Prevence specifických poruch učení

1. ÚVOD

Problematika specifických poruch učení není v dnešní době neznámým pojmem. Stále častěji se setkáváme s dětmi, které mají obtíže ve čtení, v psaní, v pravopise, ale i v počítání. Dostanou-li se na odborné vyšetření, například do pedagogicko-psychologické poradny, ony problémy získají většinou konkrétní rozměr v podobě diagnózy dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie.

Rodiče jsou často tímto zjištěním zaskočeni a potřebují získat informace, odborné konzultace i důležitý nadhled nad celou situací tak, aby byli schopni svému dítěti nejen účelně pomáhat, ale i náležitě ho podporovat.

Ona zmiňovaná podpora spočívá mimo jiné i v pomoci se zvládnutím cizího jazyka. Bez něj se v dnešní době naše děti skutečně neobejdou, dyslektiky nevyjímaje. Potřeba a pozdější schopnost komunikovat v cizím jazyce úzce souvisí mimo jiné i se vstupem naší republiky do Evropské unie.

A právě u dětí se specifickou poruchou učení je třeba si uvědomit veškerá specifika, která s osvojením cizího jazyka souvisejí a která je možno zvládnout pouze za úzké spolupráce dítěte, rodičů a učitele.

Klademe si otázky:

1. Co lze udělat již v předškolním věku, aby osvojení jazyka pro děti s poruchami učení bylo alespoň relativně zvládnutelnější?
2. Která skupina dětí se SPU problémy se zvládnutím cizího jazyka skutečně má?
3. U kterých dětí s dyslexií osvojení cizího jazyka výrazným problémem není?
4. Jaké hry pomáhají k rozvíjení jazykových dovedností?
5. Do jaké míry a jakými metodami lze s dětmi v rámci přípravy na výuku a výuky samotné pracovat?

O hledání a nalézání cest při hledání odpovědí pojednává následující text.

2. CO JSOU SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ

Volně řečeno, jedná se o takovou skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání, matematiky. Veškeré tyto obtíže mají individuální charakter a vznikají na podkladě takzvaných dysfunkcí centrální nervové soustavy.

Z hlediska vývoje ona dysfunkce označuje funkci neúplně vyvinutou, to znamená, že v níže uvedených pojmech znamená předpona dys- nedostatečný, nesprávný vývoj dovednosti. Druhá část názvu je přejata z řeckého označení té dovednosti, která je postižena.

Níže uvedené poruchy jsou těmi, které se úzce promítají i do případně dalších obtíží při osvojování cizího jazyka.

DYSLEXIE - snížená schopnost naučit se číst běžnými vyučovacími metodami (přiměřenými rozumové úrovni), typické jsou obtíže v rychlosti, správnosti, porozumění čtení.

Specifické chyby při čtení:

• snížená schopnost spojovat psanou a zvukovou podobu hlásek;
• nedostatek schopnosti diferencovat optické obrazy; obtížné rozeznáváni tvarů, záměna podobných písmen, tf, se, zrcadlově podobné útvary, pbd;
• záměna zvukově blízkých hlásek, znělosti, nerozlišení měkké - tvrdé slabiky, di - dy, nerozlišování sykavek;
• nedodržení pořadí, nedostatečná schopnost pravolevé orientace, inverze, sen - nes;
• nedostatečná analyticko - syntetická schopnost, obtíže při spojováni písmen do slabik, slov;
• vynecháváni písmen, slabik, částí slov, problém číst skupiny souhlásek;
• nedodržení délek, vynechání interpunkce;
• dvojí čtení;
• nejistota, těžkopádnost;
• domýšlení - kompenzace - umí text zpaměti, orientuje se podle klíčových slov;
• neporozumění, čtení bez porozumění.

DYSORTOGRAFIE - specifická porucha pravopisu (týká se jen určitých jevů, ne celkové schopnosti zvládnout gramatiku).

