Společný evropský referenční rámec pro jazyky stanovuje úrovně receptivních, produktivních, interaktivních a mediačních řečových dovedností. Ze zmíněného referenčního rámce vybíráme hlavní kategorie užívání jazyka pro deskriptor C2. Výběr provedla Mgr. Gabriela Baladová.
Porozumění/poslech
Bez potíží rozumím jakémukoli druhu mluveného projevu, živého či vysílaného. Pokud mám trochu času zvyknout si na specifické rysy výslovnosti rodilého mluvčího, nemám potíže porozumět ani tehdy, mluví-li rychle.
Porozumění/čtení
Snadno čtu všechny formy písemného projevu, včetně abstraktních textů náročných svou stavbou i jazykem, jako jsou např. příručky, odborné články a krásná literatura.
Mluvení/ústní interakce
Dokážu se zapojit do jakékoli konverzace nebo diskuse. Znám dobře idiomatické a hovorové výrazy. Umím se plynule vyjadřovat a přesně sdělovat jemnější významové odstíny. Narazím-li při vyjadřování na nějaký problém, dokážu svou výpověď přeformulovat tak, že to ostatní ani nepostřehnou.
Mluvení/samostatný písemný projev
Umím podat jasný plynulý popis nebo zdůvodnění stylem vhodným pro daný kontext a opírajícím se o efektivní logickou strukturu, která pomáhá posluchači všimnout si důležitých bodů a zapamatovat si je.
Psaní/písemný projev
Umím napsat jasný plynulý text vhodným stylem. Dokážu napsat složité dopisy, zprávy nebo články a vystavět text logicky tak, aby pomáhal čtenáři všimnout si důležitých bodů a zapamatovat si je. Umím psát resumé a recenze odborných nebo literárních prací.
Rozsah
Dokáže velmi pružně přeformulovat myšlenky pomocí odlišných způsobů jazykového vyjádření, aby přesně vyjádřil(a) jemné významové odstíny, kladl(a) důraz, rozlišoval(a) a eliminoval(a) mnohoznačnost. Ovládá také dobře idiomatické a hovorové výrazy.
Správnost
Dokáže důsledně ovládat gramatiku jazyka v její komplexnosti, i když věnuje pozornost něčemu jinému (např. promýšlení dalšího sdělení a sledování reakce jiných).
Plynulost
Dokáže se spontánně vyjadřovat v plné šíři a s přirozenou hovorovou plynulostí. Jakémukoli problému se dokáže vyhnout nebo se vrátit zpět a napravit jej tak hladce, že to jeho/její partner v promluvě sotva postřehne.
Interakce
Dokáže se snadno a dovedně zapojit do jakékoliv interakce a dokáže si uvědomovat a používat klíčové signály neverbální a intonační povahy bez zjevného úsilí. Umí začlenit svůj příspěvek do společně vytvářené promluvy, přičemž střídání partnerů v promluvě, odkazování a činění narážek probíhá naprosto přirozeně.
Koherence
Dokáže vytvořit koherentní a kohezní promluvu a přitom plně a vhodně použít rozmanité slohotvorné útvary a širokou škálu spojovacích výrazů a jiných kohezních prostředků.
Ústní projev - všeobecná stupnice
Vyjadřuje se jasně, plynule a jeho/její projev má účinnou logickou strukturu, což pomáhá posluchači všimnout si důležitých bodů a zapamatovat si je.
Veřejná hlášení
Deskriptor není k dispozici.
Oslovování různého publika
Dokáže s jistotou a srozumitelně pronést přednášku na složité téma a určenou publiku, které s tímto tématem není obeznámeno, a dokáže stavbu své přednášky pružně přizpůsobovat potřebám posluchačů. Zvládá obtížné a dokonce nepřátelsky zaměřené dotazy.
Písemný projev - všeobecná stupnice
Dokáže napsat jasné a plynulé složité texty, které mají vhodný a účinný styl a jsou logicky vystavěny tak, aby pomáhaly čtenáři najít základní body.
Samostatný písemný projev
Dokáže napsat jasná a plynulá poutavá vyprávění a líčení zážitků ve stylové rovině, která odpovídá zvolenému žánru.
Plánování
Dokáže si dopředu naplánovat, co je třeba říct a jak to říct, přičemž zvažuje účinek na posluchače.
Kompenzování
Dokáže nahradit slovo, které si nemůže vybavit, významovým ekvivalentem tak snadno, že je to sotva postřehnutelné.
Monitorování a přeformulování
Dokáže se vrátit zpět a přeformulovat svou výpověď, aby se vyhnul(a) obtížnému místu, tak snadno, že to partner stěží postřehne.
