Společný evropský referenční rámec pro jazyky stanovuje úrovně receptivních, produktivních, interaktivních a mediačních řečových dovedností. Ze zmíněného referenčního rámce vybíráme hlavní kategorie užívání jazyka pro deskriptor B2. Výběr provedla Mgr. Gabriela Baladová.
Porozumění/poslech
Rozumím delším promluvám a přednáškám a dokážu sledovat i složitou výměnu názorů, pokud téma dostatečně znám. Rozumím většině televizních zpráv a programů týkajících se aktuálních témat. Rozumím většině filmů ve spisovném jazyce.
Porozumění/čtení
Rozumím článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy, v nichž autoři zaujímají konkrétní postoje či stanoviska. Rozumím textům současné prózy.
Mluvení/ústní interakce
Dokážu se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že mohu vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími. Dokážu se aktivně zapojit do diskuse o známých tématech, vysvětlovat a obhajovat své názory.
Mluvení/samostatný písemný projev
Dokážu se srozumitelně a podrobně vyjadřovat k široké škále témat, která se vztahují k oblasti mého zájmu. Umím vysvětlit své stanovisko k aktuálním otázkám a uvést výhody a nevýhody různých řešení.
Psaní/písemný projev
Umím napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat souvisejících s mými zájmy. Umím napsat pojednání nebo zprávy, předávat informace, obhajovat nebo vyvracet určitý názor. V dopise dovedu zdůraznit, čím jsou pro mne události a zážitky osobně důležité.
Rozsah
Má dostatečný rozsah jazyka, aby byl schopen/byla schopna vytvořit jasný popis, sdělil(a) své názory týkající se většiny obecných témat, což činí bez většího zřejmého hledání slov a pomocí některých druhů podřadných souvětí.
Správnost
Ovládá gramatiku v relativně vysoké míře. Nedopouští se chyb, které by mohly způsobit nedorozumění, je schopen/schopna si většinu svých chyb opravit.
Plynulost
Dokáže v relativně plynulém tempu produkovat úseky jazykové promluvy, ačkoliv může váhat v případech, kdy hledá strukturní a výrazové prostředky. Promluva je poznamenána jen několika znatelnými pauzami.
Interakce
Dokáže iniciovat promluvu, vzít si slovo, kdy je to vhodné, a ukončit konverzaci, kdy potřebuje, ačkoliv to nemusí vždy provést elegantním způsobem. Napomáhá vývoji diskuse, která probíhá ve známé oblasti tím, že dává najevo, že rozumí, vyzývá ostatní k diskusi atd.
Koherence
Dokáže užívat omezené množství kohezních prostředků tak, že umí ze svých výpovědí vytvořit věcnou a koherentní promluvu, ačkoliv v dlouhém textu občas nedokáže postihnout myšlenkovou návaznost.
Ústní projev - všeobecná stupnice
Dokáže podat jasný a systematicky rozvinutý popis a prezentaci, přičemž zvýrazňuje hlavní myšlenky a uvádí potřebné podrobnosti. Dokáže vytvořit jasné a podrobné popisy a srozumitelně a podrobně se vyjadřovat o široké škále témat, která se vztahují k oblasti jeho/jejího zájmu, přičemž rozvádí své myšlenky a podporuje je dodatečnými argumenty a odpovídajícími příklady.
Popis zážitku
Dokáže vytvořit jasné a podrobné popisy na široký okruh témat, která se vztahují k oblasti jeho/jejího zájmu.
Veřejná hlášení
Dokáže pronést hlášení týkající se většiny obecných témat natolik zřetelně, plynule a spontánně, že se posluchač nemusí jakkoliv namáhat.
Písemný projev - všeobecná stupnice
Dokáže napsat srozumitelné podrobné texty týkající se různých témat z oblasti jeho/jejích zájmů, přičemž dokáže shrnout, skloubit a zhodnotit informace a argumenty z velkého počtu zdrojů.
Plánování
Dokáže si dopředu naplánovat, co je třeba říci a jak to říci, přičemž zvažuje účinek na posluchače.
Kompenzování
Dokáže užít opisů a parafrází, aby zakryl(a) mezery ve své slovní zásobě a gramatice.
Monitorování a přeformulování
Dokáže opravit přeřeknutí a chyby, pokud si je uvědomí nebo pokud by vedly k nedorozumění. Dokáže registrovat své "typické chyby" a vědomě je ve své řeči monitorovat.
Poslech s porozuměním - všeobecná stupnice
Rozumí spisovné řeči, živé nebo vysílané, jak na známá, tak méně známá témata, se kterými se běžně setkává v osobním, společenském, akademickém nebo profesním životě. Jeho/její schopnost porozumět ovlivňuje pouze značný hluk v okolí, nesprávná stavba vyslechnutého projevu a/nebo užití idiomatických výrazů.
Dokáže porozumět hlavním myšlenkám propozičně i jazykově složité řeči týkající se jak konkrétních, tak abstraktních témat ve spisovném jazyce, včetně odborných diskusí ve svém oboru. Dokáže rozumět delší promluvě a složité argumentaci, pokud jde o téma, které dostatečně zná, a pokud je postup přednášky výrazně signalizován explicitními prostředky.
