Tento text je součástí seriálu článků Noviny v hodinách fyziky.
V dnešní době je důležité naučit se, že ne všechno, co je v novinách (ale i jinde) napsáno, musí být nutně pravda, že se autoři článku občas snaží některé informace záměrně zamlčet nebo že se nám snaží podsunout něco, co není v textu přímo uvedeno. Někdy jde opravdu o cílenou snahu autora, někdy spíše o projev jeho neprofesionality. Proto bychom měli být při čtení novin stále ve střehu a porovnávat čtené/slyšené s tím, co známe odjinud a aktivně vyhledávat podezřelá místa.
K této aktivitě je vhodný libovolný článek (ideální není krátká několikařádková zpráva, lepší je spíše text dlouhý několik odstavců). Úkolem žáků je vymyslet tři (nebo i více, záleží na délce a obsahu) otázky, které nejsou v článku zodpovězeny a které by rádi položili autorovi nebo člověku, o kterém se píše.
A co s otázkami? Můžeme se na ně pokusit odpovědět sami nebo si reakce někde nalézt. Můžeme diskutovat o tom, proč právě tato informace v článku chybí. Častým důvodem zřejmě bude nedostatek místa na otištění všech podrobností nebo to, že to autora prostě nenapadlo, či informaci nesehnal. Ale můžeme také vybrané otázky (zejména ty, na které se nám nepodařilo nalézt odpovědi nebo které se týkají názoru autora článku) odeslat do redakce novin a čekat, co se stane. Možností je mnoho.
Velmi důležitou dovedností je rozlišovat mezi ověřenými údaji a hypotézami či pouhými názory autora příslušného článku. Žáci mohou označit různými barvami to, co v předloženém článku (např. o momentálně velmi diskutovaném tématu globálního oteplování) považují za ověřený údaj, za hypotézu (resp. údaj s určitou nejistotou) a co je názor autora nebo někoho jiného. Následně je vhodné s žáky diskutovat, jaké důvody je vedly k zařazení jednotlivých výroků do předložených kategorií, zda názory autora jsou nějak podpořeny konkrétními fakty a co dalšího z textu vyplývá.
Pečlivé rozlišování ověřených údajů od nepotvrzených názorů a logické odvozování důsledků, které ze získaných údajů vyplývají, patří mezi základní metody práce přírodních věd, a tedy i fyziky. Tyto schopnosti je nutné u žáků neustále rozvíjet. Novinové články k tomu poskytují vhodný materiál.
Představte si, že v novinách objevíte článek s titulkem Šebrle pojede do Temelína (portál iDnes, 20. 9. 2005) nebo jiný s názvem Olympionici chválili Temelín (portál iDnes, 22. 9. 2005). Zkuste uhodnout, o čem se v článku píše, jakou roli v něm hrají sportovci a jakou jaderná elektrárna.
Teprve teď přijde čas si články přečíst a zodpovědět následující otázky:
Pro zvědavé:
První článek by se dal shrnout asi takto: Po úspěšné sezóně se sportovec R. Šebrle rozhodl odpočívat a cestovat. Kromě jiných míst, zajede i do Temelína (asi ho elektrárna velmi zajímá, nebo že by se projevil vliv sponzora?) Druhý článek: ČEZ uspořádal sportovní odpoledne pro děti z obce Temelín, kterého se zúčastnili i někteří známí sportovci. Na obranu autora článku je nutné poznamenat, že v něm nezastírá fakt, že názory sportovců mohou být ovlivněny penězi, které dostávají od ČEZu jako sponzora.
Noviny občas informují i o nových objevech nebo probíhajících vědeckých výzkumech. Je zajímavé se zamyslet nad tím, jaké údaje by mohly být v článku uvedeny. Sepište jejich seznam buď s celou třídou, nebo nechte nejprve vytvořit seznamy menší skupinky a teprve potom vytvořte na tabuli celkový seznam. V této první fázi není příliš vhodné jednotlivé nápady nějak hodnotit či třídit.
Příklady údajů, které se objevily při této aktivitě na semináři:
Seznam bude asi poměrně obsáhlý, v krátké zprávě nemůže být uvedeno vše. Nechme tedy žáky, ať vyberou pět nebo šest nejdůležitějších faktů (za sebe nebo společně), které by rozhodně neměly chybět.
A teď už je půda připravená pro porovnání s novinářskou praxí. Kolik z důležitých údajů skutečně obsahují články o nějakém objevu či výzkumu ve vašich novinách? Jsou v nich i nějaké další informace z vytvořeného seznamu nebo i mimo něj (obohaťte si seznam)? Zkuste napsat kritiku daného textu nebo naopak lepší článek. S žáky také můžeme diskutovat o rozdílu mezi vědeckým a novinovým článkem.
Tato činnost může navazovat na předcházející nebo ji lze zařadit samostatně. Je třeba dopředu najít články, které informují o stejné věci, uveřejněné v různých novinách či časopisech (např. o objevu seismické aktivity na Marsu informovaly zpravodajské servery iDnes, ČTK i česká pobočka BBC) a udělat kopie, aby žáci mohli pracovat samostatně nebo v menších skupinách.
Návrhy úkolů a otázek:
Takové články lze použít v libovolné předcházející aktivitě i jako dokreslení historické doby nebo doplněk učebnice. Jejich výhodou je, že na rozdíl od zpráv a reportáží nestárnou tak rychle a lze si je schovávat do zásoby. Proto je uvádím samostatně.
Žáci je mohou použít například při tvorbě referátu, plakátu či jiného materiálu o životě daného vědce nebo o historické události důležité z hlediska fyziky.
Starší žáky lze vybídnout i ke složitějším aktivitám. Například se mohou pokusit vcítit do situace daného fyzika a pokusit se napsat část jeho deníku či dopis od něj, ve kterém by se snažili vystihnout jeho názory a pohled na konkrétní problém. Nebo se pokusit zachytit, jak určité období viděl obyčejný člověk, či odpůrce daného vědce, napsat novinový článek z té doby apod. Pomůžeme tím pochopit dobu, ve které došlo k objevu, i to, jak daný vynález ovlivnil další dějiny.
Na semináři nám jako ukázka posloužil asi dvoustránkový článek o roli R. Oppenheimera při vývoji jaderných zbraní v USA (Respekt č. 34/2005) - kromě výše uvedených možností je zde možnost diskuze o morální odpovědnosti vědců za vlastní objevy.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.