Poslech s porozuměním - všeobecná stupnice
Bez potíží rozumí jakémukoli druhu mluveného projevu, živého nebo vysílaného, pronášeného v rychlém tempu rodilého mluvčího.
Porozumění interakcí mezi rodilými mluvčími
Snadno sleduje složité interakce mezi účastníky skupinové diskuse a debaty, dokonce i pokud se týkají abstraktních, složitých a ne zcela běžných témat.
Poslech v živém publiku
Dokáže s porozuměním sledovat odborné přednášky a prezentace, ve kterých je vysoký stupeň hovorových a regionálních výrazů nebo méně běžné terminologie.
Poslech hlášení a pokynů
Dokáže získat konkrétní informace z veřejných hlášení, navzdory jejich špatné slyšitelnosti a akustickému zkreslení, např. na nádražích, sportovních stadionech atd. Rozumí složitým technickým informacím, jako jsou návody k obsluze různých zařízení, údaje o běžných výrobcích a službách.
Poslech médií a nahrávek
Rozumí širokému rejstříku nahraného i vysílaného materiálu, do určité míry i v nespisovném jazyce, a všímá si drobnějších detailů včetně slovně nevyjádřených postojů a vztahů mezi mluvčími.
Čtení s porozuměním - všeobecná stupnice
Rozumí a kriticky interpretuje všechny formy písemného projevu včetně abstraktních textů náročných svou stavbou i jazykem, nebo velmi hovorových uměleckých i ostatních textů. Rozumí širokému rejstříku dlouhých a složitých textů, oceňuje jemné stylistické rozdíly a implicitní i explicitní významy textů.
Čtení korespondence
Rozumí jakékoli korespondenci, pokud může čas od času nahlédnout do slovníku.
Čtení pro informaci a pochopení argumentace
Dokáže dopodrobna porozumět širokému okruhu dlouhých, složitých textů, se kterými se může setkat ve společenském, profesním nebo akademickém životě, a rozpoznat jemné významové odstíny postojů a vyřčených i nevyřčených názorů.
Čtení pokynů
Dokáže detailně porozumět dlouhým, složitým návodům týkajícím se nového zařízení nebo postupu bez ohledu na to, zda se vztahují k oblasti jeho/její specializace nebo ne, a to za předpokladu, že si může znovu přečíst obtížné pasáže.
Sledování televize a filmu
Dokáže sledovat s porozuměním filmy, ve kterých se do značné míry užívá slangu a idiomatických výrazů.
Rozpoznávání klíčových signálů a vyvozování významu (mluvený i psaný jazyk)
Dovedně využívá kontextových, gramatických a lexikálních signálů k vyvození postojů, nálad a záměrů a k předvídání toho, co bude následovat.
Ústní interakce - všeobecná stupnice
Dobře ovládá idiomatické a hovorové výrazy a uvědomuje si roviny konotačního významu. Dokáže přesně sdělovat jemnější významové odstíny, přičemž poměrně přesně využívá široký rejstřík prostředků blíže modifikujících význam. Narazí-li při vyjadřování na nějaký problém, dokáže svou výpověď přeformulovat tak snadno, že to partner sotva postřehne.
Porozumění rodilému mluvčímu jako partneru v komunikaci
Dokáže porozumět každému rodilému mluvčímu, i když jde o abstraktní a složitá témata odborné povahy mimo jeho/její obor za předpokladu, že má možnost zvyknout si na nespisovnou výslovnost nebo variantu jazyka (dialekt).
Rozhovor, konverzace
Dokáže se účastnit konverzace bez obtíží, vhodným způsobem a bez jakýchkoliv jazykových omezení ve všech sférách společenského a osobního života.
Neformální diskuse (s přáteli)
Dokáže snadno porozumět složité interakci probíhající mezi účastníky skupinové diskuse a přispívat k ní, i když se jedná o abstraktní, složitá, méně známá témata.
Formální diskuse a schůze
Dokáže obhájit své stanovisko ve formální diskusi složitých problémů, předložit srozumitelnou a přesvědčivou argumentaci, aniž by byl ve srovnání s rodilým mluvčím v nevýhodě.
Pohovor (interview) v roli tazatele/dotazovaného
Dokáže vést svou část dialogu velmi dobře, dává rozhovoru strukturu a reaguje rozhodně a naprosto plynule jak v roli tazatele, tak dotazovaného. Není vůči rodilému mluvčímu nijak znevýhodněn.
Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
Dokáže ze svého rejstříku promluvových funkcí pohotově vybrat vhodnou frázi, kterou patřičně uvede svůj příspěvek tak, aby se mohl(a) ujmout slova nebo aby během přemýšlení získal(a) čas a ponechal(a) si slovo.
