Cíl:
Motivace:
Na vycházkách si všímáme rostlin, živočichů i zvířat. Dětem přibližujeme jednotlivé podněty vypravováním o živé přírodě. Počasí a vliv slunce hrálo v životě vždy důležitou úlohu. Příroda se pomalu probouzí a rozkvétá a den se prodlužuje. V prvních jarních dnech nás brzy ráno začínají probouzet jarní ptáci a po cestě do školky nás oslovují první květy jara, jako jsou sněženky, bledule a hlaváček jarní. Můžeme si všímat, jak ze svých úkrytů vylézá drobný hmyz – mravenci, broučci, včeličky. Ovzduší se začíná pomalu oteplovat a kromě sluníčka na obloze můžou přijít také mraky, které přináší déšť nebo i jarní bouřky.
Nejdříve se naučíme básničku o louce.
Havel Jiří – Zvědavá louka
Zeptala se louka trávy,
kdo jí nosí čerstvé zprávy.
Tráva řekla: „Vítr, paní,
šeptá mi je při foukání…“
Rozvíjíme rozhovor s dětmi:
Když sluníčko zapadá,
sedmikráska chřadne, – (Ze stoje se vzpažením do velkého předklonu)
ke spánku se ukládá
do postýlky chladné. – (Dřep, klek na kolena a hlavu složíme na kolena)
Když sluníčko vyskočí,
sedmikráska vstává, – (Pomalu napneme nohy a hlavu necháme na kolenou – jsme v předklonu)
načeše si obočí,
na motýly mává. – (Narovnáme se do výponu a zamáváme rukama)
Pohybové hry:
Použijeme rozpočítadlo, kterým vybereme jedno dítě pro hru (říkají všechny děti a učitelka rozpočítává):
Jez topinku s bedrníkem,
polej si to kozím mlíkem,
jez topinku s bobkem,
budeš skákat hopkem!
Kopřiva:
Dětem vymezíme území pro hru, a na jednu stranu půjde jeden hráč, který představuje „kopřivu“, ostatní děti půjdou na protější stranu prostoru. Dítě, jež představuje „kopřivu“, zaujme nezvyklou polohu, kdy se například předkloní jako pokřivená rostlina. Děti na protější straně začnou hru pokřikem: „Kopřivo, kopřivo, proč rosteš na křivo? Postav se rovně!“ „Kopřiva“ odpovídá: „Já se jen tak válím, a když budu chtít, tak spálím!“ Po tomto projevu se hráči a „kopřiva“ snaží přeběhnout na protější stranu vymezeného prostoru a „kopřiva“ se při tom snaží někoho chytit. Koho chytne, ten se stává pomocnicí „kopřivy“. Hrajeme tak dlouho, dokud nejsou všichni chyceni.
Na čtyřlístky:
Učitelka rozhodí po zemi jednotlivé papírové lístečky ve tvaru slzičky, tzv. čtyřlístků. Mohou být v různých barvách. Úlohou dětí je na povel učitelky „sklízíme“ rozběhnout se po třídě, kde jsou lístečky pohozeny, a nasbírat co nejvíce lístečků. Po chvilce dá učitelka další povel „končíme“ a poté se děti snaží poskládat co nejvíce čtyřlístků. Můžou soutěžit jednotlivci, ale také dvojice nebo holčičky a kluci. Vyhrává ten, kdo jich poskládá nejvíce.
Rytmizace a pohyb:
Vijte, vijte věnce, (Chodíme v kruhu)
dělejte pletence,
však je dosti kvítí, (Zastavíme a sedneme si)
až se louka svítí, (Začneme motat ručkama, jako bychom pletli věnce)
však je dosti lupení,
až se louka zelení! (Vstaneme a zatočíme se)
Rozhovory s dětmi:
Motivace:
Havel Jiří – Mračí hra
Těsně před soumrakem
potkal se mrak s mrakem.
Že se jim zdál smutný svět,
chtěli trochu dovádět.
Hned měli hru vymyšlenou:
„Zahrajem si vybíjenou!“
Všechnu sílu do hry dali,
jak si oba slíbili.
Blýskali a hromovali,
až se zkrátka vybili!
A co při tom z vlastní viny
vyplýtvali elektřiny!
Rozvíjíme komunikaci s dětmi:
Na bouřku:
Děti se volně pohybují po hřišti a napodobují ptáky a mávají křídly. Učitelka zvolá „bouřka!“ a děti se snaží vylézt na předmět předem stanovený – venku jsou to lavičky nebo průlezky, v tělocvičně žebřiny. Učitelka pak zvolá „bouřka přestala!“ a děti pokračují ve hře.
Bylinkové obrázky:
Materiál:
Postup:
Včelky:
Materiál:
Postup:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
