Bakterie mají zásadní význam pro funkci ekosféry. Bez činnosti bakterií a dalších mikroorganismů by v přírodě docházelo k hromadění velkého množství odumřelých těl organismů ( biomasy) a zároveň by byly z prostředí postupně odčerpávány živiny. Díky aktivitě rozkladných organismů (především bakterií a hub) jsou mrtvé organismy (složené převážně z organických látek) postupně rozkládány na látky jednodušší, až jsou nakonec uvolněny jako látky anorganické. Ty jsou potom znovu přijaté zelenými rostlinami, jako prvním článkem potravního řetězce. Bakterie nejsou jen původci chorob zvířat a člověka. Jejich význam spočívá ve schopnosti rozkladu (dekompozice) mrtvé biomasy - odumřelých těl organismů.
Následující pokus by měl žáky přivést k poznatku, že rozklad mrtvé biomasy probíhá v součinnosti půdní mikroflóry (hlavně bakterií a hub) s půdou a jejími vlastnostmi, zejména vlhkostí. V jedné z variant si rovněž uvědomí těžkou rozložitelnost plastů v přírodě.
V experimentu je rozkládaným materiálem filtrační papír. Ten je tvořen v podstatě čistou celulosou, tj. nejrozšířenější organickou látkou v přírodě. Samozřejmě, odumřelá těla mají podstatně složitější chemickou stavbu, a proto se rozkládají pomaleji. Pro tento modelový experiment je ovšem filtrační papír výhodný - právě pro rychlost rozkladu.
Po zhruba čtyřech týdnech je možné pokus vyhodnotit. Filtrační papíry se z lahví vyjmou, štětečkem se z nich odstraní zbytky půdy a usuší se. Následně je žáci zváží a výsledky porovnají s hmotnostmi zjištěnými na začátku experimentu. Rozklad nejrychleji probíhá v té variantě, v níž je největší úbytek hmotnosti (možno převést na procenta).
Pozn.: V některých případech může být hmotnost papíru vyšší při ukončení experimentu než při jeho zahájení. To mohou způsobit mikroorganismy, které sice kolonizují filtrační papír, ale nevhodné podmínky jim nedovolí větší rozvoj, a tím se zastaví i dekompozice.
Jednotlivé varianty jsou zaměřeny na vliv vlhkosti na rychlost dekompozice. Varianta 2 má navíc posloužit jako důkaz nerozložitelnosti plastů. Největší úbytek hmotnosti by měl být ve variantě 3, tj. přiměřeně vlhčené. Sucho (var. 4, ale také var. 2) není vhodnou podmínkou pro růst bakterií ani hub, hmotnost filtračního papíru tedy nebude velmi rozdílná oproti počátku pokusu. Rozklad probíhá pomaleji i v příliš vlhkém prostředí (var. 5) - jde o brzdící účinek nedostatku kyslíku v prostředí (v přírodě např. rašeliniště). Varianta 1 má sloužit jako porovnání s var. 3, od které se ale liší menší kontaktní plochou papíru s půdou a snazším vysycháním povrchu papíru. Protože organismy mohou k papíru přistupovat pouze ze spodní strany, bude rychlost rozkladu u této varianty nižší než u var. 3. Při dostatečné vlhkosti je možné pozorovat na povrchu papíru kolonie řas.
Žáci by si měli uvědomit následující skutečnosti:
| Integrace vzdělávacího obsahu z jiných vzdělávacích oborů, resp. průřezových témat |
|
| Didaktická povaha příspěvku |
|
| Forma výuky |
|
| Metoda výuky |
|
| Předpokládaný časový nárok |
|
| Nutné pomůcky a prostředky |
|
| Informační zdroje | |
| Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami |
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
