Program se zaměřuje na emoce a empatii. Poskytuje velký prostor pro improvizaci, hru učitele v roli. Vzhledem k tématu je třeba program přizpůsobit s ohledem na skupinovou dynamiku dané třídy i individuální vlastnosti a schopnosti dětí.
1. Učitelka před dětmi obřadně rozprostře látku a na ni naskládá namalované dráčky (o jednoho víc, než je dětí). Potom vstane a začne mávat tenkým velkým šátkem (vítr) a přednáší básničku:
V. Borská
Draci
Už tě, větře,
draci větří!
Vzkazují, že zítra ve tři,
vyrojí se na kopečku
malovaní všelijak:
Malí, velcí,
papíroví –
ale každý
přece drak!
2. Úvod
Učitelka: „Děti, slyšely jste, co že se to chystá zítra na kopečku?“…. „A právě na takový slet draků by chtěli i tito dráčci, podívejte, jak už se nemůžou dočkat...“
Učitelka s dráčky trošku hýbe, nadskakuje, hraje, že už se dráčci těší. „Chtěly byste se na takový slet s dráčky vydat? Připravte se na to, že to bude náročná cesta a každého povede jeho dračí průvodce.“
Potom učitelka vstane, vybere jednoho dráčka a předá ho jednomu dítěti: „Aničko, toto je dráček právě pro Tebe.“ Anička poděkuje, vybere dalšího dráčka a předá ho dalšímu dítěti: „Péťo, toto je dráček právě pro Tebe.“ Takhle si děti rozdají dráčky.
3. Rozcvička
Učitelka: „Než ale vyletíme, musíme se pořádně rozcvičit, abychom takovou dračí cestu zvládli.“
Do her občas zasahuje učitelka s dráčkem, který zůstal na koberci. Dráček děti škádlí, žduchá do nich, brblá… a po posledním cvičení učitelka sehraje scénku s dráčkem.
4. Co to dráček dělá?
Uč.: „Dráčku, ty tady tak rušíš děti a přitom ti říkaly, že se jim to nelíbí…“
D: „Já je zlobím, protože je chci zlobit, chci, chci… chachá… a budu zlobit pořád a budu se mračit jako mrak!“
Uč: „Dráčku, my se ale chystáme na dračí slet a potřebujeme se na to připravit a ty nás rušíš.“
D.: „Dračí slet je hloupost a já rozhodně nikam nepoletím, tam jsou samí protivové a vůbec, nechte mě být!“
Uč.: „Jejda, děti, nevíte, proč se dráček tak nazlobil, proč se mračí jako mrak a co se mu stalo?“
Snaží se s dětmi přijít na to, proč má dráček tak špatnou náladu…
Potom si děti nebo paní učitelka uvědomí, že on vlastně zůstal sám ležet na zemi a nikdo si jej nevybral a nehrál si s ním, a proto je asi smutný a naštvaný.
5. Pojď si hrát.
Není divu, že měl dráček špatnou náladu, když zůstal sám.
Najednou si paní učitelka všimne lístečku, který přivál větřík, a přečte, co je tam napsáno: „ Když má někdo radost, snaží se být lepší, než je. Když chceme, aby byl někdo lepší, než je, udělejme mu radost, to je snadné.“ (D. Mrázková)
Povídá si s dětmi o tom, co je na lístečku napsáno, a společně nalákají dráčka písničkou:
Ahoj dráčku, ahoj dráčku, jak se máš? Jak se máš?
My tě tu vítáme, my tě rádi máme, pojď si hrát, pojď si hrát.
(melodie: Bratře Kubo, bratře Kubo, ještě spíš)
Můžeme pokračovat se jmény dětí ve třídě. Sedíme v kroužku a zpíváme.
6. Z čeho jsme smutní, naštvaní, veselí?
V každém rohu je obrázek draka s jiným výrazem v obličeji – veselý, smutný, nazlobený, neutrální. Učitelka říká různé situace, děti přemýšlí, jak se v nich cítí a podle toho běží k příslušnému drakovi.
Pocitové zrcadlo – paní učitelka vyjadřuje mimikou různé pocity, děti hádají, jak se cítí, zkoušejí napodobovat jako zrcadlo. Potom může předvádět pocit některé dítě.
Jak se cítím? Děti pracují ve dvojicích. Jedno dítě si vybere pocit a mimicky ho ztvární. Druhé díte má zavázané oči, položí kamarádovi ruce na obličej a hmatem se snaží rozpoznat emoci (pro starší děti).
(pozn. V tomto oddíle jsou hry inspirované aktivitami z knihy A. Erkert. Hry pro usměrňování agresivity. Praha : Portál, 2011.)
7. Poslední přípravy
Z velké látky, na které leželi papíroví dráčci, je hrnec na lektvar, děti tam hází přírodniny nebo balónky a říkají, jakou posilňující přísadu hází. Potom společně zamíchají:
Černá Máry, skoč do jámy.
Kdo je tam? Čert je tam.
Co tam dělá? Vaří kaši!
Čím ji mastí? Kolomastí!
Čím ji jí? Lopatou!
Má palici chlupatou!
Hotový lektvar dají napít dráčkovi.
D: „Děti, to jsem rád, že jste mě vzaly mezi sebe. Já jsem měl úplně pokaženou náladu a nevěděl jsem, co s tím. A vy jste mi pomohly. Zamyslely jste se nad tím, proč jsem dělal takové zlobivé věci a pomohly jste mi z toho ven!“
Uč. „A my jsme dráčku rádi, že jsi s námi! Tak děti a dráčci, dopijte posilňující lektvar a vydáme se na cestu na kopeček. Máme nejvyšší čas!“
8. Letíme
Děti si dají svého dráčka za tričko, kalhoty…, všichni se chytnou za ruce. Paní učitelka dračího „hada“ vede a vybírá klikatou, zajímavou cestu. Komentáři dokresluje atmosféru.
Uč: „Děti, teda, my letíme vysoko! Vidíte naši školku? Jé a tam je pan školník a tady dole, podívejte, tam je náměstí. Pozor, musíme se vyhnout hejnu vlaštovek….“
Povzbuzuje děti k rozvinutí improvizace.
9. Slet
Doletí na kopec. (Může to být ale jakékoliv místo ve třídě nebo venku.) Nejdříve si děti společně zatančí, zadupou, proletí se….
Točí se draci papíroví,
točí se draci větrní.
Točí se listí, děti, domy,
tancuje nebe podzimní.
(D. Tvrďochová)
Na kopci, kde se draci sletěli, je také tajná truhlice s dračími poklady (deka, kterou využíváme v průběhu programu) a do ní schovají se děti s dráčky (podle počtu dětí a velikosti deky – můžeme klidně schovávat pod deku menší skupinky).
Učitelka vytahuje z truhlice jedno dítě po druhém a představuje je jako vzácný poklad a vyzdvihuje jeho dobré vlastnosti, schopnosti…
Např.: „Podívejte, tady jsem vytáhla tento třpytivý drahokam Elišku. Tento drahokam vždy pomůže všem, kdo potřebují. A tady už tahám tento nádherný zlatý náramek Pepíka, který…“
(Pozn.: Je dobré mít předem připraveno povídání o každém dítěti.)
Potom učitelka opět rozprostře deku na zem a začne potichu říkat básničku:
Točí se draci papíroví,
točí se draci větrní.
Točí se listí, děti, domy,
tancuje nebe podzimní.
Děti se chytnou za ruce, obejdou deku a posadí se. Pořád mají u sebe své papírové dráčky.
Následuje uzavření, reflexe, případně hostina…
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
