Většina lidí na zdánlivě jednoduchou otázku: „Při jaké teplotě vře voda?“ odpoví: „Při teplotě 100 stupňů Celsia.“ To je odpověď správná pouze částečně, neboť teplota varu (nejen) vody závisí podstatně na vnějším tlaku. Při nižším vnějším tlaku vře voda při nižší teplotě (a je tedy např. nemožné ve vyšších nadmořských výškách uvařit brambory), při vyšším tlaku vře při teplotě vyšší (hospodyňky znají Papinův hrnec, jaderní fyzikové znají konstrukci chladicích okruhů jaderných elektráren, v nichž dosahuje voda teploty řádově 300 stupňů Celsia). Jednoduchým experimentem lze ukázat, že při sníženém tlaku vře voda při nižší teplotě, než je 100 stupňů Celsia.
Experiment by bylo vhodné provést ve dvou krocích, nicméně první krok znají žáci běžně např. z přípravy čaje ke snídani. Prvním krokem experimentu by bylo uvést do varu vodu v kádince na plotýnkovém vařiči nebo pomocí ponorného vařiče. Tímto prvním krokem je připomenout (resp. uvědomit si), že var vody je definován tak, že ode dna nádoby s vodou vystupují bubliny syté páry. Tento stav nastává pouze tehdy, dosáhne-li tlak syté páry v nádobě nad kapalinou stejné hodnoty, jakou má vnější tlak vzduchu. Při běžných podmínkách (tj. při atmosférickém tlaku) tento stav nastává při teplotě přibližně 100 stupňů Celsia. To lze ověřit teploměrem zasunutým do nádoby s ohřívanou a následně se vařící vodou.
Ke druhému kroku experimentu budeme potřebovat kádinku s vodou (kterou můžeme pro lepší názornost obarvit potravinářským barvivem) a injekční stříkačku (viz obr. 1). Injekční stříkačku lze běžně zakoupit v lékárnách nebo ve zdravotnických potřebách za několik korun.
1. Pomůcky nutné k experimentu Autor: Jaroslav Reichl |
Vodu o pokojové teplotě z kádinky nasajeme do injekční stříkačky, tu v ruce otočíme pístem dolů a opatrně z ní vytlačíme všechny bublinky vzduchu, které v ní mohly zůstat. Nyní stříkačku uchopíme ve svislé poloze pístem dolů do jedné ruky tak, že palcem ucpeme výtokový otvor stříkačky a ukazováčkem a prostředníčkem (resp. prostředníčkem a prsteníčkem) téže ruky sevřeme konec trubice stříkačky. Druhou rukou uchopíme píst. Popsaný způsob držení je zobrazen na fotografii na obr. 2.
2. Průběh experimentu – příprava Autor: Jaroslav Reichl |
Nyní zatáhneme silně a relativně prudce za píst stříkačky, přičemž výtokový otvor držíme stále ucpaný palcem. Voda v injekční stříkačce se začne vařit – ze dna injekční stříkačky (tj. od plochy pístu) budou stoupat bubliny syté páry (viz obr. 3).
3. Průběh experimentu – provedení Autor: Jaroslav Reichl |
Tím je proveden důkaz, že při sníženém tlaku vře voda při nižší teplotě, než je 100 stupňů Celsia. Při prudkém vytažení pístu při současně ucpaném výtokovém otvoru stříkačky vznikne nad hladinou vody ve stříkačce téměř vakuum. Do něj se odpaří část vody, ale tlak takto vzniklé páry nedosáhne hodnoty atmosférického tlaku vzduchu. Skutečnost, že uvnitř injekční stříkačky je v tuto chvíli nižší tlak, než je tlak okolního vzduchu, můžeme ověřit jednoduchým experimentem: pustíme vytažený píst stříkačky a ten se vrátí zpět do stříkačky. Tento pohyb pístu je dán rozdílem sil, které působí na píst z vnější části (vzduch o normálním atmosférickém tlaku) a z vnitřní části (vzduch o nízkém tlaku).
Abychom měli jistotu, že se experiment podaří a var vody skutečně nastane, můžeme vodu před nalitím do kádinky předehřát např. v rychlovarné konvici na vyšší teplotu. Ale ne na teplotu 100 stupňů Celsia!!!Kdybychom použili příliš studenou vodu, nemuselo by se podařit dosáhnout v injekční stříkačce vytažením pístu takový podtlak vzhledem k atmosférickému tlaku, při kterém by již voda začala vřít.
Tento experiment je natolik jednoduchý a finančně nenáročný, že si jej mohou provést žáci i samostatně.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.