Příklady specifických chyb:

• záměna tvarově podobných písmen (tiskacích, psacích...);
• záměna zvukově blízkých hlásek, znělosti;
• nerozlišování sykavek;
• nerozlišování měkkých - tvrdých slabik di,ti, ni, dy, ty, ny;
• chyby ve zvukových celcích - přehazování, vynecháváni, přidávání písmen, slabik;
• nedodržení délek samohlásek, vynecháni interpunkce;
• problémy ve slabikách se slabikotvornými r, l;
• špatné rozlišování konce slova, věty;
• umí gramatickou poučku ústně, neumí ji použít v písemné podobě.

DYSGRAFIE - specifická porucha grafické stránky projevu, neschopnost napodobit a zapamatovat si tvar písmen.

Příklady specifických chyb při psaní:

• obtížné zapamatování tvarů písmen;
• nestejná velikost písmen. nedodržování linie;
• přepisování, obtížné spojování;
• záměna tvarově podobných písmen (tiskacích, psacích...).

DYSMÚZIE - snížený smysl pro hudbu, neschopnost zapamatovat si, vybavit, reprodukovat melodii a rytmus.

3. PODPORA JAZYKOVÉHO A MYŠLENKOVÉHO ROZVOJE DÍTĚTE V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU

Pro rozvoj řeči mohou rodiče a učitelky v mateřských školách vykonat skutečně mnoho.

Vyjadřování

Musíme poskytnout dítěti co nejvíce možností k souvislému vyprávění o pozorování, o zážitcích, o jeho úvahách. Již od útlého věku je třeba dbát na to, abychom s dětmi mluvili zřetelně, pomalu, v krátkých, ale úplných větách.

Výslovnost

Je důležité mít na paměti, že se dítě učí správné výslovnosti napodobováním řeči lidí, se kterými je v neustálém kontaktu. Vývoj jeho výslovnosti probíhá pozvolna. Zhruba v pěti letech by dítě mělo umět vyslovovat správně všechny hlásky a mluvit ve větách.

Slovní zásoba

Jedná se o důležitou oblast pro úspěšný začátek dítěte ve škole. Slovní zásobu dítěte rozvíjíme zcela přirozeně tím, že s ním při různých denních příležitostech cíleně komunikujeme. Hovoříme s ním na společné vycházce, při nákupu v obchodě, rozprávíme nad obrázkovou knížkou, encyklopedií. Prohlížíme s dítětem společně časopisy přiměřené jeho věku, které ho budou podněcovat k vyprávění.

Povzbuzujeme dítě k otázkám, jsme rádi, když se s námi dělí o své postřehy a pozorování. Tím přispíváme i k aktivnímu rozvoji jeho myšlení, které je v tomto období silně spjato s konkrétními představami. Proto je důležité, aby dítě v daném období skutečně získalo co nejvíce konkrétních a správných představ o věcech a jevech v nejbližším okolí.

Nemá-li dítě v předškolním věku dostatek příležitostí k získávání nových zkušeností a zážitků, opožďuje se i jeho vývoj řeči a myšlení. Pro vývoj řeči potřebuje dítě aktivní kontakt nejen s dětmi, ale i s dospělými.

4. NÁMĚTY PRO PRÁCI U DĚTÍ SE SPECIFICKÝMI VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI UČENÍ (SPU)

4.1 Specifické obtíže u dětí s vývojovými poruchami učení či u dětí s projevy těchto poruch:

4.1.1. Oblast zrakového vnímání

• diferenciační schopnosti (útvar, jemné rozdíly)
• přesnost a rychlost zpracování
• zraková paměť
• zraková analýza a syntéza
• oční pohyby

4.1.2. Oblast sluchového vnímání

• sluchová analýza a syntéza
• sluchová diferenciace - tzv. fonematický sluch
• reprodukce rytmických struktur - tzv. audiomotorická koordinace
• rozpoznávání délek
• sluchová paměť

4.1.3. Časoprostorová orientace

• orientace v prostoru
• orientace pravolevá (rozlišování pojmů pravá, levá, vpravo, vlevo)
• orientace v čase (pojmy, užití, organizace)

4.1.4. Oblast řeči

• výslovnost
• artikulační neobratnost
• specifická asimililace sykavek

4.1.5. Oblast jemné motoriky

• motorika mluvidel
• jemná motorika rukou
• vizuální motorická koordinace (spolupráce oko-ruka)
• koordinace pohybů

5. PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ REEDUKACE SPU

Jedná se o první fázi nápravné péče, specifické obtíže odstraňujeme individuálně, a to podle typu a rozsahu, resp. hloubky poruchy.

