať nepolámeme větvičky, ještě kousíček a už ho držíme v dlani. Je hezky barevné… Jak krásně voní… Neodoláme a zakousneme se do něj…

4. Potkáme Pepíčka

Vracíme se zpátky a cestou potkáme Pepíčka. Na hlavě má novou čepičku. Naproti kráčí Evička s košíčkem jablek.

Vybereme dvojici dětí, která předvede jednoduchou dramatizaci básničky. Současně procvičujeme správnou výslovnost hlásky „Č“, vytleskáváme rytmus slov formou ozvěny:

Če-pič-ka, jab-líč-ko, ko-ší-ček, míč.
Evič-ka, Pe-pí-ček, če-pič-ka, klíč.

František Kábele – Čepička za jablíčko

Nesla si Evička jablíčka v košíčku,
potkala Pepíčka, měl novou čepičku.
Pepíčku, Pepíčku, půjč mi tu čepičku!
Půjčím ti, Evičko, až mi dáš jablíčko.

Byl Pepíček hodný? Jak se zachovala Evička? Co to znamená být ochotný někomu splnit přání, rozdělit se? Stalo se vám něco podobného? Necháme děti vyprávět své zážitky a zkušenosti, podle potřeby jim pomáháme formulovat věty a větná spojení.

Uzavření I. části – necháme děti, aby si prohlédly jablíčka různých velikostí a druhů; pokud mají chuť, mohou si vybrat i k jídlu. Jak chutnají? Jsou sladká a šťavnatá? Nebo kyselá a trpká?

František Hrubín – Jablko, loupej se mi (Voňavá jablíčka, str. 90)

Jablko, loupej se mi,
jadýrka dáme zemi,
stopku trávě, vůni větříčku,
zubům slupky, maso jazýčku.

II. část

1. Vycházka do přírody s cílem nasbírat různý přírodní materiál, který přidáme k jablíčkům (kaštany, nažky javoru, žaludy, jeřabiny, šípky, podzimní listy i okrasná jablíčka).

2. Jablíčkové tvoření – dětem nabídneme  činnosti, ze kterých si mohou vybrat:

• jablíčka jako tiskátka;
• jablíčka z modelíny;
• jablíčko kreslené (kdo v něm bydlí?);
• jablíčko podle říkadla Koulelo se, koulelo…;
• jablíčka vytvořená z kamínků;
• posbírej jablíčka – řešení pracovního listu;
• jablíčka v kombinaci s ostatními přírodními plody – tato činnost je vlastně hra a manipulace s přírodním materiálem, která podporuje hmatové schopnosti, rozvíjí prostorovou představivost, základní elementární matematické souvislosti a cítění dítěte. Děti při tvoření vyhledávají a srovnávají tvary, barvu i strukturu přírodního materiálu. V průběhu činnosti hledáme vhodnou kompozici reliéfu, který může vzniknout pravidelným anebo nahodilým střídáním přírodního materiálu, např. figurální motiv. Důležité je vést děti k tomu, aby se dokázaly dohodnout a navzájem spolupracovaly, nepřekážely si při činnosti. Jednotlivé nápady děti oceňujeme pochvalou a povzbuzením.

3. Hotové práce dětí vystavíme.

III. část

1. Pohádka se povídá, písnička se zpívá, a kdo se rád dívá, hezké věci uhlídá… (triangl jako signál)

Děti sedí v kruhu, seznámíme je s další činností.

2. Práce s textem – Poselství Jabloňového krále

Program vychází ze stejnojmenné pohádky Jana Krůty, veršované pohádky, jejíž text přizpůsobíme dětem. Pasáže, které jsou pro malé posluchače náročnější, upravíme. Při čtení se vyplatí zdůrazňovat některá slova, doprovázet je zvuky i gesty, např. těžká chůze stromů, lidé probouzející se z umělého spánku… Citoslovce, gesta i mimika zesilují prožitek z poslechu.

Ukážeme dětem časopis Sluníčko a na základě obrázků Jolanty Lyskové představíme hlavního hrdinu – Jabloňového krále.

V jedné zemi, kde lidé stavěli z betonu nové domy a paneláky, zbyla poslední zahrada. Lidé se rozhodli, že zahradu musí zrušit, protože tudy povede silnice. Tu noc, než přijely železné stroje, starý Jabloňový král svolal ostatní stromy a řekl jim:

Z jadérka jste se vylouply
z proutku jste zesílily,
do kvítku daly sílu i krásu
a do jablka smysl všeho.
Horká léta jste chladily
stínem
a s podzimem
přinášely osvěžení.
Kdyby zítra vyvrátili
naše kořeny ze země,
ještě dříve než poznají,
jak nás potřebují,
přivolali by si nemoc,
která je nevyléčitelná.

Jabloňový král rozhodl, že se stromy musí schovat. Ale stromy se těžko schovávají a těžko utíkají. Stromy sbíraly sílu v tisících listů a kořenů, až to zapraštělo. A s každým přetrženým kořínkem vydechla náruč listů, až to zabolelo i zemi. Poslední stromy se vydaly pryč od lidí a byla to cesta plná pláče. K odcházejícím stromům se přidávala poslední hejna ptáků a za nimi utekla i křišťálová voda…

3. Předvídání závěru příběhu

Co si myslíte, že se stalo se stromy, které přežily? Jak se asi žilo lidem bez stromů a ptáčků?

Děti porovnávají závěr příběhu se svou odpovědí

4. Výtvarné ztvárnění postavy i děje příběhu

IV. část

Jablíčkové odpoledne s rodiči

Pro rodiče a děti připravíme jednoduché soutěže, nabídneme upečený jablečný štrúdl, pozveme na krátké vystoupení dětí a společně prožijeme hezké odpoledne.

Závěr

Rizika programu o jablíčku:

• nevhodné činnosti pro pohybové činnosti a nevhodná organizace z hlediska bezpečnosti;
• málo příležitosti k samostatným řečovým projevům dítěte (spontánním i řízeným) a slabá motivace k nim;
• příliš racionální, hotový a uzavřený výklad světa;
• málo názornosti i prostoru pro rozvoj fantazie;
• nedostatečná motivace dětí k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění.

Program o jablíčku lze různě upravovat, obohacovat o další varianty, písničky, hudebně pohybové činnosti, tvoření apod. Hodně záleží na pedagogovi a dětech, jak využijí námětu, jakou mu dají formu a podobu.