Abychom lépe pochopili, jak přesně téma hygieny v informatice (nebo šířeji v ICT) vymezit, musíme začít u samotné definice hygieny: „Hygiena je dodržování zásad pro uchování zdraví. V původní terminologii se jednalo o obor zabývající se všemi faktory ovlivňujícími tělesné zdraví i duševní pohodu člověka; současné pojetí může být toliko synonymem pro udržování čistoty“ (Zdroj: Wikipedia).
O významu tématu svědčí i to, že jde o povinnou součást výuky v rámci gymnaziálního kurzu informatiky. Myslím, že jde o téma poměrně obsáhlé, ke kterému lze přistupovat dosti různě. My se pokusíme nastínit určité základní panorama toho, o čem je možné se v rámci této kapitoly zmínit. Je třeba mít na paměti, že lidé tráví u počítačů stále více času, a měli by proto věnovat poměrně velkou péči tomu, aby pro ně nebyla tato práce zdravotně nebezpečná, nebo aby alespoň minimalizovali následky tohoto rizika.
Myslím, že základní rozdělení se nabízí poměrně přirozeně. Jednak je o oblast, kterou bychom tradičně zahrnuli do oblasti hygieny práce – tedy jak by měl vypadat počítačový kout, jak by u něj měl člověk sedět, zda by měl dělat přestávky, atp. Druhou oblastí je hygiena psychická či psychologická, tedy jaký by měl být způsob práce na počítači, aby nedocházelo k nežádoucím duševním poruchám, přetěžování, problémům s pamětí či s pozorností. V neposlední řadě tam budou patřit také návyky v oblasti organizace a zálohy souborů, které mohou mít nemalý vliv na psychiku člověka, a pak samozřejmě téma čistoty pracovního prostředí.
Osobně se domnívám, že by všechna tato témata měla poměrně jednoznačně zaznít, i když mohou mít žáci pocit, že jde o témata notoricky známá. Jde ale o ochranu jejich zdraví, a proto by nemělo docházet k podcenění, či dokonce vynechání tohoto tématu.
Někdy se také mluví o počítačové hygieně a má se na mysli ochrana počítače před viry, zálohování, softwarové čištění atp. Tedy celkové udržování počítače ve „zdravém stavu”. Této oblasti se ale věnovat nebudeme.
První oblast, na kterou se podíváme podrobněji, je možné nazvat hygienou práce, i když nemusí jít jen o práci. Podobné požadavky jsou obecně kladeny na místo a činnost spojenou s používáním počítače, přestože by na něm měly být třeba jen hrány hry. Obecně je možné hovořit o dvou základních oblastech – o vybavení a uspořádání pracoviště a o činnosti uživatele.
Pokud jde o pracoviště, pak by měly být dodrženy následující zásady:
Používání počítačů má také řadu netriviálních následků na psychický stav uživatele. Předně je třeba říci, že jde zpravidla o činnost poměrně náročnou na myšlení a koncentraci, což je něco, na co lidský mozek není zcela připraven. Často jde také o činnost na jedné straně monotónní, na straně druhé je zde časté střídání úkolů, pro řadu uživatelů jsou časté stresové situace (něco nefunguje) a vysoké pracovní tempo.
To vše může přispívat k tomu, že je zvláště déletrvající práce na počítači poměrně psychicky náročná. Často se k ní mohou připojovat také patologické jevy jako je gamblerství či závislostní chování. Žáci by na tyto nepříjemné důsledky měli být připraveni a měli by je znát. Důsledkem nedostatečné duševní hygieny pak může být také neurotizace pracovníků, chronická nespokojenost, oslabení psychické vyrovnanosti, závažnější neurotické poruchy, psychosomatická onemocnění a vždy snížení pracovní výkonnosti (Zdroj SZÚ).
Elementární prevencí je především pravidelný odpočinek, tak jako v předchozí kapitole, ale také dostatečné zvládnutí úkolu a vhodná organizace souborů na počítači. Je-li to možné, měla by mít datová struktura jasný řád a systém a měla by být plně zálohovaná. Případná ztráta dat nebo věčné hledání nepůsobí na psychiku také příliš blahodárně. Velice důležité je, aby člověk zvládal také základní pravidla duševní hygieny.
Jistě nezbytné také je, aby se žáci naučili na pracovišti vhodným způsobem uklízet. Je dobré, aby věděli, že klávesnici je možné čistit buď speciální hmotou či vysavačem, display by se neměl čistit na suchu, ale za použití speciálních přípravků a utěrek. Důležité je také čištění myši, i když již odpadá tradiční očista válečků u klasických kuličkových variant. Zvláště tam, kde počítač používá více osob, jde o zdroj netriviálního množství bakterií, se kterými by člověk měl určitým způsobem počítat.
Velmi důležitou kapitolou pak bude také vhodná organizace souborů, jejich pojmenování a archivování. Čím méně budou mít s těmito věcmi žáci starostí, tím lépe pro ně. Prevence je zde v naučení triviálních pravidel. Zde je dobré začít co nejdříve – špatné návyky se velmi těžko odstraňují.
Jistě zajímavé jsou praktické aplikace, které s hygienou a ICT souvisí. Senzory u moderních automobilů kontrolují únavu řidiče a zřejmě se něco podobného poměrně rychle objeví i u běžných počítačů, neboť unavení lidé jsou neefektivní, nespokojení a dělají chyby. Další oblastí, o které se stále více mluví, jsou činnosti s počítačem, které by nevyžadovali obrazovku a klávesnici – čistě ze zdravotních důvodů. Podobných zajímavých „novinek“ je možné najít samozřejmě mnohem více.
Téma hygieny má řadu přesahů – od cviků v tělesné výchově až třeba po otázku psychohygieny v základech společenských věd. Pedagog by jich měl kvalifikovaně využít a iniciovat je. Celkově je možné říci, že jde o téma velmi důležité pro fyzické (otázky poškození zraku, bolesti zad, tenisových loktů atp.) i psychické (stres, neurózy, nespavost, ...) zdraví, kterému by měla být věnována pozornost, a to i přesto, že může mezi žáky působit směšně či zbytečně. Možná to po několika desítkách let ocení.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.