Bačkůrky z mechu

Průvodce programem: zajíc Pupík

Pomůcky: zajíček, přírodniny, křídy, provazy, nakopírované básničky a obrázky zvířat, křupky, padák, maňásek zajíček, sova, mlýnek

1. Mlýnkem do pohádky – učitel svolá děti zpěvem písničky Jaro, jaro, jaro už je tu, postaví před sebe kouzelný mlýnek (starý mlýnek na kávu) a nabídne jim cestu do pohádky. Děti se chytnou kličky, se zavřenýma očima jí otáčí a říkají:

Mlýnku, mlýnku mlýnečku,
nadzvedni mi nožičku,
ať odletím do pohádky
a až budu chtít,
tak zase zpátky.

2. Učiteli vyskočí z kapsy maňásek a stěžuje si, že by si rád hrál s brouky a motýly a žížalami a všichni před ním utíkají. Proč asi utíkají? Jde za moudrou sovou a zeptá se jí, co s tím má dělat, poradí mu, že by potřeboval bačkůrky z mechu. Když je bude mít, bude moci nahlédnout do světa v trávě.

3. Jaký je mech? Jaký jsem já? – Děti si předávají mech po kruhu, zkoumají jej zrakem, hmatem, čichem, řeknou jednu vlastnost mechu a jednu svoji. Bačkůrky – musíme si tedy vyrobit kouzelné bačkůrky. Učitel nakreslí se do štěrku velký obrys bačkůrek, děti budou vyplňovat přírodninami, nakonec je možné pokropit je troškou živé vody.

4. Společné prohlížení a zkoumání díla – Děti si vyzují boty a prochází se bosky po bačkůrkách – jaké jsou štěrky, lístky, větvičky, jak se nohám v takových bačkůrkách chodí? Dá se v nich skákat?

5. Jak bačkůrky fungují

• učitel ťuká do bubínku, děti se volně pohybují, jejich úkolem je dělat veliký hluk, který vyleká všechny brouky a mravence. Když učitel zavolá „bačkůrky“, děti přeběhnou přes kouzelné bačkůrky a pohybují se co nejtišeji. Po dalším zavolání „bačkůrky“ opět přeběhnou bačkůrky a jsou hluční atd.
• bačkůrky fungují taky tak, že vás promění ve zvíře, se kterým byste si chtěli hrát – vedoucí ťuká do bubínku, děti se volně pohybují – „Čaruji, čaruji kouzlem svým, na motýly vás proměním.“ Děti přeběhnou přes bačkůrky a stávají se z nich motýli (pohybové improvizace), potom třeba žížaly, pavouci...

Následují vycházky do jednotlivých „světů“, do každého je zve zajíček, provází je jím. Musí vždy proběhnout přes bačkůrky. Po každém „světu“ děti dostanou obrázek zvířete a básničku o něm. Na závěr z nich uděláme koláž.

6. Svět  žížal

Jindřich Balík – Žížalí potíže

Když si louku prohlíží,
má při tom dost obtíží.
Protože na stráni
leží jak provázek,
vadí jí v koukání
stéblo i oblázek.

Povídání o životě žížal

• kreslení cestiček ve štěrku – nohou, klacíky různých délek, prsty, dlaní – cestičky mohou být různě klikaté, široké...
• žížalí trénink – děti jsou ve dvojicích, jeden je žížala, druhý mu ze svého těla připravuje různé prolézačky – pod nohama, mezi nohama, most, stříška...
• žížalí závody – děti se plazí po břiše po určené trase, je možné připravit jim i překážky

7. Svět  pavouků

Dagmar Veselá – Pavouk

Souká, souká pavouk sítě,
souká, souká celkem hbitě.
Musí si dnes pospíšit,
aby hodně mušek chyt´.

Moucha bzučí bzí, bzí, bzí,
mě ten pavouk nechytí.
Letí, letí, nekouká,
už se v síti třepotá!

Pavouk souká, souká síť,
dneska hodně mušek chyt´.
Najedl se dosyta,
všechny mouchy pochytal.

Povídání o životě pavouků

• uděláme z provázků síť mezi stromy, budeme prolézat.

8. Svět včel

František Kábele – Děti a včelky

Děti, děti, včelky letí,
přiletěly na květiny.
Teď si nesou sladkou šťávu,
do včelína, do dědiny.
Dělají z ní doma med
včelím dětem na oběd.

