V předcházejícím článku jsme načrtli vývoj pojmu klíčové kompetence a důvody, proč se na ně klade takový důraz. Nyní se budeme zabývat konkrétní specifikací klíčových kompetencí tak, jak byla vypracována Evropskou komisí v rámci Lisabonského procesu.
Priority výběru
Klíčové kompetence mají být multifunkční, tj. použitelné v různých situacích a oblastech lidského snažení. Je samozřejmé, že jejich výběr je ovlivněn kulturou dané společnosti. Navíc o nich má každá skupina lidí (pedagogů, rodičů, žáků, politiků apod.) v dané společnosti odlišnou představu.
V rámci Lisabonského procesu byly pro proces výběru klíčových kompetencí stanoveny tři priority:
| osobní naplnění a rozvoj jedince v průběhu celého života |
|
aktivní občanství a zapojení do společnosti |
|
zaměstnatelnost jedince |
Klíčová osmička
Na základě těchto priorit Evropská komise identifikovala pro etapu základního vzdělávání 8 oblastí klíčových kompetencí. Touto etapou vzdělávání projde drtivá většina jedinců, takže snahu o osvojení základů klíčových kompetencí lze u nich zajistit. V následných vzdělávacích etapách se již budou tyto základy pouze rozvíjet.
Při překladu anglického odborného názvosloví mnohdy vznikají problémy s nalezením adekvátního českého výrazu. K objasnění významu jednotlivých klíčových kompetencí napomohou krátké definice.
1. Komunikace v mateřském jazyce (podrobnosti)
(schopnost vnímat a interpretovat myšlenky, pocity a informace v ústní i psané podobě a schopnost zapojit se do komunikace v různých sociálních souvislostech a prostředích - v práci, doma, ve škole, při volnočasových aktivitách…) |
2. Komunikace v cizím jazyce (podrobnosti)
(obdobně jako u komunikace v mateřském jazyce) |
3. Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií (podrobnosti)
(sčítání, odečítání, násobení a dělení a schopnost použít tyto matematické operace při řešení problémů každodenního života; důraz je kladen především na proces řešení než na samotný výsledek a znalosti; v přírodních vědách to jsou znalosti a metodologie použitelné k vysvětlení jevů v okolním světě; technologie je použitím znalostí jako prostředku, jímž člověk ovlivňuje svůj životní prostor) |
4. Kompetence v oblasti informační a komunikační technologie (podrobnosti)
(schopnost využívat multimediálních technologií k vyhledávání, ukládání, vytváření, prezentování, třídění a k výměně informací) |
5. Učit se učit (podrobnosti)
(organizace a řízení procesu učení - individuálního i skupinového, získávání, zpracovávání, hodnocení a integraci nových znalostí a schopnost použít tyto kompetence v různých situacích a kontextech) |
6. Interpersonální sociální a občanské kompetence (podrobnosti)
(všechny formy jednání, jejichž osvojení podmiňuje schopnost jedince se efektivně a konstruktivně podílet na dění ve společnosti, řešit problémy v osobním, rodinném i veřejném kontextu) |
7. Podnikatelské dovednosti (podrobnosti)
(schopnost iniciovat i přijímat a dále rozvíjet změny, zodpovědnost za vlastní jednání, dokončování započatého, schopnost vytyčit si své cíle, jít za nimi) |
8. Kulturní rozhled (podrobnosti)
(schopnost vážit si kultury společnosti - nejen v uměleckém smyslu) |
Doporučení EU pro klíčové kompetence
Na základě zkušeností evropských zemí, dospěla pracovní skupina1 k doporučením, jež lze shrnout do následujících bodů:
- Klíčové kompetence jsou společným základem evropských systémů vzdělávání, který by měl mít podporu nejen tvůrců politických doporučení, výzkumných pracovníků, ale zejména pedagogických pracovníků a institucí připravujících učitele.
- Školy a učitelé by měli vytvářet vlastní vzdělávací programy, zohledňující potřeby místních regionů. Zájem o osvojení klíčových kompetencí by měli mít i rodiče tak, aby poskytovali vzdělávání svých dětí maximální podporu.
- Učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci by se měli vzdělávat tak, aby byli schopni u žáků zajistit osvojování klíčových kompetencí.
- Spoluprací všech zainteresovaných by měly být identifikovány aktuální sociální problémy, jejich cílové skupiny a spolu s tím vypracovány návrhy řešení.
- Rozvoj klíčových kompetencí by se měl stát nadřazeným principem ve vzdělávání a zaměstnanecké a sociální sféře.
- Pro kompetenci učit se učit je nutné vytvoření indikátorů (měřítek).