Spolupráce
Dokáže obratně reagovat na to, co říkají ostatní.
Žádost o objasnění
Dokáže klást doplňující otázky, aby se ujistil(a), zda porozuměl(a) tomu, co chtěl mluvčí říct, a aby získal(a) objasnění víceznačných formulací.
Písemná interakce - všeobecná stupnice
Umí se jasně a přesně vyjádřit, přičemž se pružně a účinně obrací na adresáta.
Korespondence
Dokáže se v osobní korespondenci vyjádřit jasně a přesně, jazyka užívá pružně a účinně, včetně vyjádření emocí, narážek nebo vtipu.
Zapisování poznámek (z přednášek, seminářů atd.)
Domýšlí vnitřní souvislosti i narážky obsažené v tom, co mluvčí říká, a dovede si je zaznamenat stejně jako své poznámky ke slovům, která mluvčí skutečně užil.
Zpracování textu
Dokáže shrnout informace z různých zdrojů a nově uspořádat argumenty a poznámky ve formě logicky členěné celkové prezentace.
Rozsah všeobecných znalostí jazyka
Umí vyčerpávajícím způsobem a spolehlivě ovládat velmi široký rozsah jazyka tak, aby přesně formuloval(a) myšlenky, kladl(a) důraz, rozlišoval(a) a eliminoval(a) mnohoznačnost. Nic nenasvědčuje tomu, že by musel(a) jazykově redukovat to, co chce vyjádřit.
Rozsah slovní zásoby
Dobře zvládá velmi široký repertoár slovní zásoby včetně idiomatických a hovorových výrazů; je zřejmé, že si je vědom(a) konotativních úrovní významu.
Ovládání slovní zásoby
Důsledně používá správnou a vhodnou slovní zásobu.
Gramatická správnost
Dokáže důsledně ovládat gramatiku jazyka v její komplexnosti, i když věnuje pozornost něčemu jinému (např. promýšlení dalšího sdělení, sledování reakce jiných).
Ovládání zvukové stránky jazyka
Dokáže správně rozlišit použití intonace a větného přízvuku tak, aby vyjadřoval i nejjemnější významové odstíny.
Ovládání ortografie (pravopisu)
Písemný projev je z ortografického hlediska bezchybný.
Adekvátnost z hlediska sociolingvistiky (souvislosti jazyka a společnosti)
Dobře ovládá idiomatické a hovorové výrazy a uvědomuje si jejich významové konotace. Prokazuje v celé šíři porozumění sociolingvistickým a sociokulturním jazykovým implikacím, které jsou používány rodilými mluvčími, a dokáže na ně vhodně reagovat. Umí efektivně zprostředkovat komunikaci mezi mluvčími cílového jazyka a společenstvím svého výchozího jazyka a zohledňuje přitom sociokulturní a sociolingvistické rozdíly.
Přizpůsobivost
Je ve velké míře přizpůsobivý/á, což se projevuje vyjadřováním myšlenek prostřednictvím různých jazykových prostředků tak, aby položil(a) důraz, bral(a) ohled na danou situaci či účastníka promluvy atp. a aby eliminoval(a) mnohoznačnost.
Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
Dokáže ze svého rejstříku promluvových funkcí pohotově vybrat vhodnou frázi, kterou patřičně uvede svůj příspěvek tak, aby se mohl(a) ujmout slova nebo aby během přemýšlení získal(a) čas a ponechal(a) si slovo.
Rozvinutí tematických složek
Dokáže podat spletité a pečlivě promyšlené popisy a vypravování, přičemž do nich umí začlenit vedlejší témata, umí rozvinout určité myšlenky a zakončit je vhodným závěrem.
Koherence
Dokáže vytvořit koherentní a kohezní texty a přitom plně a vhodně použít rozmanité slohotvorné útvary a širokou škálu kohezních prostředků.
Plynulost promluvy
Dokáže se plynule a přitom přirozeně, bez většího úsilí a zaváhání vyjadřovat v plné šíři. Pauzy se objevují jen do té míry, aby mluvčímu umožnily přesně reagovat na určitá slova, vyjadřovat myšlenky, nebo najít vhodné příklady nebo vysvětlení.
Přesnost propozice
Dokáže přesně a dostatečně jazykově správně vyjádřit i jemné významové odstíny prostřednictvím širokého repertoáru hodnotících výrazových prostředků (např. příslovcí vyjadřujících míru/stupeň, vedlejších vět vymezujících význam vět řídících). Dokáže vyjadřovat důraz, rozlišení a eliminovat mnohoznačnost.
Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-144-0404-4
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