Povídání o životě včel

• učitelka donese misku s křupkami a předvede, jak fungují, když jednu sní, začne bzučet, mluví bzučením jako zástupnou řečí, sní druhou křupku, přestane bzučet..., vyzve děti, aby to vyzkoušely
• jak včelky bzučí, když: je jim dobře, mají strach, spěchají, bojují..., děti začnou na daný signál bzučet určeným způsobem, mohou potom rozvíjet vlastní dialogy v zástupné řeči
• řízená improvizace – děti představují včelky, učitel povídá, co se včelkám děje, děti pohybově dramaticky improvizují – rojení, hledání kytek...

9. Svět mravenců

• povídání o životě mravenců
• stavba mraveniště – děti představují jehličí. Snaží se zpevnit své tělo tak, aby z nich byla tvrdá pichlavá jehlička. Učitelka s pomocníky je v roli mravence, zkoumá pevnost jehliček a přenáší je na hromadu – mraveniště.
• pozorování mravenečků v trávě, na chodníku. Kdo najde mravenečka? Děti sledují, jak a kam se jejich mravenec pohybuje.
• Polámal se mraveneček – relaxace při poslechu básničky J. Kožíška

Polámal se mraveneček,
ví to celá obora,
o půlnoci zavolali
mravenčího doktora.

Doktor klepe na srdíčko,
potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru,
bude chlapík jako rys.

Dali prášku podle rady,
mraveneček stůně dál,
celý den byl jako v ohni,
celou noc jim proplakal.

Čtyři stáli u postýlky,
pátý těšil neplakej,
pofoukám ti na bolístku,
do rána ti bude hej.

Pofoukal mu na bolístku,
pohladil ho po čele,
hop a zdravý mraveneček
ráno skáče z postele.

• výroba jitrocelového obkladu pro mravenečka – povídání o léčivých účincích jitrocele, hledají jej, rozemnou a přikládají si navzájem na odřená místa a jiné bolístky

10. Svět motýlů

Jindřich Balík – Kolik váží motýl

Všech se vás teď táži: Kolik motýl váží?
Kolik vážit může?
To, co vůně z růže.

• povídání o motýlech
• učitelka si všimne, že dětem na zádech rostou úplně malá křidýlka, stávají se z nich asi motýlci. Jakou mají tvoje křidýlka barvu? Jaký jsi motýlek?
• učitelka vytáhne jako překvapení velkého duhového motýla – padák. Motýl si přišel pohrát s ostatními motýlky. Umí v létě udělat krásný chladivý větřík, houpat na svých křídlech malé motýlky a schovávat pod křídly malá zvířátka. Následují klasické hry s padákem, motivované tím, že padák jsou motýlí křídla.

11. Unavený zajíček Pupík usíná – relaxace. Děti leží v trávě se zavřenýma očima. Učitelka jim převykládá celý příběh zajíčka, jaké světy navštívil, co vše zažil... – imaginace

12. Ukončení, mlýnkem z pohádky ven – zajíček se s každým dítětem rozloučí. Dítě, které má v ruce zajíčka, řekne, co dnes objevilo, zažilo. Zajíček mu pošeptá nějaké tajné poselství.

Mlýnku, mlýnku, mlýnečku,
nadzvedni mi nožičku,
ať odletím ven z pohádky
a až budu chtít, tak zase zpátky.

Návaznost:

Po skončení mohou děti vytvářet společnou luční koláž z přírodnin, obrázků zvířat a básniček. Práce může být motivována básničkou Bačkůrky z mechu. Vzpomenou si děti na bačkůrky z mechu?

Milena Lukešová – Bačkůrky z mechu

Ty se ti povedly, ty zelené bochánky,
ty se ti, lese, povedly!
Hřib na to vsadí sametovou hlavu:
Takový mech, jako ty dnes,
neumí ani jeden les.
I lesní tůň to šeptá do ouška,
když láká nohatého kolouška:
Obuj si mé bačkůrky z mechu.
Jsou tiché jako já
a možná ještě tišší.
Tvá kopýtka v nich nikdo neuslyší.

Obměny a rozvíjení:

Program je možno upravovat a přizpůsobovat skupině dětí. Osvědčil se také při práci se skupinou rodičů a dětí. Je založen na principu  průvodce – učitele v roli zajíčka, který má mnoho možností pro improvizaci a duální přizpůsobování programu. Je možné program více obohatit o teoretické poznatky o životě zvířat, ale také o praktické pozorování hmyzu v trávě.