Nejen při základním vzdělávání
Základy osmi klíčových kompetencí položené během povinné školní docházky musí být dále rozvíjeny ve středních školách a při vzdělávání dospělých. Jedním z výsledků tohoto systému je vytvoření tzv. "druhé šance" pro dospělé usilující o doplnění kvalifikace.
Stranou zájmu rozhodně nesmí zůstat jedinci (ať již děti nebo dospělí) se speciálními vzdělávacími potřebami, ani minoritní skupiny obyvatel (např. příslušníci menšin a imigranti).
Je zřejmé, že klíčové kompetence nejsou pouze doménou školství. Přinejmenším tu existuje propojenost s trhem práce či občanským zapojením do společnosti. To s sebou přináší potřebu "multiresortní" ucelené koncepce.
| 1. Komunikace v mateřském jazyce |
| Schopnost vnímat a interpretovat myšlenky, pocity a informace v ústní i psané podobě, zapojit se do komunikace v různých sociálních souvislostech a prostředích - v práci, doma, ve škole, při volnočasových aktivitách. |
| VĚDOMOSTI: |
- slovní zásoba
- gramatická pravidla
- základní literární druhy a žánry (pohádka, mýtus, legenda, báseň, lyrická poezie, drama, novela) a jejich hlavní rysy
- druhy neliterárních textů (životopis, formulář, zpráva, úvodník, esej, proslov atd.) a jejich hlavní rysy
- různé typy slovní interakce (dialog, interview, debata atd.) a jejich hlavní rysy
- komunikativní funkce
- hlavní rysy slohových stylů
|
| DOVEDNOSTI: |
- komunikuje v mluvené i psané formě a rozumí různým typům sdělení v různých situacích a s odlišným záměrem
- čte s porozuměním různé druhy textů, užívá při čtení různé strategie vzhledem ke svému záměru
- (informativní čtení, studijní čtení, čtení pro radost) a k typu textu
- naslouchá a rozumí různým druhům promluv v různých komunikativních situacích
- zahájí, vede a ukončí konverzaci v různých komunikativních kontextech
- vyhledá, utřídí a zpracuje informace, data a pojmy v psané podobě a používá je při studiu a při systematizování svých poznatků
- mluví plynule a srozumitelně a zhodnotí, zda ostatní jeho sdělení porozuměli
- tvoří různé typy textů s různým záměrem, zhodnotí tento proces (od přípravy textu až po jeho čtení)
- zformuluje přesvědčivě své argumenty v psané i mluvené podobě a věnuje plnou pozornost argumentům ostatních
- užívá podpůrné prostředky (jako poznámky, schémata, mapy) při tvorbě, prezentaci a interpretaci komplexních textů v psané i mluvené podobě (proslovy, dialog, návod, interview, debata)
- při recepci i percepci mluvených i psaných textů rozliší relevantní a irelevantní informace
|
| POSTOJE: |
- uvědomuje si jazykovou pestrost a variabilitu forem komunikace v různých obdobích a rozdílných geografických a sociálních prostředích
- sebevědomě hovoří na veřejnosti
- je ochotný usilovat vedle spisovného vyjadřování také o jeho estetickou kvalitu
- rozvíjí si pozitivní postoj k literatuře
- přistupuje otevřeně k názorům a argumentům ostatních, je schopen vést konstruktivní a kritický dialog
- rozvíjí si pozitivní postoj k mateřskému jazyku a vnímá ho jako potenciální zdroj osobního a kulturního obohacení
- rozvíjí si pozitivní postoj k mezikulturnímu dialogu
|
| 2. Komunikace v cizím jazyce |
| Obdobně jako u komunikace v mateřském jazyce. |
| VĚDOMOSTI: |
- slovní zásoba
- gramatika a sloh
- literární a neliterární texty (pohádky, mýty, legendy, lyrická poezie, drama, novely, dopisy, zprávy atd.) a jejich hlavní rysy
|
| DOVEDNOSTI: |
- zahájí, vede a ukončí konverzaci na téma rodina, osobní zájmy a každodenní činnosti
- naslouchá a porozumí mluveným projevům v jednodušších situacích (témata: rodina, osobní zájmy, každodenní činnosti)
- čte s porozuměním běžné texty a v případě dobře známého tématu i texty odbornějšího charakteru
- tvoří text v daném jazyce
|
| POSTOJE: |
- je citlivý ke kulturním rozdílům
- je ochotný navazovat kontakty s lidmi z odlišných kultur
- dokáže se bránit předsudkům o kulturních stereotypech