5.1. Zrakové vnímání

5.1.1. Rozpoznávání jemných rozdílů - diferenciační schopnosti

• v řadě stejných prvků označit jeden odlišný
• v řadě různých prvků označit ten, který je vůči ostatním vzhůru nohama
• v řadě prvků označit prvek zrcadlově obrácený
• v řadě různých prvků označit dva stejné
• v souboru dvojice najít takové, kde dva prvky nejsou stejné
• ve skupině prvků vyhledat podle vzoru příslušný prvek

5.1.2. Analýza a syntéza tvarů

• skládání rozstříhaných obrázků
• dokreslování obrázků
• překreslování určitého vzoru zakresleného v síti
• vybrat z množství jevů podstatné věci

5.1.3. Odstraňování záměn podobných tvarů písmen

• obtahování předepsaných tvarů (tiskacích i psacích) na hrubém povrchu prstem (jemný smirkový papír)
• psaní tvarů písmen (tiskacích i psacích) na hrubém povrchu prstem (tácek s rýží, krupicí, pískem)
• obtahování tvarů písmen (tiskacích i psacích) psacím náčiním na velké ploše
• modelování tvarů písmen
• doplňování písmen v textu
• domýšlení nedokončených písmen
• odhadování písmen psaných dítěti do dlaně, na záda, na hřbet ruky (bez zrakové opory)
• vyhledávání, zaškrtávání inkriminovaných písmen v textu
• rychlý a přesný postřeh písmen
• fixace písmen pomocí obrázkové abecedy (nejlépe s citovým nábojem)

5.1.4. Procvičování rychlého postřehu písmene, slabiky, slova

• rychlost zpracování, využití okénka
• cvičení na rozšiřování zrakového rozpětí

5.1.5. Procvičování zrakové paměti

• zapamatovat si exponovaný obrázek, nakreslit jej, popsat
• postupně zkracovat časový limit exponování
• překreslit sérii krátce exponovaných obrázků, věcí
• pokračovat v započatém systému řazení prvků, střídání geometrických tvarů (např. korálky)
• Kimova hra

5.1.6. Cvičení očních pohybů

• řazení prvků - dokreslování, vybarvování
• čtení se zatrháváním slabik pomocí obloučků (tzv. hnízdečkování)
• čtení s ukazovátkem
• čtení s okénkem (postupné odkrývání nebo zakrývání textu)
• čtení se záložkou nebo pomocí prstu (ukazování po řádku, nikoliv pod řádkem)

5.1.7. Vnímání figury a pozadí

• z bohaté sítě vybrat a obtáhnout určitý obrázek (skrytý obrázek, kočka hledá myš apod.)

5.1.8. Využití her

• Loto, Pexeso, Puzzle a podobné skládanky, mozaiky aj.

5.2. Sluchové vnímání

5.2.1. Procvičování poznávání slabik ve slově

• vytleskávání, určování pořadí slabik, zvedání ruky či poskok na vyslovení předem určené slabiky v řadě jiných apod.

5.2.2. Schopnost sluchové analýzy a syntézy

• sluchové hádanky, začínáme od slabik, v případě výrazných obtíží si nejprve pomáháme zrakovou oporou - výrazná výslovnost, dítě sleduje naše rty, opakuje, skládá z trojrozměrných písmen (např. stavebnice ABC), pak teprve postupně přecházíme pouze na sluchovou cestu.

