Motivace:
Přenesete-li se v duchu o 100 let do minulosti, budete moci sledovat zrod jednoho z nejvýznamnějších směrů 20. století – kubismu. Poznáte malíře a sochaře, kteří kubismus prosazovali, a možná podlehnete i stejnému okouzlení jako oni.
Učivo:
Cíle (výstupy):
Žák
Autoři děl: E. Filla, B. Kubišta, O. Gutfreund, J. Gočár
Scénář a klíčové momenty tvůrčího procesu
1. Úvod a historický kontext
V úvodu je program žákům nejprve představen a poté žáci písemnou formou odpovídají na otázky: „Proč bych chtěl/a žít v roce 1911?“ (vždy o 100 let méně než je aktuální datum) a „Proč bych nechtěl/a žít v roce 1911?“. Poté žáci svoje odpovědi prezentují.
Mezi důvody pro i proti se objevují údaje z historie (blížící se světová válka, Československo jako součást Rakouska – Uherska, absence dnešní techniky /ta je vnímána částí žáků pozitivně, částí negativně/, menší dostupnost zdravotní péče i vzdělání, nerovné postavení mužů a žen /vyzdvihují především dívky/).
Skrze tuto aktivitu žáci zmapují situaci první a druhé dekády 20. století, jejich výpovědi popřípadě doplní lektor/ka.
Očekávaný dílčí výstup:
 |
| Autor díla: žákyně 3. ročníku gymnázia Odpovědi žákyně na otázku Proč bych chtěla žít v roce 1910? |
2. Vznik kubismu
V expozici Muzea kubismu žáci vedení otázkami lektora/ky prozkoumávají inspirační zdroje kubismu: africké umění, dílo P. Cézanna (velká reprodukce jeho zátiší).
Určují charakteristické znaky afrického umění (jednoduchost, bezprostřednost, s níž je zachyceno vše podstatné – v tom viděli kubističtí umělci počátek zjednodušení a abstrakce). Cézannovo zátiší rozebírají co do vztahu předmětu a tvaru v prostoru (je vybráno jedno ze Cézannových zátiší, na kterém je dobře patrný princip mnohapohledovosti, který je pro kubistické zobrazování příznačný).
Očekávaný dílčí výstup:
 |
| Maska Mambila, Kamerun, dar R. Kreissla NG, 2003 |
 |
|
Autor díla: Lucie Štůlová Vobořilová |
3. První kubistická díla
Žáci analyzují obraz Emila Filly Jitro. Určují jeho charakteristické znaky (tj. znaky kubismu – omezená barevná škála, případně monochromie díla; nerespektování reálné barevnosti předmětů; volné zacházení či i úplné zavržení tradiční lineární perspektivy; dynamické formy – hrany, které vznikají střetem ploch zachycující zobrazené předměty a osoby z různých úhlů pohledu, …).
Žáci diskutují s lektorkou také kontext vzniku děl. Formulují svoje názory na otázku, zda je umění ovlivněné dobou, ve které vzniká. Lektor/ka jim po formulaci jejich názorů a jejich doložení příklady představí vliv výsledků vědy počátku 20. století na vznik kubistického zobrazování předmětů. V roce 1905 představil Albert Einstein svoji speciální teorii relativity a v roce 1915 obecnou teorii relativity. Obě jsou považovány za velmi důležité pro moderní fyziku. Einsteinovy závěry o struktuře prostoru a času měly vliv i na kubisty. Spojením prostoru a času vzniká čtyřrozměrný prostoročas (čas je tedy čtvrtým rozměrem, který nutně potřebujeme např. k definování polohy tělesa). Nová časoprostorová dimenze se stala jedním ze základních východisek pro teoretické uvažování o kubismu jako o cestě ke zdynamizování hmoty. Kubisté došli k vyjádření prostoru a času osobitou cestou, jejímž výsledkem je princip mnohapohledovosti.
Očekávaný dílčí výstup:
 |
| Autor díla: E. Filla, Jitro, 1911 |
 |
| Autor díla: E. Filla, Zátiší s talířem a ovocem, 1912 |
4. Symbolika barev a tvarů
Významným představitelem českého kubismu je Bohumil Kubišta. Žáci zkoumají jeho dílo skrze dříve společně vytvořenou definici kubismu. Uvědomují si rozdíly mezi díly Filly a Kubišty. Společně zkoumáme Kubištova díla Pierot a Zátiší s košíkem.
Bohumil Kubišta patří k umělcům, kterým byla kubistická forma zobrazování blízká, nicméně v ní viděl prostředek, nikoliv cíl svého snažení. Na rozdíl od francouzských kubistů a také např. Emila Filly usiloval Kubišta zejména o postihnutí duchovního obsahu.
O tom také vypovídá citát z jednoho z Kubištových dopisů Janu Zrzavému: „Jedná se hlavně o duchovní náplň nové formy. To, co přinesl Picasso, je již samozřejmým poznatkem, na základě něhož je nutné jít dále do duchové oblasti.“
Žáci se seznamují s barvenou symbolikou, která je pro Kubištovy obrazy příznačná. Dominantními barvami na obraze Pierot je červená a modrá. V obecné rovině je červená považována za barvu života, modrá je barvou nebe, vztahující se k božskému původu předmětů či osob. Rovněž bývá někdy zmiňována jako symbol melancholie. Na základě této obecné symboliky lze uvažovat o tom, že protiklady život, božskost, radost a melancholie, jak je prezentují barvy modrá a červená, symbolizují i kontrast v roli Pierota, smutného i veselého zároveň.
Očekávaný dílčí výstup:
 |
| Autor díla: B. Kubišta, Pierot, 1911 |
 |
| Autor díla: O. Gutfreind, Úzkost, 1911–12 |
5. Kubistická plastika
Otto Gutfreund je nejvýznamnějším českým kubistickým sochařem. K zaujatému pozorování jedné z jeho klíčových plastik Úzkost z roku 1911 jsou žáci vedeni otázkami lektora: Uhodnete jméno plastiky? Jak byste ji pojmenovali vy sami? Zkuste sami zaujmout pozici, v níž se nachází lidská postava a přejměte i její výraz. Jak se cítíte?
Žáci jmenují pocity a emoce, dle kterých by se mohla Gutfreundova plastika jmenovat. Nejčastěji zaznívá „strach“, „obava“.
O. Gutfreund byl nejprve, stejně jako další čeští kubističtí autoři, ovlivněn expresionismem. Vliv expresionismu je patrný i na této silně působící Gutfreundově plastice. Kubismus čerpal v Čechách i z umění staršího, než je expresionismus. Umělce ovlivňovala i silně působící exaltovaná díla barokní.
Před Úzkostí poslouchají žáci ukázku z díla Umění fugy od J. S. Bacha. Jsou vyzývání k současnému vnímání plastiky i hudby a zhodnocení, zda spolu obě umělecká díla korespondují, či nikoliv.
Dojem z hudební ukázky je, dle mého názoru, blízký vypjatému emocionálnímu účinku plastiky. Zároveň je fuga jako hudební útvar založený na prolínání se více hlasů shodná s principem mnohapohledovosti (princip simultánních pohledů, který kubismus využívá – viz výše). Lze tedy sledovat podobnost prostředků různých znakových systémů – hudby a výtvarného umění.
Očekávaný dílčí výstup:
6. Výtvarná etuda
Žáci pracují s obrázky krystalů různých nerostů (křemen, aragonit, beryl, magnetit atd.). Pomocí zrcátek multiplikují krystaly a vytvářejí tak krátkodobé obrazy založené na kombinaci ploch a hran, které působí stejně jako části kubistických obrazů. Na obrazech a sochách v expozici následně vyhledávají a kresbou zachycují podobné krystalické útvary, jaké pomocí zrcátek vytvořili. Kresba se stává východiskem pro další práci ve výtvarném ateliéru (viz bod 7).
Krystal je symbolem jiného, neskutečného světa. Například ve Fillově obraze Jitro je důležitým prvkem krystalický obraz kostela. Tento krystal (kostel) odkazuje k ideálu nového umění i života. Krystaly se neprojevují jen v kubistickém malířství, výrazně se prosazují v pojetí kubistického nábytku a drobných užitkových předmětů.
Očekávaný dílčí výstup:
 |
| Autor díla: žák 3. ročníku gymnázia Kresby krystalů nalezených na obrazech |
 |
| Autor díla: žákyně 3. ročníku gymnázia Kresby krystalů nalezených na obrazech |
7. Tvorba krystalu
Žáci vytvářejí pomocí bílého a barevných pauzovacích papírů krystal podle předlohy, kterou si zaznamenali v expozici. Pracují s průsvitnými pauzáky, vrství je překládáním. Výsledný obraz je plošný útvar. Pro seskládání krystalu užíváme obřího trojstěnu vyloženého zrcadly – který přiložené krystaly přetaví podobně jako dětský kaleidoskop v zajímavý obraz – v našem případě evokující srostlici krystalů. Žáci pojmenovávají nerost, který v trojstěnu spatří.
Očekávaný dílčí výstup:
 |
| Autor díla: žáci 3. ročníku gymnázia Krystaly vytvořené z pauzovacího papíru |
 |
|
Autor díla: žáci 3. ročníku gymnázia |
 |
| Autor díla: žák ZŠ Obraz krystalu vloženého do „kaleidoskopu“ |
8. Reflexe programu
Žáci reflektují uplynulé dvě hodiny.
Jednoduchou neverbální formou odpovídají na otázku, jak jsou s programem spokojeni, a jsou vyzvání k zhodnocení, co je na kubismu zaujalo a co si o něm budou pamatovat.
Očekávaný dílčí výstup:
Vyjádření Národní galerie v Praze ke zveřejněným fotografiím (výtvarným dílům):
„Uživatel bere výslovně na vědomí, že reprodukce (rozmnoženiny) výtvarných děl zveřejněné na tomto portále může užít jen pro svou osobní potřebu a nikoliv za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského anebo obchodního prospěchu (ust. § 30 autorského zákona). Dále bez licence nesmí užít předmětné reprodukce jinak než způsoby uvedenými v autorském zákoně jako bezúplatné zákonné licence, tedy např. může v odůvodněné míře užít výňatky těchto výtvarných děl ve svém díle, užít jejich výňatky nebo drobná díla celá pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby, pokud je takové užití v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, nebo užít dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu za předpokladu, že nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu. Uživatel bere výslovně na vědomí, že je vždy povinen uvést jméno autora, název díla a pramen.“
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