|
| 3. Matematická gramotnost a kompetence v oblasti přírodních věd a technologií> |
| Sčítání, odečítání, násobení a dělení a schopnost použít tyto matematické operace při řešení problémů každodenního života; důraz je kladen především na proces řešení než na samotný výsledek a znalosti; v přírodních vědách to jsou znalosti a metodologie použitelné k vysvětlení jevů v okolním světě; technologie je použitím znalostí jako prostředku, jímž člověk ovlivňuje svůj životní prostor. |
| VĚDOMOSTI: |
- důkladná znalost početních operací a schopnost užívat je v různých každodenních situacích (sčítání, odečítání, násobení, dělení, procenta, poměr, míry a váhy)
- matematické termíny a pojmy, základní zásady geometrie a algebry
|
| DOVEDNOSTI: |
Své vědomosti aplikuje v těchto oblastech:
- domácí rozpočet (vyrovnanost příjmů a výdajů, plánování dopředu, šetření)
- nakupování (porovnání cen, míry a váhy, peněžní hodnota)
- cestování a volný čas (vztah vzdálenosti a času, měny a ceny)
- rozumí symbolickému a formálnímu matematickému jazyku (symboly, vzorce) a rozumí jejich vztahu k přirozenému jazyku
- užívá matematické symboly a vzorce
- používá matematické jednotky, rozumí různým druhům vyjádření matematických objektů, fenoménů a situací a pracuje s nimi, vybírá si vhodné způsoby matematického vyjádření
- sleduje a hodnotí argumentaci, odkrývá hlavní myšlenky argumentace (zvláště důkazy) atd.,
- matematicky myslí a uvažuje (užívá matematické způsoby myšlení)
- abstrahuje a zevšeobecňuje, matematicky modeluje (např. analyzuje a vytváří modely), aplikuje existující modely na blízké problémy
- komunikuje o matematice a s použitím matematického jazyka
- užívá pomůcky a prostředky (například informační technologie)
- ví, na jaké otázky může matematika odpovědět
- rozlišuje různé druhy matematického tvrzení (tvrzení a hypotézu atd.)
- rozumí možnostem a omezením daného pojmu nebo konceptu
- rozumí matematickým důkazům
- kriticky uvažuje
|
| POSTOJE: |
- nemá "strach" z čísel
- dokáže používat početní operace při řešení běžných problémů v každodenním životě
- respektuje pravdu
- dokáže hledat zdůvodnění určitého tvrzení
- přijme nebo odmítne názory druhých na základě pravdivých nebo nepravdivých důkazů
|
| 4. Kompetence v oblasti informační a komunikační technologie |
| Schopnost využívat multimediálních technologií k vyhledávání, ukládání, vytváření, prezentování, třídění a k výměně informací. |
| VĚDOMOSTI: |
- hlavní funkce počítače (práce s textovým editorem, internet, e-mail, databáze, ukládání informací)
|
| DOVEDNOSTI: |
- zpracuje velké množství informací a rozliší relevantní a irelevantní informace a dezinformaci, objektivní a subjektivní informace
- komunikuje pomocí e-mailu
- navštěvuje webové stránky, případně je sám tvoří
|
| POSTOJE: |
- dokáže pracovat samostatně i v týmu
- usiluje o kritické zhodnocení dostupných informací
- je si vědomý toho, že větší dostupnost informací musí být vyvážena vyšším etickým a uživatelským standardem (schopnost rozlišit, co je dostupné a co je přípustné)
- je citlivý vůči soukromí druhých
|
| 5. Učit se učit |
| Organizace a řízení procesu učení - individuálního i skupinového, získávání, zpracovávání, hodnocení a integraci nových znalostí a schopnost použít tyto kompetence v různých situacích a kontextech. |
| VĚDOMOSTI: |
- vlastní učební strategie: osvědčené metody učení, vlastní schopnosti a dovednosti i slabé stránky
- orientace v dostupných příležitostech k dalšímu vzdělávání
|
| DOVEDNOSTI: |
- organizuje vlastní učení ("time-management")
- získává nové znalosti a propojuje je s již osvojenými poznatky
- učí se samostatně, je vytrvalý
- koncentruje se na práci a učení
- používá (včetně vlastní produkce) multimediální prostředky
- kriticky reflektuje obsah a cíl učení
- používá při mluveném projevu vhodné řečové prostředky (intonaci, gesta, mimiku apod.)
|
| POSTOJE: |
- má pozitivní postoj k učení jako prostředku obohacování života a činností člověka
- je motivován k učení a věří ve vlastní schopnosti
- je přizpůsobivý, flexibilní
- je ochotný pracovat na sobě a dále rozvíjet svoje kompetence
- je schopný ujmout se vlastní iniciativy při učení
|
| 6. Interpersonální sociální a občanské kompetence |
| Všechny formy jednání, jejichž osvojení podmiňuje schopnost jedince se efektivně a konstruktivně podílet na dění ve společnosti, řešit problémy v osobním, rodinném i veřejném kontextu. |
| VĚDOMOSTI: |
- pravidla chování a jednání, která jsou společností přijímána a vyžadována
- zdravý životní styl (zdraví, hygiena, výživa)
- občanská práva
- národní jazyk
- ústava země, ve které žije
- činnost institucí, které dělají politická rozhodnutí na místní, regionální, národní, evropské a mezinárodní úrovni
- sousedské země v Evropě
- hlavní osobnosti v místní samosprávě a vládě, politické strany a jejich programy
- hlavní události, trendy a změny na národní, evropské a světové úrovni
- principy demokracie, aktivního občanství a typy vlád
|
| DOVEDNOSTI: |
- důvěřuje a je empatický ve vztahu k druhým
- je tolerantní k názorům a jednání druhých
- kontroluje vlastní agresivní jednání a násilné nebo sebezničující modely jednání
- je schopný odlišit profesní a osobní život a nepřenášet profesní konflikty do osobního života
- zná princip voleb a účasti ve volbách
- účastní se aktivit v místních komunitách
- dokáže účinně komunikovat s veřejnými institucemi
- jedná solidárně, dává najevo zájem o problémy místní nebo širší komunity, ve které žije a pomáhá je řešit
|
| POSTOJE: |
- má zájem o druhé, respekt k druhým
- je schopný kompromisu
- je bezúhonný, čestný
- jedná asertivně
- chápe rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženství nebo etnických skupin a respektuje je
- je tolerantní vůči hodnotám druhých, respektuje jejich soukromí a je schopný vystoupit proti antisociálnímu jednání
- pociťuje sounáležitost s místem, kde žije, se svou zemí a se světem
- podporuje různorodost a soudržnost ve společnosti
- je ochotný zapojit se do rozhodovacích procesů ve své komunitě
- je schopný nasadit se dobrovolně v určité činnosti pro společnost a účastnit se občanských aktivit
|
| 7. Podnikatelské dovednosti |
| Schopnost iniciovat i přijímat a dále rozvíjet změny, zodpovědnost za vlastní jednání, dokončování započatého, schopnost vytyčit si své cíle, jít za nimi. |
| VĚDOMOSTI: |
- orientace ve spektru příležitostí, které může využít k vlastnímu rozvoji v oblasti profesních aktivit
|
| DOVEDNOSTI: |
- plánuje, organizuje, analyzuje a hodnotí vlastní činnosti
- dokáže řídit a zrealizovat společný projekt
- spolupracuje v týmu a pracuje flexibilně
- dokáže identifikovat vlastní silné a slabé stránky
- jedná aktivně, vnímá pozitivně změny a reaguje na ně (schopnost adaptace)
- dokáže odhadnout riziko a vzít na sebe riziko tehdy, kdy je to vhodné
|
| POSTOJE: |
- jedná iniciativě
- má pozitivní postoj ke změnám a inovacím
- je ochotný hledat a nacházet oblasti, ve kterých bude moci uplatnit celé spektrum svých podnikatelských dovedností - doma, v práci, ve společnosti
|
| 8. Kulturní rozhled |
| Schopnost vážit si kultury společnosti - nejen v uměleckém smyslu. |
| VĚDOMOSTI: |
- základní projevy umění a kultury, včetně lidové kultury
- příklady tvůrčích výrazových prostředků, jejich zvyklosti a historický vývoj
|
| DOVEDNOSTI: |
- diskutuje o širokém spektru témat patřících do okruhu kultury - v oblasti literatury, hudby, filmu, výrazového umění, sochařství, fotografie, designu, módy, televize, architektury, urbanizace, úpravy krajiny, národního dědictví, stolování a jazyka
- porovnává své tvůrčí a výrazové projevy s jinými
|
| POSTOJE: |
- má silný smysl pro identitu a zároveň respektuje různost
- kultivuje své estetické vnímání, které je základem pro udržení zájmu o kulturní život a účast v něm
- vnímá vývoj všeobecně líbivého vkusu
- má pozitivní postoj ke všem formám kulturních projevů
|
1 Pro plnění cílů Lisabonského procesu v oblasti vzdělávání bylo zřízeno 8 pracovních skupin a Stálá komise pro indikátory. Jednotlivé skupiny tvoří odborníci na danou problematiku ze všech členských a přistupujících zemí EU a výsledky jejich práce slouží těmto zemím jako doporučení pro vývoj vzdělávací politiky. Klíčovými kompetencemi se zabývá pracovní skupina B.
