Je vhodné začít s výukou cizího jazyka již v předškolním věku?
Co se týče věku dítěte, shodují se odborníci na tom, že raný začátek "výuky" angličtiny či jiného jazyka nezajišťuje automaticky výrazné pozitivní výsledky. Nezáleží ani tak na době zahájení, jako na kvalitě této výuky. A pokud není zajištěna návaznost, efektivita se opět snižuje. Na straně druhé mnozí zastánci těchto aktivit argumentují tím, že děti v tomto věku jsou výjimečně citlivé k jakýmkoli jazykovým podnětům, že se učí velmi snadno prostou nápodobou a opakováním a že je třeba těchto mimořádných předpokladů využít. Rizikem ovšem je, že se v tomto věku stejně snadno učí chybám, které se později těžko odstraňují.
Má smysl zabývat se výukou angličtiny již v mateřské škole? Co dítěti přinese?
V první řadě je třeba si uvědomit, co od aktivit nabízených v mateřských školách v rámci seznamování dětí se základy angličtiny očekáváme. A je nutno zvážit, zda a nakolik jsou naše očekávání reálná. V žádném případě nelze očekávat, že se dítě v běžné mateřské škole naučí mluvit plynně anglicky. Jde o prvotní setkávání a seznamování se s cizím jazykem formou hry. Rozhodující nemusí být objem toho, co se dítě naučí. Daleko důležitější se jeví to, aby dítě získalo motivaci a přirozený zájem o výuku angličtiny v pozdějším věku a pociťovalo toto jako přirozenou, potřebnou a užitečnou záležitost. V tom je třeba spatřovat hlavní efektivitu setkávání se s cizím jazykem již od raného věku dítěte.
Jakou formou a za jakých podmínek by se měly předškolní děti učit cizí jazyk, aby učení bylo efektivní?
Ukazuje se, že pro kvalitu učení je důležité, jaké jsou vytvořeny podmínky. Rozhodující jsou zejména užívané metody a prostředky a zároveň i prostor a čas, který je jazyku věnován. Vzhledem k věkovým, resp. vývojovým možnostem a potřebám předškolního dítěte nelze uplatňovat klasickou systematickou výuku. Nejvhodnější a vlastně jedinou vhodnou formou "výuky" v mateřské škole se zdá být takový způsob, kdy setkávání dětí s angličtinou probíhá výhradně formou hry a kdy jsou využívány metody, které odpovídají přirozené mentalitě předškolních dětí. Pro dítě je při učení se čemukoli důležitý prožitek, činnost, aktivní zábava. Také pro učení se angličtině bude proto důležité, aby se dítě setkávalo s anglickými výrazy průběžně a nenásilně při hrách, při běžných vzdělávacích či režimových činnostech, a aby mělo možnost je často a v různých kontextech opakovat. Hra, činnost a aktivní zábava se zdají být klíčovou podmínkou pro dosažení pozitivních výsledků výuky.
Kdo by měl v mateřské škole angličtinu učit?
Angličtinu by měl učit ten, kdo sám dobře jazyk umí a zároveň ovládá metodiku práce s předškolními dětmi. Důležité jsou nejen metody a formy práce, ale také kvalitní jazykový vzor, protože malé dítě se učí cizí řeči stejně, jako řeči mateřské, a to je mimoděk, odposlechem a nápodobou. Proto je odbornost pedagoga - jak jazyková, tak také metodická - klíčová. Obojí se ukazuje být důležité, bohužel velmi často zároveň nesplnitelné. Pokud učí angličtinu lektor, třeba rodilý mluvčí, nemusí znát a zvládat vhodnou metodiku, pokud učí učitelka, zná výborně metodiku práce s předškolními dětmi, ale ne vždy je dobře vybavená jazykově. Optimální a zřejmě také nejefektivnější se zdá být takový způsob, kdy se angličtině věnuje sama učitelka, která to s předškolními dětmi umí, která zároveň umí dobře anglicky a je k této práci profesionálně vyškolená.
Je pravda, že děti s hudebním sluchem se učí cizí jazyk lépe?
Má-li dítě dobrý hudební sluch, znamená to, že jeho zvukové vjemy jsou přesnější a stejně tak přesnější pak může být i nápodoba. Takové dítě tedy může lépe a dokonaleji zvládat zvukovou stránku jazyka.
Co lze říci o kvalitě cizojazyčných aktivit v mateřských školách?
Lze říci jenom to, že kvalita a efektivita nejrůznějších kroužků může být velice různá. Je to tím, že podmínky, které by byly pro výuku optimální, mohou být splněny málokde. Největším problém je bezesporu nedostatek kvalitních učitelů, resp. nedostatečná jazyková vybavenost učitelek v mateřských školách. Dalším problémem je přístup mnoha rodičů, kteří mají obrovský zájem o jazykové programy a zpravidla vybírají a hodnotí mateřskou školu právě podle toho, zda nabízí "kroužek" angličtiny či další "kroužky". Učitelky pak dělají vše proto, aby rodičům vyhověly a udržely dobré jméno své školky. Nabízené kroužky pak leckdy nesplňují potřebné požadavky: pokud je zajišťují učitelky samy, je problémem jazyková úroveň; pokud jsou aktivity vedeny externími lektory, mají spíše podobu školní "výuky" probíhající formou jedné hodiny týdně a nevyhovují ani po stránce metodické. Obojí nebývá příliš k užitku a v neposledním případě může mít i negativní důsledky pro pozdější výuku.
Mají se s dítětem doma učit také rodiče?
Pro případnou výuku angličtiny rodičem či pro opakování toho, co se naučilo ve školce, zřejmě bude platit totéž, co pro pedagoga. Ani rodič nemůže dítěti předat to, co sám dobře neumí. Samozřejmě něco jiného je dítě vychovávané v dvojjazyčném prostředí, kdy s jedním rodičem komunikuje česky a s druhým anglicky. To jsou ideální podmínky pro kvalitní osvojení si druhého jazyka, ale pro většinu dětí je toto nesplnitelné.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.