Klasická pohádka nabízí přirozený vstup dítěte do světa kultury a národního cítění. Děti se seznámí se zvučností a krásou mateřského jazyka (např. O velké řepě, Šípková Růženka, O perníkové chaloupce).
Autorská pohádka obsahuje dětské problémy. Podněcuje děti k přemýšlivosti, rozvíjení fantazie, řečové aktivitě. Ukazuje, jak lze někomu udělat radost, jak dělá radost lidi lepšími. Děti mohou tyto pohádky vyprávět podle obrázků (např. Sněhová královna, Neposlušná Barborka, Slon a mravenec, Lev a myš).
Bajka představuje různé způsoby jednání, hledání analogických životních situací, chápání rozdílů ve vlastnostech, chápání rčení (např. Liška a jeřáb, O Červené slepičce).
Povídky s dětským hrdinou většinou obsahují setkání s různými situacemi a problémy, které musí dítě řešit, nabízejí orientaci ve světě i v sobě samém, správný vztah k sobě i k ostatním, uvědomování si vlastních pocitů, posilují chuť a odvahu řešit problémy a situace z dětského života (např. Martínkova čítanka).
Umělecko-naučná literatura seznamuje děti s jednáním lidských a zvířecích hrdinů, učí děti správným postojům (např. Krtek a myška, Pohádky z naší zahrádky).
Poezie nabízí dětem hru s představami, pojmy a slovy. Pěstuje v nich cit pro slovesné umění a pochopení rozdílu mezi všedním vyjadřováním a uměleckým slovem. Učí děti aktivně chápat poezii, spojovat cit s rozumem (např. Myška a makovice, Básničky pro nejmenší).
Při výběru a zpracování tématu jsme vycházeli ze zájmu dětí i z provedené analýzy uplynulého školního roku (viz Hrajeme si pohádky).
Dětem se ze semen pro ptáky podařilo na záhonku vypěstovat len, řepku, slunečnice, makovice, oves a ječmen. Tyto plodiny motivovaly děti i nás při výběru témat a staly se základem pro tvorbu tematických bloků - pohádek O Červené slepičce, O smutné slunečnici, O myšce a o makovici, Jak krtek ke kalhotkám přišel, O velké řepě. Některé pohádky jsme si pouze předčítali, některé zpracovali do integrovaných bloků.
Téma vycházelo z poznání, že pohádka působí na dítě předškolního věku ze všech druhů literatury nejsilněji. Probouzí v dětech cit pro soucit, spravedlnost, pravdu, schopnost prožívat něco s někým, radovat se. Pohádka rozvíjí představy a fantazii, obohacuje svět dítěte, je symbolem dětství.
Očekávané výstupy v oblasti estetické:
Očekávané výstupy v oblasti poznávací:
Očekávané výstupy v oblasti citové a sociální:
Očekávané výstupy v oblasti pohybové:
Rizika:
Myšlenková bouře činností k pohádce "O velké řepě":
1. Obrázek |
2. Obrázek |
3. Obrázek
|
Myšlenková bouře činností k pohádce "O Šípkové Růžence":
Myšlenková bouře činností k pohádce "O Červené slepičce":
Myšlenková bouře činností k pohádce "Sněhová královna":
Myšlenková bouře činností k pohádce "Tři medvědi":
Myšlenková bouře činností k pohádce "Byl jednou jeden...":
Téma: "O řepě"
Děti dokázaly vyprávět příběh podle obrázků, zapojit se do dramatizace, reprodukovat dialogy postav. Upřesnily si představy za, před, hned za, hned před, první, poslední. Naučily se veršovanou pohádku. Při práci s papírem si procvičily jemnou motoriku, sestavování z drobných tvarů. Poznaly některá písmena a číslice: A, E, P, Ř, 1, 2, 3. Měly možnost spolupodílet se na tvorbě činností, spoluprožívat radost a spoluvytvářet prostředí pohody. Při řešení výtvarného problému vyjádřily svou představivost i fantazii.
