Anotace
Článek přináší příklad rozvíjení finanční gramotnosti ve výuce matematiky na nižším stupni gymnázia. Text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010.
Nezanedbatelnými výdaji z měsíčního rodinného rozpočtu jsou výdaje za potraviny. O tom se mohli přesvědčit žáci třetího ročníku nižšího stupně gymnázia ve třídě se zaměřením na matematiku v rámci volitelného předmětu Aplikovaná matematika. Zkušenost získali porovnáním svého odhadu výše týdenních nákladů na nákup jídla se skutečnou hodnotou, kterou obdrželi zapisováním a sečtením finančních položek spojených s nákupem jídla pro svou potřebu během jednoho konkrétního týdne. Vzhledem k tomu, že se výuka dotýkala oblasti rodinných financí, obdrželi žáci zároveň se zadáním úkolu i krátký dopis pro rodiče s prosbou o pomoc při získávání finančních částek spojených s nákupem potravin. Jednalo se hlavně o stanovení nákladů společných snídaní, obědů či večeří vypočítaných pro jednu osobu. Bez spolupráce s rodiči by ve většině případů nebylo možné týdenní pozorování provádět s přijatelnou mírou přesnosti.
Průběh příkladu dobré praxe s názvem „Víš, za kolik jíš?“ lze rozdělit do několika částí: motivace, samostatné pozorování žáků, učitelova sumarizace a hodnocení zaslaných zpracovaných výsledků jednotlivých pozorování a závěrečná hodnotící hodina. V motivační části byli žáci svou vyučující vyzváni k odhadu finanční částky odpovídající výdajům za potraviny, které jednotlivě spotřebují za jeden týden (pět pracovních dní a víkend). Každý žák zapsal částku do připraveného formuláře tak, aby tento údaj neviděli ostatní žáci a aby nedocházelo k vzájemnému ovlivňování. V následující tabulce je jako příklad uvedeno vybraných jedenáct hodnot:
žák
|
1.
|
2.
|
3.
|
4.
|
5.
|
6.
|
7.
|
8.
|
9.
|
10.
|
11.
|
odhad
|
3000
|
1513
|
1350
|
2187
|
1456
|
1500
|
1500
|
3005
|
2000
|
3125
|
1200
|
Po krátké diskuzi k uvedeným odhadům vyučující žákům vysvětlila, v čem bude spočívat jejich samostatné pozorování. Během jednoho týdne budou žáci sledovat a přehledně zapisovat své výdaje za potraviny. V případě problémů se získáním údaje o ceně potravin (například při společných rodinných snídaních, večeřích apod.) se mohou žáci obrátit na rodiče, kteří byli s aktivitou seznámeni a souhlasili s její pod¬porou. Na realizaci pozorování a na následné zpracování výsledků byly stanoveny tři týdny.
O tom, jakým způsobem budou zapisovány výdaje za jídlo i jaký formát bude mít závěrečný protokol, si každý žák rozhodl samostatně. Vzhledem k tomu, že popisova¬ná aktivita probíhala v rámci volitelného předmětu Aplikovaná matematika ve třídě se zaměřením na matematiku, všichni žáci použili k zápisu i ke zpracování program Microsoft Excel. Jeden ze závěrečných protokolů zachycuje následující fotografie:
 |
Autor: Výzkumný ústav pedagogický v Praze |
Učitelčina sumarizace a hodnocení zaslaných zpracovaných výsledků jednotlivých pozorování byly velmi důležitou přípravou pro zdárný průběh závěrečné hodiny. Vy¬učující se musela seznámit se všemi protokoly a stanovit si kritéria pro hodnocení práce žáků, rozmyslet využití získaných výsledků tak, aby v závěrečné hodině bylo účelně dosaženo cíle: názorně žákům ukázat, že na výdaje spojené s nákupem po¬travin je třeba podstatná část měsíčního rodinného rozpočtu. Podívejme se na jeden konkrétní protokol týdenního pozorování:
 |
Autor: Výzkumný ústav pedagogický v Praze |
Na závěrečné hodině žáci společně s vyučující provedli porovnání získaných výsledků: u každého žáka byla porovnána odhadnutá hodnota s hodnotou skutečnou a byli vyhodnoceni tři žáci s nejpřesnějším odhadem. Situaci si můžeme ilustrovat na doplněné úvodní tabulce odhadů:
žák
|
1.
|
2.
|
3.
|
4.
|
5.
|
6.
|
7.
|
8.
|
9.
|
10.
|
11.
|
odhad
|
3 000
|
1 513
|
1 350
|
2 000
|
1 456
|
1 500
|
1 500
|
3 005
|
2 000
|
3 125
|
1 200
|
výzkum
|
851
|
1 058
|
600
|
1 321
|
869
|
831
|
1 014
|
570
|
1 488
|
1 670
|
1 085
|
rozdíl
|
2 149
|
455
|
750
|
679
|
587
|
669
|
486
|
2 435
|
512
|
1 455
|
115
|
|
Dále žáci vypočítali průměrnou hodnotu odhadu i průměrnou hodnotu skutečných výdajů a diskutovali s vyučující o jejich rozdílu. Na základě získaných hodnot byla odhadována a diskutována průměrná částka měsíčních výdajů rodiny za potraviny. Velkým přínosem tohoto příkladu dobré praxe bylo aktivní zapojení všech žáků v rámci připravené aktivity – zjišťování finančních nákladů na nákup potravin během jednoho týdne. Důležitým aspektem bylo, že vyučující stanovila pouze rámce pozorování, ale jak bude pozorování probíhat, jak si žák bude zjištěné hodnoty zaznamenávat a jak je potom zpracuje do výsledného protokolu, bylo plně „v jeho rukou“. Překvapující byla i diskuze, která probíhala v závěrečné hodině. Žáci respektovali stanovená pravidla, snažili se diskutovat kultivovaně, ale svým spolužákům „nic neodpustili“. Většina z nich neskrývala údiv nad zjištěním, že podstatná část příjmů rodiny musí uhradit výdaje spojené s nákupem potravin. Žákům byla na konci popisovaného příkladu dobré praxe poskytnuta zpětná vazba: vyučující slovně zhodnotila závěrečné protokoly i zapojení do diskuze.
Popsaný příklad dobré praxe je využitelný ve všech školách, nevyžaduje žádné specifické potřeby, kromě ochoty rodičů k případné spolupráci. Cenové údaje získané v daném příkladu by se daly velmi dobře následně využít v hodinách matematiky jako podklad pro statistická vyhodnocování a práci se statistickými soubory. Hodnotu průměrné mzdy a další zajímavé údaje mohou žáci zjistit na stránkách Českého statistického úřadu, například v části určené přímo pro studenty (viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/studentum_us). S údaji o složení jídelníčku žáků by bylo možné pracovat v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví.
Kontaktní osoba
Mgr. Vladimíra Semeráková, Gymnázium Christiana Dopplera, Praha
semerakova@gchd.cz