Cílem této úlohy je stanovit tepelnou kapacitu kalorimetru složeného ze dvou otevřených kádinek vsunutých do sebe. Měření provedeme s teploměrem Vernier Go!Temp připojeným k počítači (školy si mohou tento teploměr zdarma zapůjčit na http://www.vernier.cz/zapujcka/nabidka/rvp).
![]() |
používané pomůcky |
teplá a studená voda
![]() |
postup spuštění |
Tepelná kapacita kalorometru – budeme ji značit C – je veličina udávající množství tepla potřebné k ohřátí kalorimetru o 1 °C, resp. 1 K. Její jednotkou je tedy J·K-1.
K určení tepelné kapacity kalorimetru složeného ze dvou kádinek použijeme kalorimetrickou rovnici pro naši soustavu. Na levé straně je vyjádřeno teplo odevzdané teplou vodou (Q1), na straně pravé teplo přijaté studenou vodou (Q2) a kalorimetrem (QK):
`Q_1=Q_2+Q_K`
Tuto rovnici pak můžeme rozepsat:
`cm_2(t_2-t)=cm_1(t-t_1)+C(t-t_1)`
kde c je měrná tepelná kapacita vody, m1 hmotnost studené vody, m2 hmotnost teplé vody, t1 teplota studené vody, t2 teplota teplé vody a t výsledná teplota po ustálení.
Odtud lze tepelnou kapacitu kalorimetru vyjádřit jako:
`C=(c(m_2(t_2-t)-m_1(t-t_1)))/(t-t_1)`
Hodnoty t1 a t získáme z vykresleného grafu, hodnotu t2 odečteme před slitím kapalin z laboratorního teploměru.
![]() |
Ukázka naměřené závislosti zachycuje vývoj teploty po slití 50 cm3 vody o teplotě t1 = 19 °C a 50 cm3 vody o teplotě t2 = 49 °C. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.