Hudební nástroje v hodinách hudební výchovy

V této lekci dochází k využití metod kritického myšlení v hudební výchově. Lekce je koncipována na základě třífázového modelu učení (EUR). Předpokladem využití příspěvku ve vyučovacích hodinách je seznámení se s metodami kritického myšlení a jejich aplikacemi ve vyučování.

Pozornost je věnována hudebním nástrojům, jejich zvuku, vzhledu a využití v hudbě. Součástí hudebně výchovné práce jsou instrumentální činnosti. Lekce je určena žákům 5. ročníku ZŠ a z hlediska hodinové dotace si na ni musíme vyhradit 2 vyučovací hodiny.

Cílem lekce je, aby žáci byli schopni rozpoznat vybrané hudební nástroje podle jejich charakteristické barvy zvuku, podle vzhledu a aby byli schopni nástroj zařadit do správné skupiny nástrojů (dechové, bicí...). Při práci se snažíme využít dosavadních znalostí žáků o hudebních nástrojích a zkušeností těch, kteří na nějaký nástroj hrají. Žáci by si také měli uvědomit, co který nástroj může vyjádřit díky své barvě zvuku, vzhledu apod.

Struktura vyučovací jednotky

Pro realizaci lekce je nutné, aby si dobrovolníci za domácí úkol donesli na hodinu hudební výchovy nějaký hudební nástroj, který umí pojmenovat a na který jsou schopni zahrát alespoň nějaký zvuk, tón.

1. Evokace

Úvodní motivace

Omisměrka - vyplněním osmisměrky si žáci připomenou názvy některých hudebních nástrojů a zároveň "odhalí" téma hodiny.

Zadání: žáci mají v osmisměrce najít co nejvíce názvů hudebních nástrojů; následuje společná kontrola.

Vlastní práce

Na základě vyřešení osmisměrky učitel žákům sdělí, že tématem hodiny jsou hudební nástroje - jejich zvuk, využití v hudbě, jejich podoba apod. Následuje poslech hudební ukázky (viz tabulka), jejímž soustředěným poslechem si žáci jednak připomínají zvuky některých hudebních nástrojů, jejichž názvy našli v osmisměrce a které již třeba také někdy slyšeli, a jednak se připravují k následujícím úkolům.

Zadání úkolů:

a) samostatná práce:

Rozmysli si, jak na tebe skladba působila (smutně / vesele / slavnostně...), jaké nástroje jsi ve skladbě slyšel/a hrát. Své názory a návrhy si zaznamenej.

b) dvojice:

Porovnejte ve dvojici s kamarádem, jak působila skladba na něj, jaké hudební nástroje v ní slyšel. Podtrhněte, co jste měli společného.

c) šestice:

Najděte si ještě další dvě dvojice, vytvořte šestici. Navzájem si popovídejte, jak na vás skladba působila, k jaké příležitosti by se mohla hrát, a zkuste společně roztřídit hudební nástroje do skupin.

d) společná sumarizace na tabuli:

Šestice sdělují, k jaké příležitosti by skladbu nechaly hrát, jaké vytvořily kategorie hudebních nástrojů. Následoval by opakovaný poslech.

Při společné sumarizaci žáci navrhovali, že by hudbu nechali hrát "při plesech na zámku, při slavnostních událostech, pro obveselení..." Skladba na ně působila "vesele, hravě, slavnostně, působivě, radostně". Nakonec žáci společně pojmenovali několik skupin hudebních nástrojů. Jmenovali např. nástroje dechové, bicí, smyčcové. (Učitel poznatky shrne a upřesní rozdělení hudebních nástrojů do nástrojových skupin.)

2. Uvědomění si významu

Žáci zůstanou v šesticích (domovská skupina) a každý z nich si vylosuje jedno ze zadání:

1. hudební nástroje dechové dřevěné;
2. hudební nástroje dechové žesťové;
3. hudební nástroje bicí;
4. hudební nástroje strunné smyčcové;
5. hudební nástroje strunné ostatní (drnkací, klávesové...);
6. obrázky hudebních nástrojů a poslechové ukázky.

Poté se žáci seskupí do šesti expertních skupin (jedničky k sobě, dvojky k sobě...). Každá skupina dostane studijní materiál - informační listy o hudebních nástrojích a má z něj vybrat informace o svém tématu (jaké nástroje do skupiny patří, co je pro ně charakteristické z hlediska vzhledu, zvuku, jak se na ně hraje apod.). Informace mají žáci zpracovat tak, aby je mohli předat svým kolegům v domovské skupině.

Odlišný úkol má expertní skupina s úkolem č. 6. Zde mají žáci též k dispozici informační listy o hudebních nástrojích, ale také obrázky hudebních nástrojů a vybrané hudební nástroje. Mají za úkol roztřídit obrázky do jednotlivých skupin hudebních nástrojů a ke každé skupině vybrat hudební nástroj, který k ní patří a pokusit se na něj zahrát alespoň nějaký zvuk (popř. se domluvit s někým ze třídy, kdo nástroj přinesl a umí na něj hrát, aby jeho zvuk předvedl při společné závěrečné prezentaci).

Z expertních skupin se žáci vrátí do své domovské skupiny a prezentují postupně všichni své téma ve skupině. Žáci z expertní skupiny č. 6 předvedou své skupině roztříděné obrázky.

Nakonec si společně všichni vyslechneme ukázky zvuků hudebních nástrojů, které vybrala skupina č. 6.

3. Reflexe

Tvorba hudebního příběhu

Žáci mají v šestici vytvořit jednoduchý hudební příběh (beze slov) pouze s využitím hudebních nástrojů - jejich charakteristického zvuku (zvukomalba, poloha hudby - tónů, pohyb tónů, barevný kontrast, dynamický kontrast atp.).

Následuje prezentace příběhů a diskuse o tom, jak se komu příběh povedl, jestli se k němu hodil hudební nástroj apod. Nejčastěji žáci použili do svých příběhů dřívka, flétnu, buben, kytaru. Příběhy byly ve většině případů o setkání a rozhovoru dvou až čtyř hudebních nástrojů.

V úplném závěru shrneme práci pomocí metody pětilístku. Žáci mají odpovídat na list papíru na otázky. Odpovědi píšou pod sebe a zarovnávají je z praktického důvodu na střed (díky tomuto zarovnání vznikají ze slov vizuálně zajímavé tvary, zároveň se v nich žáci lépe orientují):

1. Napište, jaké bylo téma dnešní hodiny.
2. Jaké jsou hudební nástroje? Napiš dvě podstatné vlastnosti.
3. Co dělají hudební nástroje, co se s nimi děje? Napiš tři slova.
4. Vytvořte větu ze čtyř slov o hudebních nástrojích, která přesněji vymezí tento pojem.
5. Jedním slovem vyjádři, co si představíš, když se řekne hudební nástroj (synonymum, metafora).

Příklad jednoho z pětilístků, který žáci vytvořili: