Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Problémy integrace žáků s odlišným mateřským jazykem
Odborný článek

Problémy integrace žáků s odlišným mateřským jazykem

15. 6. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Terezie Hrubá

Anotace

Zařazení žáků s odlišným mateřským jazykem do výuky formou inkluze se setkává s vážnými problémy, ať už ze strany žáka (vyčlenění ze sociální skupiny v důsledku neznalosti vyučovacího jazyka), tak hlavně ze strany učitele (nedostatek času i motivace pro individuální péči a následný pocit neúspěchu). Článek seznamuje s aktuálním stavem a doporučuje řešení.

Dlouhodobé poznatky z praxe výuky i administrativy v základním školství mě přesvědčily o nevyhnutelnosti změny přístupu k zařazování žáků s odlišným mateřským jazykem do školského systému.

Naše škola je situována poblíž velké komunity vietnamských přistěhovalců, a tak na základě školského zákona zařazují rodiče-přistěhovalci své děti do naší místně příslušné školy k povinnému vzdělávání, a to většinou ihned po příjezdu do ČR. Pro přihlášení dítěte si většinou přivedou tlumočníka, který jim poradí s administrativou, ale tím většinou veškerý kontakt s rodinou končí, protože rodiče ani dítě neumějí česky a na překladatele nemají peníze.

Dítě je podle věku a podle let splněné školní docházky zařazeno do třídy a jeho vzdělávání se začíná odvíjet víceméně živelně. V počátcích nechápe vůbec nic z běžných školních procesů, nemluvě o probíraném učivu. U druhostupňových žáků pak v důsledku ostychu dochází k záškoláctví, které nelze řešit ani se zákonnými zástupci, kteří vůbec nechápou, co po nich škola chce. Tato situace je velmi zatěžující jak pro žáka, tak i pro třídního učitele, jehož povinností je hlídat neomluvené absence a nerušený vývoj žáka.

Na několika schůzkách s učiteli jsem si potvrdila, že podobnou situací procházejí i žáci v jiných školách, a dospěla k názoru, že je třeba situaci řešit nabídnutím vzdělávání v českém jazyce pro děti z třetích zemí formou alespoň půlročního kurzu, který by je připravil pro zařazení do výuky v základní škole. V takovém kurzu by měl být k dispozici kromě aprobovaného češtináře, který by vyučoval češtinu jako cizí jazyk, i tlumočník, který by zajišťoval kontakt s rodinou.

Zatím mohou tuto možnost využívat jen žáci-cizinci ze zemí Evropské unie, pro něž kraj zřizuje třídy pro výuku češtiny, k žákům ze třetích zemí však přistupuje, jako by neexistovaly, nechá školu, ať si problém řeší sama. Na koncepční řešení této problematiky čekáme již několik let a jen doufáme, že si stát uvědomuje, že z dětí přistěhovalců bude mít jednoho dne české občany, a tak by se i o ně měl postarat s příkladnou péčí.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
15. 6. 2011
Článek popisuje problematiku současných škol, kde se soustřeďuje stále více žáků-cizinců. Školy si nacházejí východiska z problémových situací samy. Jak autorka píše, budou to občané České rebubliky. Neměli bychom se této tématice více věnovat?

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje