Opakování celku Přirozená čísla z 5. ročníku:
Na konci týdne se ve třídě objeví dopis:
Milí obyvatelé třetí planety této hvězdné soustavy. Před nějakým časem se naší galaktické základně podařilo zachytit signál vaší sondy. Po rozebrání celého zařízení jsme nalezli malou destičku se znaky. Naši badatelé ji dlouho zkoumali. Teprve po deseti letech přišel výzkumný tým Pythagora ze Samu s názorem, že jde o vzkaz vyspělé civilizace, pocházející ze třetí planety obíhající kolem hvězdy, které říkáme Sun.
Sestrojili jsme svou sondu, která je vybavena vysílacím zařízením i parabolickou anténou na příjem signálu. Cesta k vaší planetě je pro nás zatím dlouhá. Přesto doufáme, že se nám podaří spojit naše civilizace alespoň touto cestou.
My Prokolové pocházíme z planety Prokulus. Našli byste ji na oběžné dráze kolem životodárné Proximy Centaury. Je to pátá z dvaceti planet kolem Proximy. Ještě na dalších třech planetách naší soustavy existuje život, ale je oproti naší civilizaci na velmi nízké úrovni. Více vám o naší planetě sdělím až po vaší depeši.
Očekáváme informace o podmínkách ve vaší hvězdné soustavě (počet a jména planet, jejich velikost a vzdálenost od Sun, doba oběhu a rotace).
Pokud čtete tento vzkaz, je jisté, že se Pythagorův tým nemýlil a spojení bylo navázáno. Zpracujte všechny informace přehledně a pokud možno rychle, tým Pythagora ze Samu se těší na jejich studium.
Na další meziplanetární a mezigalaktickou spolupráci se těší
Nejvyšší procention Thálés z Milétu
P.S. Vyhodnotili jsme situaci a zvolili jsme vás, VI. třídu, jako nejvhodnější tým pro splnění tohoto úkolu. Příští týden na shledanou.
Pracovní list č. 2, č. 5
Úkol spočíval ve zjištění, jak velké jsou jednotlivé planety. Průměry planet jsme vyhledali v atlase (a že to jsou hodně velká čísla) a uspořádali jsme je do tabulky. Pro další výpočty jsme tato čísla zaokrouhlovali na tisíce. Vysvětlili jsme si rozdíl mezi průměrem a poloměrem koule a vypočítali jsme i poloměry planet. Ti rychlejší stihli i seřadit planety podle velikosti a zjistili, kolikrát je Země větší než Merkur a Venuše. Za domácí úkol jsme měli zjistit, kam se podělo Pluto.
Dílčí výstupy:
žák
2) Už víme, jak je Země veliká
Pracovní list č. 2, vesmírné žolíky a hrací plán Výlet sluneční soustavou
Díky tomu, že umíme písemně dělit, a díky skvělé přípravě jsme zjistili, že Země je např. 2,5krát větší než Merkur nebo 11krát menší než Jupiter. Také jsme porovnali velikost Slunce a Země a došli jsme k závěru, že je Slunce 107krát větší. Tenhle údaj není ale úplně přesný (stejně jako ty ostatní), protože jsme vycházeli ze zaokrouhlených hodnot a ve skutečnosti je Slunce větší dokonce 109krát.
V další části hodiny jsme hráli karetní hru Výlet Sluneční soustavou. Je k ní třeba hrací plán, kde je Slunce a devět planet (včetně Pluta, o kterém i díky domácímu úkolu víme, že je dnes řazeno mezi trpasličí planety) a balíček žolíkových karet. Nejlépe se hraje ve trojici.
Pravidla hry jsou následující:
Hráči mají každý pastelku jiné barvy. Postupně si berou vždy dvě karty a snaží se pomocí sčítání, odčítání, násobení a dělení dojít k výsledku od 1 do 9. Pokud se podaří, mohou si vybarvit na hracím plánu příslušnou planetu. Pokud ne, odkládají karty a hraje další. Takto pokračují až do doby, kdy je vybarvena i poslední planeta. Vyhrává ten, kdo obsadil nejvíce planet.
Jiná varianta: Každý má vlastní hrací pole a vyhrává ten, kdo první vybarví všechny své planety.
Dílčí výstupy:
žák
3) Jak je daleko ke Slunci
Pracovní list č. 4
Pomocí atlasu zjišťovali vzdálenost jednotlivých planet od Slunce. Vysvětlili jsme si, co znamená střední vzdálenost i po jakých drahách planety obíhají. Zopakovali jsme si jednotky délky i jednotky času a zjistili jsme – pomocí dělení – jak dlouho by nám trvala cesta na Slunce, kdyby se dala uskutečnit. Došli jsme k závěru, že pěšky rychlostí 20km/den by nám to trvalo přibližně 20493 let, autem rychlostí 100 km/h 170 let a rychlostí světla 8 minut.
4) A přece se točí
Pracovní list č. 3
Zjistili jsme, že nejdelší den mají na Venuši - 243 pozemských dní a nejkratší na Jupiteru - přibližně 10 hodin. Nejdelší rok mají na Neptunu 164 let a 289 dní a nejkratší na Merkuru 88 dní. Naším úkolem bylo převést roky a dny na dny, takže jsme násobili a pak přičítali. A doma děti trénovaly čtení údajů z ciferníku hodin a znázorňování času pomocí hodinových ručiček.
Dílčí výstupy v části 3 a 4:
žák
5) Planetární počítání
Pracovní list č. 7
V posledních hodinách před se před námi objevily dva dodatečné úkoly - to proto, že se nám ve vesmíru líbilo. Nejprve jsme planetárně spočítali 33 příkladů snadné i složitější, s jednou i více početními operacemi. Museli jsme ale spočítat všechny, protože jinak bychom nemohli splnit druhou část zadání – seřadit výsledky podle velikosti a objevit schovanou planetu. Kdo nepřehlédl žádné číslo, našel na svém pracovním listu planetu Saturn.
6) Vesmírný slovník
Pracovní list č. 8
Poslední hodina věnovaná expedici nesla se v duchu vesmírného křížení a překladů z angličtiny. Musím pochválit všechny děti, protože SUN a MOON, které se objevily v tajenkách a ke kterým vedla počítací šifra, přeložily samy hravě. Druhým úkolem bylo vymyslet vlastní zadání tak, aby tajenkou byla slovíčka UNIVERSE, NEBULA, COMET (vesmír, mlhovina, kometa).
Dílčí výstupy v části 5 a 6:
žák
Po dvou týdnech jsme úspěšně zakončili naši misi – já tedy až po kontrole 27 originálních křížovek.
Téma sluneční soustavy jsem pro úvodní opakování na začátku školního roku zvolila záměrně. Vesmír děti zajímá a současně je učivo o něm součástí prvních hodin výuky zeměpisu v 6. ročníku. Plynule jsme tedy přecházeli z předmětu do předmětu a žáci přirozeně přenášeli informace a poznatky z hodiny do hodiny.
Materiály jsem vytvářela vzhledem ke stanoveným cílům, ale také v reakci na dění v minulé hodině – co je třeba více procvičit, kde je třeba více příkladů, kde můžeme ubrat...
Za důležité považuji, aby i v rámci matematiky (a samozřejmě i dalších předmětů) žáci pracovali s různými zdroji informací a dokázali z nich potřebné údaje zjistit. V tomto případě jsme čerpali ze zeměpisného atlasu (pozor na různá vydání, kde se údaje mírně liší) a žáci měli zpočátku problém se zorientovat, co které číslo znamená. Výhodou proto byla práce ve dvojicích a skupinách, kde spolupracovali, hledali údaje společně a radili si.
Toto dvoutýdenní tématické vyučování mi sloužilo také jako odrazový můstek pro seznámení se s novou třídou. Kromě zjištění úrovně osvojení učiva 5. ročníku jsem zjišťovala také to, jak jsou žáci schopni a ochotni pracovat ve skupinách, jaké složení skupin preferují a jaké role při skupinové práci přijímají.
Odkazy na mé materiály k tomuto článku ve WIKI Metodického portálu:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
