Diskutované politické téma a jeho využití v hodině slohu
(Radar na území České republiky)
Domácí příprava:
Učitel zadá žákům úkol:
Vyhledejte na internetu, které politické strany získaly po volbách v letech 2006 a 2010 zastoupení v Poslanecké sněmovně ČR a sestavte přehlednou tabulku.
Kdy konkrétně média publikovala informace o tom, že Česká republika může být jedním z cílů útoků mezinárodních teroristických organizací?
Doporučené internetové odkazy:
http://www.denik.cz/z_domova/vyroci-teroristickych-utoku-si-pripo20110909.html
Výročí teroristických útoků si připomenou i Češi
http://www.izraelapalestina.cz/?p=830
Česká republika tvrdě odsoudila teroristické útoky na jihu Izraele
http://special.novinky.cz/radar/cesko-a-radar.html
Česko a radar
Motivace (2–3 minuty)
Učitel prezentuje žákům obrázky moderních armádních raket.
Může také pustit krátkou videoukázku, na níž je vystřelena raketa a zasahuje cíl s ničivou detonací.
Diskuse (10 minut)
Učitel se ptá žáků, zda si myslí, že na naše území může někdo vystřelit vojenskou raketu. Kdo by ji mohl vystřelit, které státy? Dokáže to dnes jen armáda? Je ohrožení zásahu našeho území raketami jen hypotetické, nebo reálné?
Učitel může klasifikovat žáky, kteří se aktivně zapojili do diskuse na základě domácí přípravy.
Zadání a pročtení výchozího textu (5 minut)
Učitel prezentuje žákům text, nebo jej rozdá namnožený žákům a žáci jej pročtou.
ČESKO A RADAR I.
Návrh na zbudování základny systému americké protiraketové obrany ve střední Evropě padl už v polovině roku 2002. Zatímco v americkém tisku se od začátku roku 2006 začaly objevovat zprávy o záměru Pentagonu zřídit ve střední Evropě protiraketovou základnu, čeští politici se v té době tomuto tématu spíše vyhýbali. Nejmenovaný představitel americké armády pro International Herald Tribune (IHT) v květnu 2006 uvedl, že v České republice se o základně nemluví, protože by téma mohlo ovlivnit volby do Sněmovny.
Po volbách se na české politické scéně rozjely diskuze o protiraketové základně naplno. Už na konci června strany začaly formulovat své názory. Vítězná ODS návrh přivítala. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek označil základnu za „perspektivní“. Odstupující premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek naopak varoval před zvýšenými bezpečnostními riziky, která by z umístění základny pro ČR vyplývala, a poprvé začal hovořit o referendu. „Je to pokus o trik a vyvolávání resentimentu ( = trpké vzpomínky na…) za sovětskými základnami,“ reagoval na to tehdy Topolánek.
Postoj KDU-ČSL byl poněkud zdrženlivější než názor ODS, lidovci se nechtěli o věci příliš vyjadřovat, dokud nebudou známy další podrobnosti. Zelení přišli s požadavkem, aby základna byla začleněna do systému NATO a podpořili také levici volající po referendu. S nejradikálnější rétorikou přišli podle očekávání komunisté. Odmítli nejen základnu, ale i jakékoliv jednání o ní. Expředseda KSČM Miroslav Grebeníček dokonce označil záměr za vlastizradu.
Na začátku srpna začala hovořit do dění okolo základen i veřejnost. Agentura STEM zveřejnila průzkum, v němž se 51 procent respondentů vyslovilo proti jejich vybudování v ČR. Kladně se vyjádřilo 32 procent a 17 procent uvedlo, že neví. Zároveň ale dvě třetiny dotázaných uvedly, že nemají představu o tom, jak by základna fungovala. (…)
Na konci roku 2007 zorganizovala anketu agentura CWM. Názory oslovených účastníků byly již konkrétnější.
Viz příloha 1.
(Zdroj: http://special.novinky.cz/radar/cesko-a-radar.html; upraveno)
Samostatná práce (20 minut)
OTÁZKY K TEXTU
1. Česká republika diskutovala o protiraketové základně na našem území:
a) od poloviny roku 2002, tedy od návrhu USA na zbudování základny ve střední Evropě;
b) od května 2006, tedy souběžně s prohlášením představitele americké armády v IHT;
c) od konce června 2006, tedy poté, co proběhly volby do Poslanecké sněmovny ČR;
d) od začátku roku 2006, tedy poté, co o zbudování základny začal psát americký tisk.
2. Na časovou přímku zaznamenej postoj jednotlivých politických stran ke zbudování protiraketové základny na našem území od souhlasného postoje (+) přes neutrální postoj (0) k nesouhlasnému postoji (-):
+__________________________________0__________________________________ –
3. Odpovídá graf údajům v textu? Odpovězte ANO NE.
4. Raketový deštník – doplňte údaje do políček v obrázku – viz příloha 2.
Žáci prezentují své odpovědi a učitel je komentuje a slovně hodnotí.
Závěr: Zhodnocení vyučovací hodiny formou diskuse (6–7 minut).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.