Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Kompetence CLIL učitele
Odborný článek

Kompetence CLIL učitele

12. 8. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Gabriela Klečková Ph.D.

Anotace

Článek popisuje základní hlediska odbornosti, připravenosti a motivace učitelů pro CLIL výuku.

Několik autorů (Bertaux et al., 2010; Marsh et al., 2010) explicitně popisuje kompetence, které by měl mít učitel CLILu. Rozvoj a osvojení si takových kompetencí je velmi komplexní a souvisí mnohdy s dalším vzděláváním pedagogů v oblasti CLIL (principy implementace CLILu, osvojování si cizího jazyka, metodiky, hodnocení, týmové spolupráce, reflexe apod.). Učitel, který se rozhodne věnovat výuce integrující obsah nejazykového a jazykového předmětu v dlouhodobém měřítku, by se měl s těmito kompetencemi seznámit a v rámci profesního růstu hledat způsoby jejich osvojení. V českém kontextu je CLIL teprve krátce představován. Proto je třeba se dívat na tyto kompetence jako na směr, kterým se mají CLIL učitelé ubírat, než na základní předpoklad, který by měl učitel CLILu naplňovat od samého začátku.

V období, kdy je učitel začátečníkem ve výuce CLIL, jsou nezbytné alespoň určité předpoklady pro to, aby počáteční výuka CLIL mohla probíhat efektivně a úspěšně, a to jak na straně učitele, tak i na straně žáků. Tyto kompetence spadají do třech základních oblastí: odbornost nejazykového předmětu, jazykové dovednosti, didaktické dovednosti.

Někdy dochází k mylné představě, že CLIL učiteli by mohli být ti, kteří plně ovládají cizí jazyk, tedy ti, kteří jej vyučují. V případě tzv. soft CLILu (mezipředmětový obsah v hodině cizího jazyka) by tato varianta byla vcelku přijatelná, ale v jiných případech se stává problematickou z hlediska odborné způsobilosti učit nejazykový předmět. Jako učitel českého jazyka nemůže vyučovat kvalitně biologii, pokud ji nemá vystudovanou, nemůže učitel cizího jazyka vyučovat náležitě nejazykový předmět, aniž by jej měl v aprobaci. Ve chvíli, kdy například učitel cizího jazyka bude vyučovat takový předmět, dochází k neodborné a nekvalifikované výuce. Je samozřejmě možné, aby učitel cizího jazyka odučil učební jednotku nejazykového předmětu, ale bude postrádat souvislosti dané disciplíny, což kromě jiného může výrazně ochudit či zkreslit prezentaci daného učiva. Je možné, aby CLIL výuku vedl ten, který není aprobován v cizím jazyce? CLIL učitel nemusí mít aprobaci v cizím jazyce, ale malé znevýhodnění určitě pocítí, zvláště při identifikaci jazykových potřeb a cílů. V takovém případě bude vhodné úzce spolupracovat s kolegou, který je odborníkem v oblasti výuky cizích jazyků.

Dalším z předpokladů je kompetence v jazyce, ve kterém učitel nejazykový předmět vyučuje. Minimální jazyková úroveň ve vztahu k Společnému evropskému referenčnímu rámci pro jazyky (SERRJ) je v literatuře různě diskutována. Nežli stanovovat jazykovou úroveň učitele dle SERRJ, je vhodnější se zamyslet nad tím, jaké minimální jazykové potřeby má učitel, aby mohl vést výuku. Z tohoto zamyšlení vyplývá, že učitel by měl být schopen komunikovat v cizím jazyce v základních a běžných situacích, porozumět a používat jazyk specifický odbornému předmětu. V cizím jazyce by měl být také schopen organizovat výuku i prezentovat učivo (alespoň z části).

Kompetentním učitelem z pohledu odborné připravenosti je ten, který má ve své aprobaci nejazykový i jazykový předmět. Vhodným učitelem je i učitel, který má odborně předmětové kompetence nejazykového předmětu a jazykové znalosti a dovednosti na velmi pokročilé úrovni. Vhodná aprobační kombinace však není nezbytně zárukou úspěchu. Ne každý je schopen integrovat oba předměty a definovat společné obsahové i jazykové cíle. 

V případě, že učitelé postrádají zmíněné základní odborné kompetence, avšak ve škole je velký zájem začít s CLILem, nabízí se tzv. team teaching neboli učení ve dvou, kdy učitel nejazykového předmětu a učitel jazykového předmětu spolu úzce spolupracují a vedou výuku. Taková výuka je však finančně náročná a vyžaduje na obou stranách učitelů určité kompetence, např. komunikativní, organizační apod., spojené s učením v týmu. 

Odborné předmětové vybavení učitele ještě úplně nezaručuje dobře vedenou CLIL výuku. CLIL staví na specifické metodologii, pro níž učitel potřebuje didaktické dovednosti, aby vytvořil efektivní učební prostředí pro žáky. CLIL učitel by měl být schopen uplatňovat aktivizující učební metody, vytvářet rozmanité učební situace, přizpůsobovat výuku různým učebním stylům a potřebám, respektovat a zohledňovat jazykové vybavení žáků, aktivně zapojovat žáky do učebního procesu, volit vhodné organizační formy apod. Naopak metody typické pro tradiční pojetí výuky (transmisivní model) jsou pro CLIL výuku nevhodné. Odborná kompetence a didaktika spojená přímo s principy CLIL výuky je také vítaná. Je-li to možné, další vzdělávání pedagogických pracovníku v problematice CLIL výuky může jenom posílit kvalitu vzdělávacího procesu.

Nezbytným předpokladem je i motivace a ochota učitele se CLIL výuce věnovat. Příprava CLIL hodin je časově velmi náročná a vyžaduje od učitele velké odhodlání a nasazení. Od učitelů se také očekává schopnost spolupráce s kolegy, obzvláště v rámci plánování výuky.

Zvažuje-li škola implementaci CLIL výuky, je třeba nejdříve posoudit personální obsazení školy z hlediska odbornosti, připravenosti a motivace učitelů. Tyto předpoklady jsou výchozím bodem pro její úspěšnou implementaci. 

Literatura

Bertaux, P., Coonan, C. M., Frigols-Martín, M. J., & Mehisto, P. (2010). The CLIL teacher’s competences grid. http://lendtrento.eu/convegno/files/mehisto.pdf

Coly, D., Hood, P., & Marsh, D. (2010). CLIL: Content and language intergrated learning. Cambridge: Cambridge University Press. (161–163)

Hansen-Pauly, M.-A. et al. (2009). Teacher education for CLIL across contexts. From scaffolding framework to teacher portfolio for CLIL. Derectorate-General for Education and Culture.

Marsh, D., Mehisto, P., Wolff, D., & Frigols-Martín, M. J. (2010). The European Framework for CLIL Teacher Education. Graz, Austria: European Centre for Modern Languages. http://clil-cd.ecml.at/LinkClick.aspx?fileticket=C0kUO%2BvEc6k%3D&tabid=2254&language=en-GB

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Gabriela Klečková Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
12. 8. 2011
Kompetence učitele, který se chystá vyučovat nebo již vyučuje metodou CLIL, jsou jedním ze základních předpokladů úspěšné výuky. Na základě výsledků projektů, které se v ČR věnovaly proškolení učitelů k metodě CLIL, vyplývá jednoznačná potřeba dalšího vzdělávání pedagogů. Bez něj není možné očekávat, že integrace obsahu a jazyka proběhne správně a s plánovaným efektem.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

CLIL