Cílem orofacionálního cvičení je rozvíjení svalové hybnosti a aktivování svalových skupin, které jsou nutné pro správné fungování oblasti úst a obličeje. Provádí se většinou na začátku logopedické terapie s účelem procvičit mluvidla tak, aby se aktivizovaly svalové skupiny nutné pro vyvození hlásek. Přínosem této techniky je lepší orientace jazyka v ústech, změna jeho polohy, odstranění problémů spojených s pohybem mluvidel.
Orofacionální cvičení lze ve školce rozdělit do dvou okruhů.
a) příklady cvičení zaměřené na rozvoj mimických svalů
 |
|
1. Zavření očí při znehybnění ostatních svalů |
 |
| 2. Nafukování tváří Autorka © Věra Gošová |
b) příklady cvičení zaměřené na lepší orientaci jazyka v ústech
Cvičení přináší užitek nejen při edukaci hlásek u dětí s komplexnější poruchou řeči, ale také při reedukaci hlásek (příklad L, N, T, D).
Malé děti většinou nereagují na instrukci: Dej si jazyk za horní zuby! – důvodem je neorientace v ústech. Podporou cvičení by měl být obrázek s jasnou, až přehnanou ukázkou ze strany dospělého. Dítě si pomocí cvičení ohmatá dutinu ústní pomocí jazyka, výsledkem je daleko lepší spolupráce a vyvození hlásek s pomocí instrukce logopeda.
Ukázky cvičení:
 |
| 1. Špulení úst Autorka © Věra Gošová |
 |
| 2. Jazyk do špičky Autorka © Věra Gošová |
 |
| 3. Předsazení zubů Autorka © Věra Gošová |
 |
| 4. Boule jazykem Autorka © Věra Gošová |
Série k orofacionílnímu cvičení naleznete ZDE.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
