Komentář k úloze „DÁREK“ – otázka 31

Otázka 31

Jaká je situace ženy na začátku vyprávění?

A Po několika dnech bez jídla je příliš slabá na to, aby z domu odešla.
B Brání se proti divokému zvířeti.
C Dům je obklopen stoupající vodou.
D Rozvodněná řeka odnesla její dům.

Co otázka testuje

Zjišťuje se, zda žák:

• čte pozorně, takže pohotově najde indicie v textu
• rozpozná, kam až v povídce sahá „začátek‟, tedy expozice, a drží se tohoto vymezení, odmítne nabídky týkající se následujících částí textu
• rozumí časovému průběhu (následnosti) událostí
• shrne začátek textu, porozumí víceméně doslovně situaci ženy na začátku textu; k tomu využívá vizuální představy založené na popisech v textu
• identifikuje v nabídce vyjádření co nejbližší k tomu, jak sám začátek shrnul;

Poznámka: Otázka je blízká doslovnému porozumění textu, zejména proto, že nabídky přímo, bez potřeby interpretace shrnují jednotlivé situace, které jsou v textu popsány.

Z dovedností ČG otázka zapojuje:

Především doslovné porozumění.

• Je proto možné ji považovat za spíše snadnou. Tomu výsledky PISA odpovídají, světově cca 75 % úspěšnosti, u nás až 80 %. Mírně vyšší nárok v otázce je kladen tím, že si žák musí utvořit celkovou představu o posloupnosti událostí v příběhu, aby rozpoznal, které nabídky pocházejí až z pozdějších úseků děje. Přitom žáci nemusejí řešení sami formulovat. K nalezení správných odpovědí jim může pomoci převod informací – vizualizace.

Metodická doporučení

• Pro dobré porozumění líčeným událostem a situacím necháváme žáky například v řízeném čtení (text je čten po úsecích prokládaných otázkami), aby odpovídali na otázky, které je vedou k zapojení smyslů: co vidíme, když čteme tento úsek, co slyšíme, co asi ta žena slyší kolem sebe, popište jakoby na fotografii od řeky, jak vypadá dům a jeho okolí nebo kam až ze svého místa dohlédne žena oknem atp.
• I bez průpravy k testům je pro rozvoj čtenářství potřebné učit žáky shrnování textu (zprvu jen takových částí, které dávají samostatný smysl), a to jak slovy z textu, tak slovy vlastními (samo shrnutí není docela snadný úkol, též kvůli žákově vyjadřovací nezkušenosti, a proto nemusíme od žáků vymáhat rovnou shrnutí vlastními slovy). Pokud je v textu úsek, který vhodně shrnuje, co bylo již napsáno, postačí i nalezení a citování takového místa. (Taková shrnutí bývají spíše v textech naučných, ale i u některých vyprávění.)
• Průpravou ke shrnování je i práce s klíčovými slovy – buďto žáci k zadaným klíčovým slovům konstruují text, anebo opačně vybírají klíčová slova k hotovému textu; shrnovat se dají ve vyprávění ucelené části, které má smysl shrnout: akci postavy, vylíčení prostředí, vnitřní monolog hrdiny atp.
• Pro přehled v časové posloupnosti událostí učíme žáky grafickému znázorňování (na časové ose, myšlenkovou mapou, soupisem bodů dějové osnovy atp.), aby si tak podle svého porozumění ujasňovali návaznost epizod vyprávění. Své záznamy pak porovnávají a vyhodnocují jejich adekvátnost vůči textu.
• Učíme žáky zacházet s možnými variantami shrnutí, s cizími formulacemi odpovědí tak, že různá znění porovnávají a posuzují, které je nejvýstižnější, úplné, jasné.
• Ve třídě méně čtenářsky vyspělé můžeme nejprve dávat žákům příklady možných shrnutí různých situací z textu (například záznamy od žáků z loňského ročníku) a později nechat žáky vytvářet svá shrnutí a navzájem je porovnávat v otevřené úloze typu: „Vystihněte, v jaké je žena situaci na samém počátku příběhu.“
• Shrnující výroky mohou žáci sestavovat i tak, aby je mohli co nejpřirozeněji vsunout do původního textu, například tak, jako by se žena na začátku příběhu ohlédla po právě proběhlé události a řekla si „Co se to stalo? Vždyť já jsem … a můj dům teď...‟ atp. Pomáháme tak žákovi vstupovat do prožitků a činů postavy a lépe jí porozumět.
• Žáci samozřejmě potřebují na vytváření svých shrnutí nebo ohlédnutí čas a je nutné, aby učitel svým vedením hodiny nedopustil, že pomalejším žákům vezmou řeč i myšlenku tzv. „rychlíci“. Žáci pomalí by pak jen kopírovali nápady rychlých. Proto je důležité, aby každý žák své nápady vždy zapsal dřív, než první ze třídy smějí nahlas odpovědět, tedy dodržujeme zásadu „zapiš si myšlenku před začátkem diskuse“.
• Pracujeme i s dalšími texty, které podobně jako „Dárek‟ nenabízejí doslovný popis situace a prostředí, a klademe k takovým textům vhodné otázky.