Naše třída

Cíle:

Oborové cíle:
žák

• používá pojem měřítko
• přepočítá rozměry v daném měřítku
• měří a rýsuje přesně a kvalitně

Cíle v oblasti KK:
žák

• spolupracuje ve skupině na řešení daného úkolu – plní danou roli
• podílí se vlastní prací na dobrém výsledku skupiny
• respektuje názory jiných
• vyhledává různé možnosti řešení problému, volí vhodný způsob řešení
• pracuje kvalitně a efektivně
• dokončí práci v daném termínu
• zhodnotí výsledek vlastní práce i práce skupiny

1. Plán bloku hodin

Autor: Hana Pilařová

Průběh:

1. vyučovací hodina – Měření

Zadání
„Společně ve skupině vytvořte plán vaší třídy ve zvoleném měřítku.“

Tvorba kritérií
Probíhala při společném brainstormingu – jako hlavní kritéria byly navrženy kvalita provedení, přesnost měření a rýsování, spolupráce ve skupině.

Tvorba náčrtu a měření místnosti
Žáci se rozdělili do několika skupin (4–5 žáků). V každé skupině byl zvolen jeden zapisovatel, který vytvářel náčrt místnosti, do kterého zapisoval naměřené údaje. Jeho úkolem bylo také koordinovat činnost ostatních – co je ještě třeba změřit a kdo má měření provést. V jedné skupině vytvořil jeden z žáků náčrt, do kterého pak průběžně naměřené údaje zapisovali všichni členové skupiny.

2. vyučovací hodina – Měřítko

Volba měřítka a přepočet naměřených údajů
Po první vyučovací hodině byly místnost i její zařízení změřeny. Dále bylo třeba zvolit vhodné měřítko. Navrhované měřítko 1:10 bylo na základě přepočtu délky třídy (přes 10 m) zavrženo a zvoleno měřítko 1:20.
Ve skupinách došlo automaticky k rozdělení činností. Bylo třeba přepočítat naměřené údaje, narýsovat půdorys místnosti v měřítku a narýsovat „modely“ zařízení místnosti v měřítku.

3. vyučovací hodina – Dokončení

Tato hodina byla věnována kompletaci plánu – vystřižení nábytku, umisťování a lepení na plán a jeho popis.
Významná část hodiny byla věnována rozhovorům se skupinami, které měly hodnotit průběh a výsledek své práce.

2. Naše IX. třída

Autor: Hana Pilařová

Reflexe:

Tato aktivita měla sloužit hlavně k hodnocení úrovně spolupráce v rámci malé skupiny, která byla sestavena nahodile bez toho, aby žáci mohli její složení ovlivnit.

Celkem přirozeně se ve třech skupinách vyprofiloval vedoucí skupiny, který koordinoval činnost ostatních a kontroloval stupeň plnění společného úkolu. V těchto skupinách se ostatní shodli na tom, že jim vyhovuje „býti řízeni“. V jedné skupině se její členové shodli, že jim spíše vyhovovalo společné řízení a kontrola práce.

Celkem přesně žáci hodnotili vzájemnou komunikaci i úroveň zapojení jednotlivých členů do práce („Tihle tři sice udělají, co se jim řekne, ale sami od sebe nic. Pořád je třeba dávat pozor, jestli pracují.“).

Jednotlivými členy skupin byl také hodnocen jejich posun při práci ve skupině (někteří dříve tuto formu práce neuznávali a raději pracovali sami).

U některých žáků přetrvávají obavy z hodnocení skupinových prací, mají pocit, že doplácejí na ostatní. Tentokrát ale byli spokojeni (i díky zvoleným kritériím).

Žáci si uvědomili nutnost spolupracovat, komunikovat a naslouchat ostatním. O tom svědčí i zdárné dokončení práce ve všech skupinách.