asi 4 vyučovací hodiny, tj. 180 min.
tabule, křídy, psací potřeby, papír, pastelky flipchart, balicí papír, časopisy, knihy, encyklopedie s multikulturní tematikou, internet, slovník cizích slov, puzzle, kartičky s pozdravy v cizích jazycích, čtvrtka A3, mapa světa, globus
Učitel napíše na tabuli nápis VETŘELEC a zeptá se žáků, co si pod tímto pojmem představují. Odpovědi žáků zapisuje na tabuli a tvoří pojmovou mapu. Všechny nápady ocení a podotkne, že VETŘELCEM se může někdy stát každý z nás. Vysvětlí, že VETŘELEC je ten, kdo se ocitne mimo své původní prostředí. Následuje diskuse o cizincích v ČR, jejich pocitech, přínosech jejich kultury pro kulturu naši.
Otázky učitele: „Setkali jste se někdy s nějakým cizincem? Řekl vám své jméno? Bylo pro vás toto setkání příjemné, nebo spíše nepříjemné? Proč? Vyprávěl vám tento cizinec o své vlasti a o tom, proč žije v České republice? Překvapilo vás během tohoto setkání něco nečekaného? Dověděli jste se něco nového, o čem jste doposud neměli ani tušení? Pamatujete si ještě cizincovo jméno?“
Úkol pro žáky: skupinová práce – vyhledejte ve slovníku tyto pojmy a zapište si jejich vysvětlení: předsudek, tolerance, etnikum, kultura, diskriminace, xenofobie apod. Slova zvolí učitel s ohledem na možnosti a věk žáků.
Žáci se pohodlně usadí nebo položí hlavu na lavici a budu pečlivě poslouchat čtený text, na který budou reagovat.
Cíl motivace: pomoci novému spolužákovi rychleji poznat nové prostředí školy a lépe se v ní orientovat. Ukázat žákům, jak a proč je důležité pomoci novému spolužákovi v orientaci a pozitivně jej přivítat.
Paní učitelka přivedla Anielu do třídy. Seděli jsme v lavicích jako zařezaní a pozorovali cizinku, která se měla stát za malý okamžik naší spolužačkou. „Dobrý den, děti, představuji vám novou žákyni Anielu, která se nedávno přistěhovala z Polska, a bude chodit k nám do třídy. Věřím, že ji pěkně přivítáte a že si mezi námi Aniela rychle zvykne. Posaď se prosím na volné místo,“ vyzvala ji paní učitelka s úsměvem.
V ten okamžik začala nepředstavitelná „šuškanda“. Aniela procházela nejistě mezi lavicemi a zmateně hledala volné místo. S nadějí očekávala, že ji konečně někdo vyzve, aby si přisedla, ale nestalo se tak. Teprve v poslední prázdné lavici našla útočiště, ovšem zvědavým pohledům cizích dětí se neubránila. Sklopila zrak a nervózně si mnula zpocené dlaně.
Konečně, dlouho očekávaný závěr vyučovací hodiny oznámil drnčící zvonek a přestávka mohla začít.
Otázky a úkoly k textu:
Co si o ní mohli žáci „šuškat“?
pastelky, pero, čtvrtka formátu A3, encyklopedie – časopisy – knihy s multikulturní tematikou, kartičky s pozdravy opsanými ze slovníku, flipchart na další zapisované pozdravy
Učitel vysvětlí žákům, že během činnosti pracují samostatně. Žáci smí použít pouze pastelky, papír a pero. Po ukončení práce si společně v kruhu přečteme příspěvky a budeme o nich diskutovat.
Po splnění úkolů následuje společná diskuse, jejímž cílem je směřovat žáky k uvědomění si odlišností nejen mezi spolužáky, ale i lidmi na celé Zemi. Žáci přemýšlí o pocitech lidí, kteří žijí mimo svou rodnou vlast. Jak se asi cítí spolužáci z jiných krajů mezi námi? Jaká úskalí na ně v novém prostředí a kultuře čekají? Můžeme jim pomoci začlenit se a přizpůsobit se? Mohou nám tito cizinci přinést do naší kultury něco nového? Může být výhodou mít takového žáka ve třídě?
Učitel řekne žákům, že žádný člověk není úplně shodný s druhým člověkem. Přesto toho, co je v nás shodné, je více než toho, co nás odlišuje, i když to není na první pohled vidět. Abychom se poznali, musíme se umět spolu domluvit. To, co bychom měli vždy umět říci, jsou například jména a pozdravy.
Učitel rozdělí žáky do dvojic. Každá dvojice si vylosuje kartičku s pozdravem. Úkolem dvojice je předvést pozdrav ostatním dvojicím, které typují, jaká národnost se jim zde představila.
Otázky: Který pozdrav byl nejtěžší k zapamatování? Který se vám naopak nejvíce líbil? Zapamatovali jste si některé pozdravy?
Učitel vysvětlí žákům činnost. Rozdělí je pomocí rozstříhaných obrázků cizinců (puzzle) do pracovních skupin, které spolupracují na řešení úkolu.
mapa světa, globus, encyklopedie, časopisy a knihy s multikulturní tematikou, přístup k internetu, puzzle, balicí papír pro každou skupinu, pastelky nebo vodové barvy, pero
Motivace – puzzle (učitel rozstříhá obrázky na stejný počet dílků, kolik dílků jednoho obrázků, tolik žáků v pracovní skupině), viz příloha
Skupiny prezentují svoji práci. Hodnotí úskalí, se kterými se potýkaly, a uvádějí řešení, kterými je odstranily. Skupina si sama zvolí, zda práci bude prezentovat vybraný člen, nebo zda se na prezentaci budou podílet všichni společně. Následuje hodnocení jejich práce spolužáky, kteří jim kladou otázky.
Poslední klade otázky učitel:
Jak se vám spolupracovalo ve skupině?
Jaké jste řešili problémy?
Jak jste si rozdělili úkoly?
Pomáhali jste si navzájem?
Potřebovali jste radu od jiné skupiny?
Pomohla vám jiná skupina vyřešit nějaký problém?
Jste spokojeni s výsledkem své práce?
Kdybyste mohli něco změnit, co by to bylo?
Jak byste se sami ohodnotili?
Celý průběh vyučovací jednotky se dá aplikovat na konkrétní situaci ve třídě. Učitel by měl využít a zapojit všechny cizince, které má ve třídě. Problematika se dá rozšířit v dalších vyučovacích jednotkách tím, že ji prohloubíme o menšiny žijící v České republice. Učitel si může pomoci např. čtením pohádek z prostředí romského, vietnamského apod. Může též využít básničky, hádanky, písničky s touto tematikou, které jsou žákům bližší než sáhodlouhé vysvětlování této problematiky. Též se mi osvědčilo využití dramatické výchovy, když jsem použila ke komunikaci mezi žáky loutky nebo zástupné řeči předmětů. Vřele doporučuji také publikaci: ČERMÁKOVÁ, H. J. a kol.: TY + JÁ = KAMARÁDI.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.