Téma: "O Červené slepičce"
Děti se učily spolupracovat při řešení problému, vyslovovat nápady, diskutovat o nich, reagovat na ně, dojít ke shodě a spolupodílet se na realizaci nápadů. Získaly povědomí o mezilidských morálních hodnotách, rozlišovaly správné a nesprávné chování, chování v určitém prostředí, vyvozovaly logické závěry a souvislosti - důsledky nesprávného chování. Poznávaly lidské vlastnosti - pracovitost, lenost, chytrost, důvěřivost. Poznávaly přísloví. Procvičily si obratnost, zručnost, reakci na signál, pohyb a orientaci v prostoru, dodržování pravidel v pohybových hrách. Poznaly písmena S, Č.
Téma: "Sněhová královna"
Děti se naučily vyjadřovat svou představivost v tvořivých činnostech a ve slovních výpovědích k nim, myslet kreativně, spoluprožívat děj, soucítit i radovat se. Poznávaly písmena A, E, I, O, U, R, S, M, K. Naučily se píseň "Čáry, máry...". Procvičily si správnou artikulaci sykavek. Sestavovaly z trojúhelníků, zlepšily se v rozlišování a napodobování geometrických tvarů. Tvořivě přistoupily k řešení výtvarného problému, zdokonalily své dovednosti v práci s papírem (vystřihování, sestavování, nalepování). Zlepšila se schopnost verbálního formulování a vyjadřování.
Téma: "Tři medvědi"
Děti se zlepšily v lokomoci, ve schopnosti napodobit předváděný pohyb, v prostorové orientaci. Dále zlepšily své schopnosti úmyslně si zapamatovat děj, umí pohádku vyprávět zpaměti. U dětí s odklady školní docházky se projevily nedostatky ve schopnosti napodobit tři rozdílné velikosti. Zlepšila se pravolevá orientace. Děti zdokonalily své schopnosti a dovednosti v zacházení s barvou, využití plochy a rozvoji tvořivosti, dokázaly vyjádřit svou představivost. Dokázaly záměrně sledovat a poslouchat děj i v cizím jazyce, naučily se některá nová anglická slova. Získaly povědomí o pravidlech slušného chování.
Téma: "O Šípkové Růžence"
Děti dokázaly tvořivě vyjádřit svou představivost a fantazii ve výtvarných i hudebně pohybových činnostech. Dokázaly graficky napodobit symboly, tvary, čísla i písmena O, R, S, Š, určit pojmy tolik - kolik, více - méně. Dokázaly výtvarně zachytit děj pohádky, sestavit ho podle posloupnosti, vyřešit labyrint. Zapojily se do vymýšlení činností a určování pravidel hry s pohybem "Na zlou vílu". Dokázaly pracovat ve skupinkách, podělit se o činnost, nemyslet jen na sebe, respektovat rozdílné schopnosti a dovednosti druhého. Zlepšily se prosociální vztahy ve skupině.
Téma: "Byl jednou jeden král"
Děti se zlepšily v lokomoci, zdokonalily se v obratnosti, v úchopu a manipulaci s míčem a kostkami. Naučily se plynuleji vyjádřit své myšlenky, nápady, tvořit úsudky a mínění, sdělovat vlastní pocity, vyjadřují se ve víceslovných větách. Zdokonalily své dovednosti při zacházení s papírem, zlepšily se v jemné motorice. Zlepšila se schopnost napodobovat velikosti i tvary. U některých dětí bylo potřeba procvičovat percepční vnímání, podporovat jejich sebedůvěru. Zlepšila se schopnost napodobování, schopnost reprodukování i tvořivého sebevyjádření. Naučily se báseň o mamince. Poznaly písmena I, D, N, C, Z, V, zopakovaly si D, R, A, K.
Závěr z evaluace
Pokračovat v osvojování si dovedností, které předcházejí čtení.
Motivační text
Něco jsem vám přinesla ukázat. Kdo pozná, co to je a k čemu to je, do které pohádky patří?
Cukrová řepa - roste na poli, v cukrovarech se z ní vyrábí cukr. Je to rostlina, které se musel člověk stále věnovat - sázet, okopávat, jednotit a na podzim sklízet. Okopávat proto, aby k ní mohl vzduch, protože i ten je důležitý při výrobě cukru v listech. Jednotit - aby měla řepa dost místa pro růst, vytrhávaly se slabé rostlinky. Listy řepy, to je taková továrna na cukr, ve které se za pomoci slunce vyrobí hodně cukru a rostlina jej jako do skladiště ukládá do kořene, bulvy.
