Pro měření jsem použil senzor síly Vernier DFS-BTA, který jsem k notebooku připojil pomocí rozhraní Vernier Go!Link. K upevňování vlasů k senzoru se mi pak hodila izolepa, papír a nůžky.
 |
| 1. použité pomůcky |
| Autor © Jakub Jermář |
Nejdříve je potřeba vlas nějak uchytit k siloměru. Mně se nejlépe osvědčilo nalepit konec vlasu na izolepu, jak je vidět na fotografii.
 |
| 2. uchycení vlasu izolepou – 1. krok |
| Autor © Jakub Jermář |
Do izolepy jsem pak udělal nůžkami dírku, za níž jsem tento úchyt věšel na háček siloměru. Izolepa narušená dírkou se však trhala, proto jsem ji vyztužil ještě nalepením papíru, jak je vidět na další fotografii. Takto zhotovený úchyt již umožňoval měření.
 |
| 3. uchycení vlasu izolepou – 2. krok |
| Autor © Jakub Jermář |
Ještě zkontrolujeme, že siloměr je nastaven na měření v nižším rozsahu (± 10 N, při nižším rozsahu měření přesnější – citlivost senzoru je vyšší).
 |
| 4. nastavení siloměru na nižší rozsah = citlivější měření |
| Autor © Jakub Jermář |
Siloměr má v programu Logger Lite standardně přednastavenou délku měření na 10 sekund. Na naše měření by to stačilo, ale nechtěl jsem se stresovat – rád si dělám věci v pohodě a s rozmyslem. Přenastavil jsem tedy v nabídce Experiment → Sběr dat délku měření na 100 sekund. (Pro všímavé: testuji právě vznikající českou verzi programu Logger Lite – na fotografii jsou proto některé texty ještě anglicky, vy už se setkáte s novější, plně přeloženou verzí.)
 |
| 5. nastavení délky měření |
| Autor © Jakub Jermář |
No a pusťme se do toho. Na notebooku klikám na start měření (zelené tlačítko) a pomalu plynule napínám vlas, dokud se nepřetrhne.
 |
| 6. samotné napínání vlasu |
| Autor © Jakub Jermář |
Pak zastavuji měření, kliknutím na tlačítko Měřítko si nechám optimálně zvětšit graf a kliknutím na tlačítko Statistika zjišťuji, že největší síla byla naměřena 2,98 s od začátku měření a její hodnota byla 1,564 N.
 |
| 7. odečtení naměřených hodnot |
| Autor © Jakub Jermář |
Měření jsem pak ještě několikrát opakoval s různými vlasy 2 lidí. Naměřil jsem přitom hodnoty 1,564 N, 1,100 N, 1,591 N a 1,255 N (ve všech případech s chybou ±0,01 N). Na základě těchto měření si dovoluji vyslovit hypotézu, že „viset na vlásku“ mohou při standardním tíhovém zrychlení na povrchu Země pouze předměty lehčí než zhruba 100 až 200 g (tedy zatěžující vlas silou menší než zhruba 1 až 2 N).
Při různých dalších příležitostech jsme s několika kolegy na různých školách měření mnohokrát opakovali. Ukázalo se, že sílu, která je třeba k přetržení vlasu, velice ovlivňuje způsob péče o vlasy – měření ukazují, že například barvení či odbarvování vlasů snižuje tuto sílu zhruba na polovinu. Umím si tedy představit podobné měření jako mezipředmětový projekt (fyzika-biologie) s cílem vyzkoumat vlivy různých okolností na zdraví a pevnost vlasu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
