Čtenářská gramotnost – Inspirace pro výuku: Úloha 2

Úloha 2 – PISA „Práce“ [1]

S pomocí těchto textů odpověz na otázky. Stromový diagram na této stránce znázorňuje rozložení pracovních sil neboli „lidí v produktivním věku“ v zemi. Počet obyvatel země činil v roce 1995 asi 3,4 miliony lidí.

Rozložení pracovních sil k 31. 3. 1995 (v tis.)¹

Poznámky

1. Počet lidí je uváděn v tisících.
2. Lidé v produktivním věku jsou lidé mezi 15 a 65 lety.
3. Lidé nepatřící k pracovní síle jsou ti, kteří aktivně nehledají práci a/nebo nejsou pro práci k dispozici.

Na které dvě hlavní skupiny jsou rozděleni lidé v produktivním věku?

A Zaměstnaní a nezaměstnaní.
B V produktivním věku a mimo produktivní věk.
C Zaměstnaní na plný úvazek a zaměstnaní na částečný úvazek.
D Patřící k pracovní síle a nepatřící k pracovní síle.

Co otázka testuje?

Zjišťuje se, zda žák:

1. orientuje se v nesouvislém (nelineárním) textu – diagramu (rozpozná, že rozčlenění určité kategorie najde v okénkách právě o řádek níže: jak nejblíže se dál dělí skupina lidí v produktivním věku, tedy na patřící nebo nepatřící k pracovní síle, ale nikoli např. běžně slýchané dělení na zaměstnané a nezaměstnané);
2. pochopil, že požadovanou dvojici skupin má hledat mezi větvemi stromového grafu, nikoli ji např. dotvářet (nemá sám doplnit protiklad k „produktivnímu věku“ jako „neproduktivní věk“);
3. porozuměl novému nebo poněkud cize znějícímu výrazu a pojmu „produktivní věk“, a to podle souvislostí v grafu (výraz znamená možnost pracovat, nikoliv zaměstnanecký poměr ani určitý věk. Žák udržel toto porozumění v paměti během řešení);
4. porozuměl hierarchii kategorií („nezaměstnaní“ nebo „nepatřící k pracovní síle“ patří stále ještě pod kategorii „lidé v produktivním věku“, přestože právě teď nepracují);
5. rozpoznává, které číselné údaje v grafu jsou pro odpověď směrodatné a které nikoliv (neposuzuje „hlavní“ skupiny podle velikosti čísel v políčkách, ale podle výšky jejich umístění v diagramu).

Souvislost s vymezením pojmu čtenářská gramotnost

Žák musí prokazovat zároveň doslovné porozumění textu i vysuzování ze souvislostí. Přizpůsobí zvyklosti čtení podle charakteru textu a pomáhá si tím, že se opírá o grafickou formu sdělení, tj. o místo, které má informace v diagramu.

Metodická doporučení

Aby se žáci orientovali v nesouvislém (nelineárním) textu, můžeme např.:

• Utřiďovat do různých přehledů a grafů, např. literární postavy v jednom i více beletristických dílech, nebo sestavovat se žáky diagramy k různým probíraným tématům – podle věku: vlastní rodina, rodokmen, strukturované myšlenkové mapy. Tedy propojujeme diagramy/tabulky a souvislý text (beletristický i naučný).
• Učit žáky, aby využívali své porozumění systému složek a podsložek v počítačovém stromu adresářů i v dalších oblastech mimo ICT.

Aby žáci porozuměli odborným výrazům a pojmům (novým nebo poněkud cize znějícím), můžeme např.:

• Nechávat žáky zobecňovat jevy vysvětlené ve srozumitelném věcném textu, navrhovat, jak je třídit (zařazovat je do kategorií či pod pojmy). Také žádat, aby žáci sami navrhli vhodné slovo (vymysleli termín) pro vytvořený pojem.
• Požadovat, aby k pojmu, který nově poznali, přiřazovali další jevy pod něj spadající.

Aby žáci rozuměli platnosti číselných údajů v textech a grafech, můžeme např.:

• Číst a interpretovat existující diagramy v různých vyučovacích předmětech, včetně přírodovědných, a možné mylné výklady neodmítat rovnou, ale vysvětlovat si, odkud se omyl vzal.

[1] KRAMPLOVÁ, I. a kol. Netradiční úlohy aneb čteme s porozuměním. Praha : ÚIV, 2002. ISBN 80-211-0416-3. s. 100–109.

Tento text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010.