Děti si prohlíží řepu, osahávají listy, kořen.
Děti řeší pracovní listy
Na poli vyrostly různě velké řepy.
Vyprávění a poslech klasické pohádky
Metodické poznámky - přestože se jedná o známou pohádku, kterou si ale nemusí pamatovat všechny děti, soustředila jsem jejich poslech na mluvené slovo s oporou o konkrétní obrazový vjem.
Otázky
Hledání podobných zážitků a situací v životě. Umožním dětem, aby mluvily o svých konkrétních zkušenostech, aby si vybavily vlastní představy, porozuměly slyšenému. Přijímám jejich doplňující vysvětlení.
Dramatizace pohádky
Dramatizace pohádky s využitím převleků charakterizujících jednotlivé postavy (klobouk, vesta, šátek, taška, kšiltovka, švihadlo, mašle, čepičky pro zvířátka).
Metodické poznámky - zůstávám stranou a vedu děti k přemýšlení slovy, dle potřeby pomáhám rozvíjet a obohacovat jejich činnost, dodávám nápady - dědeček je unavený, bolí ho záda, proč má kluk švihadlo, pejska poznáme podle štěkotu... Učím děti mluvit za postavu.
Zpočátku je vhodné, jestliže děti vytvářejí skupinu, která má zájem na vyřešení určitého problému - vytažení řepy. Později je možná i diferenciace rolí, např. dědeček se s babičkou radí, co budou dělat, když na práci sami nestačí, myšička se obává, že ji kočka sní.
Děti řešily nastolené problémy tak, aby to bylo jak v jejich zájmu, tak v jejich kompetenci.
Rozdíl mezi klasickou a veršovanou pohádkou
Poslech "Malá pohádka o řepě" s využitím pracovního listu, který děti vybarvovaly a "četly obrázky" (pohybová dovednost ruky a zraková percepce)
5. Obrázek |
Děti si obrázky mohly odnést domů.
Hodnocení dětmi - Co se mi líbilo?
Nejčastější odpovědi dětí:
Tím, že děti sdělovaly, co se jim líbilo, že mluvily o tom, co prožily, mi podávaly zpětnou vazbu o průběhu vzdělávacích činností. Jejich sdělení jsem brala jako informace, se kterými jsem pracovala dále.
Pohádku jsem dětem nejdříve přečetla v době režimového klidu. Následující den jsem dětem pohádku nabídla opět, to proto, aby se upevnila její obsahová kontinuita. Každá dvojice dětí dostala jednu knížku a společně jsme si ji "přečetli" a prohlédli obrázky. Děj příběhu podněcoval představivost, fantazii a současně byl umocněn zážitkem z uměleckých ilustrací. Přísloví za pohádkou nám umožnilo, abychom se zamysleli nad podváděním, strachem a důvěrou.
Přísloví o:
Povídání o příslovích nám umožnilo navodit rozhovor o skutečných lidských hodnotách.
Otázky:
Sdělování představ dětí o:
Hledání souvislostí příčin a následků, hledání možných alternativ chování a jednání, způsobu řešení. Opětovné vstoupení do příběhu.
Řešení zadání - "Co by se stalo, kdyby...":
Modifikace známých her umocněná společnou motivací a prožitkem radosti:
Při kreslení příběhu jsem vedla děti k využití plochy papíru.
6. Obrázek
|
Vyprávěním příběhu podle obrázků jsem chtěla rozvíjet vyjadřování, zlepšit zrakovou diferenciaci (děti vyhledávaly, co je podobné, stejné) a schopnost postřehnout rozdíly mezi tvary, udržet oči na řádku.
Další činnosti jsem zaměřila na podporu schopnosti dětí se vyjádřit, propojit myšlení, paměť i verbální formulování, získávat cit pro stavbu věty. Zařadila jsem tzv. "natahovací" větu. Řeknu např.: "Slepička vložila do pytle kamínek". Další musí zopakovat předchozí slova a přidat další slovo: "Slepička vložila do pytle kamínek a žlutý knoflík". Další řekne: "Slepička vložila do pytle kamínek, žlutý knoflík a malé zrníčko". Dítě, které si není jisté anebo si pořadí slov již nepamatuje, může reagovat slovy: "A pytel se roztrhl".
Motivace další činnosti
Lišákovi se rozpáral svetr a poztrácel písmena. Děti vyhledávaly stejná písmena, procvičily kreslení vlnovek a smyček. Kresbu vystřihly a nalepily na barevný papír
8. Obrázek
|
||
.
Hodnocení dětmi - co se mi líbilo:
Motivační kontext:
Byl jednou jeden zlý čaroděj. Vlastnil velké zrcadlo, které mu pomáhalo vládnout. Čaroděj rád čaroval, ale jeho kouzla byla zlá. Všechno hezké se v zrcadle proměnilo v ošklivé. Lidem, kteří se do zrcadla podívali, se proměňoval obličej tak, že se všichni na sebe mračili a ošklivě se dívali jeden na druhého.
Papírová koláž obličeje, který se objevil v zakletém zrcadle - skupinová práce dětí. Děti vyhledávaly v novinách a časopisech obličeje, které vystřihovaly, sestavovaly a nalepovaly na papír.
Písnička "Čáry máry"
Text:
Čáry máry, v jedné zemi čaroděj tam čaruje, až vykouzlí všechno špatné, zrcadlo se rozbije, až vykouzlí všechno špatné, zrcadlo se rozbije. Abraka dabra, rexum herda, cinka břinka tralala, poslouchejte, milé děti, pohádka už začala...
Hrou na zrcadla si děti procvičily napodobování pohybů, zvuků, tvarů, slabik a slov.
Čaroděj někdy používal i ošklivá, neslušná slova - povídáme si dětmi o tom, jaká jsme kdy slyšeli, kdy je lidé používají.
Motivační kontext:
Jednou se zrcadlo rozbilo. Roztříštilo se na miliony kousků, které poletovaly světem a když vlétly lidem do očí, uvízly v nich. Některým lidem se dostala střepinka až do srdce a to bylo zlé, protože jejich srdce se proměnilo v led. Ledové srdce měla i Sněhová královna. Byla krásná, ale srdce měla studené.
Pokusíme se vytvořit z papíru srdce Sněhové královny. Děti pracovaly s papírem - stříhaly, sestavovaly neúplný tvar, dokreslovaly ozdobné prvky.
10. Obrázek |
Reflexe dětí:
Děti zařazovaly obrázky pod písmeno "S" (stůl, sova, sáně, sníh, sedmikráska, sněhulák).
Kresba kouzelníka, kouzlícího různá písmenka - návrhy dětí
11. Obrázek
Hodnocení činností dětmi, návrhy dětí na další pohádku
Tematický celek jsme ukončili písní "Čáry, máry" - s obměnou slov - " ...dejte pozor, všichni lidé na střepinky zrcadla".
Před ukončením tematického bloku jsem dětem nabídla, že si vymyslíme vlastní pohádku. Děti seděly v kroužku a jeden po druhém vyprávěl část pohádky.
Učitelka: Za sedmero horami a sedmero lesy bylo jedno království.
Madlenka: Bylo to krásné království. Žil tam král s královnou.
Kristýnka: Narodila se jim dceruška...
Matěj: ...a ta byla krásná,...
Adélka: ...nejkrásnější v celém království...
Anitka: ...a taky měla nejkrásnější šaty v celém okolí,...
Terezka: ...a taky měla pejska, hezkou knížku, kočičku a bílého medvídka.
Patricie: Jednou přiletěl drak a snědl princeznu.
Lukáš: Král všude princeznu hledal a nemohl ji najít.
Tadeáš: Kuchtík uvařil večeři a všichni usnuli.
Oskar: Drak si pochrupoval na zahradě.
Manuela: Pak tam přišlo vojsko a draka zabilo.
Kamilka: A z draka vyskočila princezna a bylo všechno dobře.
Verunka: Všichni měli radost a bylo veselo.
Jiřík: A přiletěl vzácný ptáček a začal krásně zpívat.
Adámek: Potom zaštěkal pejsek,...
Kája: ...zabručel medvídek,...
Madlenka: ...zamňoukala kočička,...
Kristýnka: ...a kuchtík jim všem přinesl slavnostní večeři.
12. Obrázek
13. Obrázek |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.