5.2.3. Sluchové rozlišování hlásek zvukově podobných, jejich správná výslovnost

• v případě výrazných obtíží si nejprve vypomáháme výraznou výslovností před zrcadlem

5.2.4. Diferenciační schopnosti - postihování jemných rozdílů

• slabiky: ba-da, pa-da, sa-ža
• slova: bum-dum, šek-žek
• měkčení: dým-dím, tik-tyk

5.2.5. Nácvik rytmické reprodukce

• využití bzučáku, Orffovy nástroje, písničky, básničky (říkanky)

5.2.6. Cvičení akustické pozornosti

• slyšíš budík, hlas, zvuk, hry - Tichá pošta, Na papouška
• udělej krok, když uslyšíš domluvené slovo
• hra "Amálka má ráda mléko"
• poslech četby rušený zvuky z okolí (využití magnetofonu)
• poslech správného čtení
• pauzy, intonace

5.3. Časoprostorová orientace

5.3.1. Orientace v prostoru

• nacvičování základních pojmů (nahoře, dole, uprostřed, před, za, hned před, hned za, mezi, pod, vedle, u)
• pomocí výše uvedených předložek vést dítě k popisu polohy objektů vzhledem k vlastní osobě
• určování vzájemné polohy dvou různých objektů (např. Pod stolem je židlička)
• rozhodovat o vzájemné poloze dvou objektů (Je - není něco v tašce)
• situování objektů - kde předmět leží - např. ve třídě
• manipulace s různými předměty podle místa určení
• zakreslování jednoduchých obrázků podle diktátu (zakresli na výkres do pravého rohu nahoru míček)

5.3.2. Orientace v čase

• pořadí hlásek ve slově, sluchem urči první, poslední
• užití pojmů: dnes, zítra, hned, jindy, pozítří
• orientace v týdnu, měsících, ročních obdobích
• znalost relativního trvání časových úseků (co je delší - jeden týden nebo sedm dní)
• sled událostí - vypravování, řazení děje

5.3.3. Pravolevá orientace

• orientace na tělesném schématu
• orientace v ploše (napravo, nalevo)
• orientace v prostoru
• orientace na těle druhé osoby
• orientace vzhledem k jiným objektům

5.4. Oblast řeči

5.4.1. Kontrola a úprava vad výslovnosti

5.4.2. Cvičení artikulační obratnosti

• vyslovuj t,d,n - zrychluj
• vyslovuj baba, baba - zrychluj
• mn, mn, mi, ni, mi, ni
• čertík: bl, bl, bl
• zpěv: dli dli dli
• míč: kutullulu
• auto: tydýt, tydýt
• procvičování výslovnosti: obtížná slova, zvl. složeniny (lokomotiva, nejnepříjemnější)
• procvičování výslovnosti slov i slovních spojení, vět

5.4.3. Dechová cvičení

• cvičení melodie hlasu při čtení věty oznamovací, tázací, rozkazovací
• cvičení jedním dechem
• je, jo, jeje, to je moje, to je tvoje
• Je, je, je, je, co se děje tam na vršku u Matěje?
• zkusit opakovat i několikrát na jedno nadechnutí
• řekni co nejvíce slov jedním dechem

5.4.4. Odstraňování specifické asimilace sykavek

• správná výslovnost sykavek
• slova, kde leží vedle sebe hlásky akusticky blízké (švestky, sušenka, žížala, cvrčci, šašci, suší; věty: Na stromě visí suché švestky)

5.4.5. Využití říkadel, rozpočitadel, pomalý přednes básniček, vytleskávání rytmu řeči, vytleskávání rytmu podle vzoru

5.5. Oblast jemné motoriky

5.5.1. Motorika mluvidel - pohyblivost jazyka, gymnastika tváří, rtů, svalstva obličeje - jazykolamy

5.5.2. Procvičení jemné motoriky rukou / modelování, hry, mačkání, navlékání plodů, těstovin, základy šití

5.5.3. Zrakově - motorická koordinace (oko - ruka)

• spojování dvou obrázků ležících proti sobě (auto - garáž aj.)
• navlékání korálků, řazení prvků, stavebnice
• čtení po slabikách a doplňování obloučků
• čtení s okénkem

5.5.4. Koordinace pohybů

• pohyb podle předešlého schématu
• pohyb s hudbou
• jednoduchá sestava