Děti začínají pracovat každé samostatně, ale nakonec mají vytvořit společnou výtvarnou kompozici, o které si pak společně s učitelkou povídají. Aktivitám tohoto tématu předchází realizace tématu "Posílání podzimního listu".
Pomůcky: čerstvé barevné podzimní listy různých tvarů, plody (kaštany, žaludy, šípky apod.).
Dílčí vzdělávací cíle z RVP PV:
Očekávané výstupy z RVP PV:
Děti sedí v kruhu na zemi - uprostřed leží hromada barevného a čerstvého listí. Před tvořivou prací čeká děti krátké zamyšlení nad oblékáním - co si lidé oblékají a proč, jaké oblečení asi nosí zvířata nebo ptáci (tygr, kos apod.), a co stromy; jak se asi oblékají na podzim - v zimě apod.
Děti bezprostředně sdělují své myšlenky a postřehy. Akce má mít spád a vtahovat postupně děti do činnosti.
Pak děti naberou rukama listí, vyhodí je nad hlavy a nechají volně dopadnout na zem. Před tvořením seznámí učitelka děti s pravidly, případně i v průběhu činnosti:
Hotové "šaty pro stromy" si děti prohlédnou ze všech stran. Vyhledávají různé detaily, které upoutaly jejich pozornost - vnímají práci jako celek i v detailech.
Jak se ti tvořilo? Co bylo pro tebe lepší, když jsi tvořil sám nebo ve skupině? Na jakou slavnost by si mohly stromy tyto šaty obléknout? Jak se oblékáš ty do divadla apod.?
S dětmi jsme si předem nasbíraly dostatečné množství potřebného materiálu. A aby nám do druhého dne neuvadlo nebo se nezkroutilo, schovala jsem vše do druhého dne ven na terasu pod plachtu.
Než jsem se s dětmi pustila druhý den do tvoření "šatů pro stromy", navedla jsem rozhovor, jak se oblékáme my lidé v létě, v zimě nebo co by si děti oblékly do deště. A jak je to se zvířátky nebo ptáčky? Také se oblékají? Jak asi? Některé děti jsem dotazem najednou překvapila a možná i zmátla, protože v prvním okamžiku bezprostředně vykřikly, že ne. Za chvilku ale volaly, že ptáčci mají na sobě peří a zvířata srst a to je chrání jako nás šaty.
V otázkách jsem pokračovala dál:
Já: "No a jak se vlastně oblékají stromy? Všimly jste si, co nosí na jaře nebo v létě či na podzim? A co v zimě?"
Děti se rozpovídaly. Už se nenechaly otázkou zmást a samy se předháněly v odpovědích. Například:
Kamilka: "Nosí krásně barevné listy."
Míša: "Mají na sobě malé a velké listy."
Dan: "Stromy mají šaty z listů, i někdy z květů."
Já: "A víte co? Vy si dnes zkusíte vytvořit pro strom látku. Na chvíli se stanete švadlenkami a krejčíky bez jehly a nití, protože zkusíte tvořit přímo z listů a jiných přírodnin. A aby nebyla látka jakoby roztrhaná od větru, napojujte listy na sebe."
Nemohla jsem se dočkat, až s dětmi nabereme připravené listí a společně jej vyhodíme nad hlavy. Ta chvilka konečně nastala. Děti ani nedutaly a jen koukaly na listy, jak dopadaly na zem a barevně zářily.
Teprve pak čekalo děti společné tvoření z listí. Jak jsem vypozorovala z jejich reakcí, úplně jim učarovalo. Sedly si na zem a jen tak si každý před sebou skládal lístky podle barev nebo tvarů. Chvilku jsem je nechala. Po chvilce jsem připomněla: "A teď už sestavujte listí tak, abyste společně vytvořily jedny velké šaty pro strom."
Nadšení vyjádřila Kamilka v bezprostředním a překvapivě dobře zformulovaném zvolání: "To je nádhera! Já jsem tak ráda, že můžu s kamarády společně sestavovat listí jako látku. To jsem ještě neviděla. Barčo, spojíme lístky tady?"
Barča hned s nadšením přiběhla s několika listy v ruce a už společně pokládaly listy vedle sebe. Ostatní děti se k nim přidávaly a z jednotlivých kousků se postupně rýsovala jedna velká barevná plocha listí.
