Odborné články Gymnaziální vzdělávání Proč se v zimě solí silnice?
Odborný článek

Proč se v zimě solí silnice?

5. 5. 2011
Gymnaziální vzdělávání
Autor
Bc. Naděžda Vogalová

Anotace

V příspěvku bude ukázáno, co se děje s ledem posypeme-li ho solí. Dále zde bude ukázáno, proč se v zimě solí silnice a proč při větších mrazech solení není účinné.

Čas na přípravu a provedení úlohy

Přípravu pomůcek je nutné provézt v dostatečném předstihu, aby nám v mrazáku zamrzla voda. (Pokud je venku sníh, lze ho využít místo ledu.)

Čas na provedení této úlohy je maximálně 15 minut. (Bez následné diskuze s žáky.)

Potřebné pomůcky

Potřebné pomůcky
Obr. 1 Potřebné pomůcky

Autor © Naděžda Vogalová

  • led (nebo sníh)
  • sůl
  • sklenička
  • teploměr Go!Temp
  • počítač

Příprava experimentu

Je potřeba nechat si zmrznout vodu, nejlépe v tvořítkách na led, nebo si do skleničky nasbírat sníh.

Led nechat při pokojové teplotě natát tak, aby ve skleničce bylo dostatek vody pro ponoření teploměru.

Připojit teploměr Go!Temp k počítači, na kterém je nainstalovaný program Logger Lite (zdarma ke stažení na www.vernier.cz).

Provedení experimentu

  • Před experimentem

Nejprve je dobré zjistit, zda se žáci nad otázkou, proč se v zimě solí silnice, někdy zamysleli a pokud ano, jestli vědí jak si to vysvětlit. Tato jejich vysvětlení je dobré si poznamenat, například na tabuli, a po proměření experimentu se k nim vrátit.

  • Experiment

V počítači spustíme program Logger Lite. Dle obr. 2 nastavíme potřebné údaje (doba měření kolem 10 minut a frekvence sběru dat přibližně 30 za minutu).

Změna údajů
Obr. 2 Změna údajů

Dále vložíme čidlo teploty do vody s ledem tak, aby bylo ponořené. Po krátké chvíli se hodnota ustálí blízko teploty 0 °C. Tuto teplotu bychom ve skleničce měřili až do doby, než by roztál všechen led.

Pokračujeme stisknutím zeleného tlačítka play (viz obr. 3).

Play
Obr. 3 Play

Poté do skleničky vmícháme sůl (cca 5 polévkových lžic) a sledujeme, co se děje s měřenou teplotou. Průběh teploty je vidět na obr. 4. Ve třídě je ovšem lepší zvětšit okno s aktuální číselnou hodnotou teploty (na obr. 4 v červeném rámečku) tažením za pravý horní roh. Žáci si pak lépe sami ohlídají nejnižší teplotu.

Naměřený graf
Obr. 4 Naměřený graf

Pozn. Pokud je na škole k dispozici více teploměrů Go!Temp, mohou si žáci donést vlastní notebooky, na které nainstalujeme program Logger Lite, a v rámci laboratorní práce mohou žáci ve skupinkách zkoušet při kolika lžičkách soli v určitém množství vody s ledem dosáhnou nejnižší teploty.

  • Výsledek a rozebrání experimentu

Z pozorování žáků či statistiky měření dojdeme k výsledku, že teplota klesá až pod teplotu -15 °C.

Vysvětlení děje ve sklenici: osolená voda má podstatně nižší teplotu tuhnutí (tání) než samotná voda, takže led, který měl původně teplotu kolem 0 °C, má tendenci roztát (protože „slaný led” by při teplotě 0°C byl už dávno roztátý). Na tání je třeba dodat energii a ta se získá „na úkor” teploty roztoku. A proto se teplota tak sníží.[1]

A právě toho, že osolená voda má nižší teplotu tuhnutí, se v zimě využívá při solení silnic. Pokud smícháme vodu se solí ve vhodném poměru (23,3 % soli), klesne teplota tání až na -21,2 °C. Pokud se ovšem solí silnice, nikdy se této koncentrace nedosáhne a proto se silnice solí pouze do teploty -7 °C. Pokud teplota vzduchu klesne pod tuto hodnotu, využívají silničáři jiných metod pro bezpečnost silnic (například se místo soli NaCl používá chlorid vápenatý CaCl2).[1]

Na co si dát při experimentu pozor

  • S dostatečným předstihem vytvořit led.
  • S dostatečným předstihem před hodinou vyndat led z mrazáku a nechat ho tát při pokojové teplotě.
  • Solí nešetřit (nejnižší teploty se dosáhne při hmotnostním poměru 23 % soli.
  • Při přisypávání soli směs míchat, aby se sůl pouze neusadila na dně skleničky.

Co by si žáci měli z tohoto experimentu odnést

  • Při tání ledu je teploty směsi stále 0 °C.
  • Osolená voda má nižší teplotu tání než neosolená voda.

Literatura a použité zdroje

[1] – [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [http://fyzmatik.pise.cz/22319-jak-funguje-soleni-silnic.html].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Naděžda Vogalová
Komentář recenzenta
V daném případě považuji za velmi inspirativní propojení "klasického" fyzikálního experimentu s ICT technologií. Článek je pro učitele fyziky napsán velmi konkrétně a učitel ho může ve výuce snadno využít.

Hodnocení uživatelů

Naděžda Vogalová
19. 9. 2011, 09:34
Tento pokus opravdu vznikal spíše jako fyzikální, na základní škole se žáci setkávají s tématy jako měření, teplota a v neposlední řadě i se změnami skupenství. Že má pokus přesah do chemie je uvedeno v úvodu ale do popisu děje co se tam přesně děje chemicky jsem se nepouštěla úmyslně, jsem fyzik a při sepisování a vyhledávání co se tam děje z pohledu chemie by zde mohlo být sepsáno mnoho nepřesností. A ráda tuto část přenechám někomu, kdo chemii rozumí. Určitě by to bylo užitečné.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

RVP do 2024

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Člověk a životní prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Školní třída