Práce s informačními zdroji, vyhledávání informací, jejich posouzení a další využití patří k těm nejelementárnějším dovednostem, které bychom se měli snažit v žácích rozvíjet. Tyto činnosti pak tvoří základ nového přístupu k učení, potažmo základ klíčových kompetencí. Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace to znamená především práci s jazykovými příručkami, mezi nimiž na základní škole dominují Pravidla českého pravopisu.
Žáci se s Pravidly seznamují již na 1. stupni a v dalším období by se pro ně měly stát nepostradatelnou pomůckou při jejich snažení prakticky zvládnout český pravopis. Je třeba si neustále uvědomovat, že by se pravopisné znalosti neměly stát rozhodujícím kritériem (měřítkem) pro hodnocení celkových výsledků žáka v jeho jazykovém vzdělávání1. Určitě jsou pryč ony doby, kdy se učitelé domnívali, že žák musí mít hlavu napěchovanou pravopisnými pravidly, a bazírovali na správném psaní i těch pravopisných jevů, které se vzpíraly žákově logice a zdravému rozumu vůbec (interpunkce u polovětných konstrukcí, různé typy vlastních jmen a názvů atd.). Český pravopis je fenomén složitý, nepřehledný, často sporný a jako takový přímo stvořený k neustálému ověřování.
Zde předkládám jednu z mnoha možných metod práce s Pravidly nazvanou Jazyková poradna. Název je vybrán atraktivně s motivačním nádechem.
Cílem pro nás není jen vyhledání informace samotné. Snažíme se dosáhnout i vyšších stupňů myšlenkových operací, měřeno pojmy Bloomovy taxonomie (analýza, syntéza, hodnocení). Žák by se tedy měl pokusit dále s informací pracovat, zhodnotit ji, aplikovat a vhodnou formou prezentovat. I při práci s Pravidly můžeme u žáků formovat logický úsudek a úroveň jejich vyjadřování. Předesílám, že se nejedná o úvodní hodinu. Žáci již prošli seznámením s různými typy jazykových příruček, běžně s nimi pracují.
V rámci rozcvičovací, evokační fáze zadáme žákům individuálně několik úkolů na vyhledávání v Pravidlech. Úkoly by měly žákovu pozornost nasměrovat na všechny části Pravidel, tj. na normativní část, část slovníkovou, seznam zkratek, event. Dodatek. Přínosem je zadávat žákům i věci, které v Pravidlech nenajdou (významy slov, synonyma, slohová charakteristika, etymologie slova, tvary jmen osobních, místních a obyvatelských názvů), a vést je tak k dalšímu vyhledávání informací v jiných jazykových příručkách (např. SSČ, etymologický slovník, synonymický slovník, slovník cizích slov, mluvnice češtiny atd.). Příklady úkolů jsou uvedeny v tabulce:
Jak se značí a co vyjadřuje tzv. odsuvník? |
Co znamená označení slova hvězdičkou? |
Jak se správně vyslovuje slovo "citron"? |
Jakého rodu je slovo "hřídel"? |
Co znamená cizí slovo "interview"? |
Uveď rozkazovací způsob ke slovesu "vidět". |
Z kterého jazyka pochází slovo "pistole"? |
Vysvětli význam slova "osidlo". |
Jak vzniklo slovo "brambory"? |
Napiš co nejvíce synonym k příslovci "marně". |
Pojmenuj obyvatele Mariánských Lázní. |
V další fázi rozdělíme žáky do skupin s tím, že každá skupina představuje jazykovou poradnu, která obdržela mail, event. dopis s dotazem:
Vážená poradno,
nevím si rady s psaním i, y v tomto textu:
Pták měl na dlouhém b_dle /tyč/ dobré b_dlo /domov/. Zafoukal vítr a obě b_dla spadla.
Nebo:
V_r /v řece/ se v_ra /sovy/ zmocnil a po obou v_rech nezb_lo nic.
Zašlete mi prosím odpověď na e-mailovou adresu novak.cz nebo na adresu ................
V Praze 2.11.2006
S pozdravem
Jiří Novák
Žáci by měli v první řadě vyhledat pravopis příslušných slov a objasnit jej. Nevadí, pokud tyto ,,vousaté" jazykové chytáky už znají a vědí, že jsou neřešitelné a nesmyslné. V odpovědi (žáky upozorníme, že odpověď musí mít příslušnou strukturu jednoduchého dopisu) musí jednak vysvětlit pravopis u těch slov, u kterých to lze. Kde to nelze, je nutno zformulovat vyjádření o neřešitelnosti problému. Rozvíjíme tak nejen dovednosti ve vyhledávání informací, ale i logické myšlení a komunikační schopnosti žáků.
Dle struktury třífázového modelu učení tak žák ve fázi uvědomění si zjistí příslušné pravopisné podoby a reflexí je pak jejich aplikace na konkrétní problém, který se posléze ukáže jako neřešitelný. V rámci reflexe můžeme pokračovat různými pravopisnými cvičeními zaměřenými na další homofony.
Skupina nakonec provede prezentaci výsledku své práce před ostatními a ti dále hodnotí podle následujících kritérií, která mají k dispozici.
Jsem jazykový poradce |
|
Pokud skupina splní výše zvolená kritéria, má nárok titulovat se jazyková poradna. Na závěr žákům přečteme příslušnou radu přímo ze stránek Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český2 nebo jim můžeme dát za úkol příslušnou formulaci vypsat. Seznámíme je tak s existencí skutečné jazykové poradny. Žáci si uvědomí, že i sami mohou v rámci této bezplatně poskytované služby vznést dotaz, pokud bude smysluplně formulován, a rozšíří si obzory v oblasti možných informačních zdrojů.
Na závěr bych se chtěl ještě dotknout samotného hodnocení práce s Pravidly. Důležité je, aby s nimi žáci pracovali průběžně. Učitel by měl často zadávat úkoly na vyhledávání různých jevů.
Čas od času žáci vypracují test, který prověří jejich schopnosti. Jelikož jde o praktickou dovednost, není záhodno ji hodnotit známkou, která může mít minimální vypovídací hodnotu. Je to jako s řízením: řidič je buď řidičem dobrým, nebo průměrným, ale stále se zlepšujícím, nebo vůbec nesmí na silnici.
Žák musí sám vědět, zda se v Pravidlech orientuje či nikoli, a proto by měl znát kritéria hodnocení, pomocí nichž v rámci sebehodnocení sám sebe zařadí do příslušné charakteristiky. Uvádím příklad takovýchto kritérií:
Zvládám | Zlepšuji se | Nezvládám |
|
|
|
1 Pravidla českého pravopisu. Olomouc, 1994.
2 Jazyková poradna ÚJČ AV ČR.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.