Pak už si děti jen pohrávaly s detaily. Například Monička si vymyslela udělat zdobení na okraji sukně z několika listů. Barča s Michalkou zase dotvářely seskupení listí kousek dál nad větší barevnou plochou "šatů", která jim najednou připomínala klobouk. Každou chvilku se děti vracely k dalšímu dotváření různých detailů na šatech nebo vymýšlely nové doplňky, třeba šperky z kaštanů a jeřabin, aby ještě nemusely končit.
Nakonec jsme si povídaly, jak se jim tvořilo. Například:
Baruška: "Mně se s listy dělalo moc hezky. Nejvíc se mi líbilo, když jsem konec šatů zdobila jeřabinkami jako korálky."
Kamilka: "Bylo to moc hezký. Moc se mi líbily žlutý listy, když jsem je s Barčou skládala, až jsme udělaly dlouhý šaty."
Daník: "Líbilo se mi to. Dával jsem pozor, aby nebyly šaty roztrhané. Skládal jsem listy hodně blízko k sobě."
Nikola: "Moc se mi to líbilo. Ze začátku mi ale vadilo, že jsem nevěděla, kde začít šaty dělat. Pak jsem šla k Barče a zkusila jsem udělat i klobouk a korále."
Na tuto aktivitu se dá navázat rozhovory o módě a oblékání. Přineste dětem pár obrázků z módních časopisů a je-li to možné, poproste maminky, aby vám půjčily nějaký svetřík nebo blůzku ze šatníku svých dětí. Pak si vyzkoušejte malou módní přehlídku a povídejte si o tom, které barvy a tvary šatů se dětem líbí a proč. Je důležité všimnout si, že u dospělých lidí výběr oblečení může, ale nemusí charakterizovat svého nositele - někdo se rád obléká pestře, jiný smutně apod. Také některé profese jsou příznačné svým oblečením: vojáci, policisté, lékaři, zdravotní sestry atp. Zkuste zavést rozhovor i na to, jak se rodiče dětí nebo i děti samy oblékají pro různé příležitosti.
Není špatné navázat několika ukázkami z proměn módy v různých epochách historie lidstva. Stačí jen dvě až tři názorné a hodně odlišné ukázky. Ve kterých šatech by se kdo cítil lépe, ve kterých hůře. Můžete vytvořit skupinky dětí se shodným postojem a dát jim příležitost vysvětlovat přednosti svého výběru.
Jinou možností je vydat se s dětmi za vzdělávacími motivy do světa přírody. Kdo přijde na to, v čem se liší oblek člověka od "obleku" stromu? Člověku bez obleku by byla v chladnu zima a potřeboval by se zahřát. Strom bez listí buď spí, nebo dokonce umřel. To vypovídá, že "šaty" stromu jsou něco jiného, než šaty, které nosí lidé. Z toho, jaké rozdíly děti samy objeví, se dá odvinout rozhovor o tom, co "oblek" z listí znamená pro život stromu a co lidský oblek dává našemu životu.
Nad oblekem stromů můžete zavítat i do světa výtvarného umění. Obrazů stromů je v něm nepřeberná řada. Vezměte dětem několik reprodukcí se stromy od několika malířů, na kterých by mohly pozorovat shody a rozdíly v autorském pojetí zobrazení a vyprávět o nich (např. Gogh, Cézanne, Gauguin, Slavíček apod.). Srovnejte rozdíly i shody v autorském stylu umělců s jejich obdobou v autorském přístupu jednotlivých dětí z vaší skupiny. Vyzdvihněte originalitu projevu, ale neváhejte věnovat stejně zaujatou pozornost i těm dětem, které více tíhnou k věrnosti zobrazení vůči předloze, např. v tom, že oceňují shodu barvy s předlohou. Oba přístupy jsou potřebné a oba mají svou cenu v různých typech zobrazení. V této souvislosti může být užitečné podívat se společně na nějakou vědeckou ilustraci (z botanické nebo zahrádkářské knížky o stromech) i na fotografie.
Informační zdroje:
Slavíková, V., Slavík, J., Hazuková, H.: Výtvarné čarování. Praha, UK 2000.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.