Rozhovory s obrazy/ Galerie jako otevřený prostor inspirace/ František Vízner a Otto Prutscher

Obr. 1 Otto Prutscher, Číše, 1907, čiré bezbarvé a barevně vrstvené sklo, broušené/ Moravská galerie v Brně Autor: expozice Užité umění a design Moravské galerie Brně Obr. 2 František Vízner, Váza, 1985, brusem tvarované křišťálové sklo/ Moravská galerie v Brně Autor: expozice Užité umění a design Moravské galerie Brně

Obr. 3 Rozhovory s obrazy/ Galerie jako otevřený prostor inspirace / František Vízner a Otto Prutscher Autor: Mgr. Jitka Petřeková

Komentář k fotografiím: Fotogragfie zachycují pohled do expozice a pedagogy, kteří na vystavená díla nahlížejí „kukátky“.

Východiska: Rozhovory s obrazy často koncipuji k cyklu Dostaveníčko, který je v Moravské galerii zajímavým dialogem uměleckých děl. Jedná se o intervence, čili zásahy do stálých expozic, které patří k oblíbeným metodám muzea umění a jimiž lze úspěšně rozšířit vnímání, nastolit nová témata a v neposlední řadě problematizovat povahu samotného žánru. Pod vedením kurátorů Moravské galerie v Brně tak vzniká cyklus uměleckých děl na návštěvě, který se odehrává souběžně ve všech stálých expozicích MG (moderního a současného, starého a užitého umění), v nichž si vždy na čas dají dostaveníčko díla z jiných sbírek galerie.

Cíle: Společným tématem bude sklo a design napříč stoletími. Výtvarnou interpretací se prolnou dvě umělecká díla. Dílo secesního autora Otto Prutschera s dílem současného autora, skláře Františka Víznera.

Klíčová slova: užité umění, design, sklo, transparentnost, průhledy, forma, interpretace, tvar, geometrie, dynamika, světlo, dekor, ornament, prostor, otvor, kruh, čtverec.

Časová dotace: 120 minut

Dialog: V úvodu vždy představím krátce autory a jejich zařazení do uměleckohistorického kontextu, jejichž díla jsou východiskem dialogu a výtvarné interpretace. Dále probíhá dialog s pedagogy přímo nad představovanými díly formou kladených otázek, prostřednictvím kterých se dialog odvíjí.

František Vízner (nar. 1936) – patří k výrazným osobnostem českého sklářského umění. Za svůj přínos českému designu byl v letošním roce uveden do síně slávy cen Czech Grand Design 2009. Stěžejním konceptem jeho tvorby je hledání ideálních forem založených na základních geometrických tvarech a jejich variacích. Skleněnou hmotu Vízner tvaruje brusem a záměrně ponechává ve svém matovém povrchu. Vystavený objekt (váza) je novým přírůstkem do sbírky skla Moravské galerie v Brně.

Otto Prutscher (1880–1949) – kolekci broušených pohárů, vyznačujících se tvarovou čistotou a geometrickým dekorem, navrhl vídeňský architekt Otto Prutscher pro obchodní dům E. Bakalowits & Söhne v roce 1907. Spolu s dalšími návrhy Wiener Werkstätte byly realizovány šumavskou sklárnou Josef Meyr’s Neffe v Adolfově u Vimperka, která vynikala prvotřídní kvalitou skloviny i jejím zušlechtěním. V následujících letech naznaly Prutscherovy poháry mezi objednavateli velké obliby, a tak byly vyráběny i v rozpracovaných variantách, někdy též s použitím malovaného dekoru.

Otázky:

• Jaké shodné formální (tvarové) rysy najdeme na předložených dílech, čím jsou si díla podobná?
• Jaké jsou spojující prvky geometrického secesního dekoru v číších Otto Prutschera a Vázách – objektu Františka Víznera?
• Jakým způsobem jsou v obou dílech zachyceny geometrické tvary?
• Jaký pohled se vám nabízí prostřednictvím „kukátek“?
• Jakými plošnými výtvarnými technikami lze znázornit transparentní materiál, jakým je sklo?

Výtvarná interpretace: Váza – objekt (brusem tvarované křišťálové sklo) Františka Víznera obohatila v rámci cyklu Dostaveníčko stálou expozici užitého umění a designu, konkrétně secesní sál. Dílo se tak ocitá v konfrontaci s vystavenými díly Otto Prutschera ve stylu geometrické secese. Prolnutí rozdílných stylů a směrů nabízí celou škálu interpretačních přístupů.  Jedním ze způsobů, jak nahlížet na dílo i na interpretaci samotnou, je princip tzv. „kukátek“. Jedná se o specificky perforovanou plochu (A3) pomocí čtyř otvorů stejného průměru, které jsou volně rozmístěny na ploše. Skrze ně je možné nahlížet na vystavená díla. Charakter této pomůcky vychází z vystavené vázy Františka Víznera (čtyři kruhové otvory) a zároveň odkazuje ke geometrické secesi a k jejímu základnímu prvku, jakým je krychle.

Dalším z kroků je zhotovení geometrického ornamentu – matrice na pás papíru, pomocí níž je možné za použití grafitového prášku (pigmentu) ornament přenášet a násobit. Vše se odehrává na ploše s kukátky. Dané otvory je možné využít jako součást vznikajícího tvaru – objektu – vázy. Dalším způsobem lze využít „kukátka“ jako svébytnou matrici a pomocí otvorů vytvářet dekor, ornament apod. na jiný formát papíru. Progresy je možné tvar dokreslit, případně vystřihnout.

Výtvarný materiál: pásy papíru (na matrici ornamentu), nůžky, připravené perforované archy, grafitový prášek (pigment), fixativ, tupovací štětce, lepenka nebo klasický výkres, progresa.

Poznámka a doporučení: Je vhodné pro výuku žáků využít reprodukce uměleckých děl, a to i způsobem, kdy pedagog sám zvolí díla napříč staletími, která tak konfrontuje vedle sebe. Pomocí reprodukcí je výběr děl mnohem širší. Ale myslím, že setkání s originály děl je mnohem více motivující, pestřejší a objektivnější. V této ukázce vycházím z daných možností Moravské galerie v Brně. Jednotlivé sbírky galerie jsou umístěny v různých budovách. I proto je v Moravské galerii v Brně zaveden cyklus Dostaveníčko, z něhož vychází tato aktivita (výtvarná interpretace). V galerijním prostředí není možné použití náročnějších technik, proto jsou často výtvarné interpretace omezeny jen na přípravné skici apod.