Poslech v živém publiku
Dokáže sledovat s porozuměním podstatné body formálních a méně formálních přednášek, zpráv a jiných forem akademických a profesních prezentací, které jsou propozičně a jazykově složité.
Poslech hlášení a pokynů
Rozumí hlášením a vzkazům týkajícím se konkrétních i abstraktních témat, pokud jsou pronášena normální rychlostí ve spisovném jazyce.
Čtení s porozuměním - všeobecná stupnice
Dokáže číst do značné míry samostatně, přičemž používá techniku a rychlost čtení odpovídající různým textům a účelům. Dobře se orientuje při výběru příručních materiálů. Má rozsáhlou funkční "čtecí" slovní zásobu, ale může mít problémy s málo častými idiomatickými spojeními.
Čtení korespondence
Dokáže číst korespondenci, která se vztahuje k oblasti jeho/jejího zájmu, a pohotově chápe základní smysl textu.
Orientační čtení
Dokáže rychle přehlédnout dlouhý, složitý text a najít důležité podrobnosti, rychle určit obsah a důležitost novinových zpráv, článků a hlášení týkajících se širokého okruhu profesních témat a umí se rozhodnout, zda má smysl je podrobněji prostudovat.
Čtení pokynů
Dokáže porozumět dlouhým, složitým návodům ve svém oboru, včetně podrobností tykajících se podmínek a varování, a to za předpokladu, že si může znovu přečíst obtížné pasáže.
Sledování televize a filmu
Dokáže porozumět většině televizních zpráv a pořadů o současném dění, dokumentárním pořadům, rozhovorům "naživo", diskusním pořadům (a "talkshow"), hrám a většině filmů ve spisovném jazyce.
Rozpoznávání klíčových signálů a vyvozování významu (mluvený i psaný jazyk)
Dokáže využít různých strategií, včetně vytváření sledu hlavních myšlenek, ověřování správnosti porozumění za pomoci kontextových prostředku, aby porozuměl(a).
Ústní interakce - všeobecná stupnice
Dokáže jazyk užívat plynule, přesně a účinně a vyjadřovat se v rámci širokého okruhu všeobecných, akademických, profesních nebo zábavních témat a jasně označovat vztahy mezi myšlenkami. Dokáže komunikovat spontánně a gramaticky správně, aniž by zjevně musel(a) omezovat rozsah toho, co chce říct, a volí rovinu formálnosti odpovídající daným okolnostem. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími a udržovat s nimi vztahy, aniž by to některého z účastníků komunikace stálo nepřiměřené úsilí. Dokáže naznačit, jakou důležitost přikládá událostem a zážitkům, jasně vysvětlit a obhájit názory za pomoci vhodných argumentů.
Porozumění rodilému mluvčímu jako partneru v komunikaci
Dokáže dopodrobna porozumět všemu, co se mu/jí říká ve spisovném mluveném jazyce, a to i v hlučném prostředí.
Pohovor (interview) v roli tazatele/dotazovaného
Dokáže vést účinný a plynulý pohovor, spontánně se vzdálit od připravených otázek, sledovat a dále zkoumat zajímavé odpovědi. U pohovoru dokáže vyvíjet iniciativu, rozšiřovat a rozvádět myšlenky s minimální pomocí nebo povzbuzováním ze strany tazatele.
Spolupráce
Dovede komentovat a dále rozvíjet sdělení a závěry ostatních mluvčích, a tak napomáhat vývoji diskuse. Dokáže napomáhat vývoji diskuse ve známé oblasti, potvrdit, že porozuměl(a), přizvat ostatní k účasti atd.
Žádost o objasnění
Dokáže klást doplňující otázky, aby se ujistil(a), zda porozuměl(a) tomu, co mluvčí chtěl říct, a aby získal(a) objasnění víceznačných formulací.
Písemná interakce - všeobecná stupnice
Dokáže v písemné formě účinně podávat informace i vyjádřit své názory a dokáže na podobná sdělení reagovat.
Korespondence
V dopisech dokáže vyjádřit míru pocitu, zdůraznit důležitost událostí a zážitků z osobního hlediska a ve své odpovědi reagovat na zprávy a názory pisatele dopisu.
Zapisování poznámek (z přednášek, seminářů atd.)
Dokáže porozumět jasně uspořádané přednášce na známé téma a poznamenat si body, které mu/ jí připadají důležité, i když má sklon soustředit se na slova jako taková, proto mu/jí unikají některé informace.
Rozsah všeobecných znalostí jazyka
Umí se jasně vyjadřovat, aniž by bylo znát, že by musel(a) jazykově redukovat to, co chce vyjádřit. Jeho/její vyjadřovací prostředky dostačují k podání jasného popisu, vyjádření vlastních názorů, rozvinutí argumentace bez většího zřejmého hledání slov. K tomuto účelu používá některé druhy podřadných souvětí.
Rozsah slovní zásoby
Má dobrý rozsah slovní zásoby, která se vztahuje k oboru jeho/jejího zájmu a nejobecnějším tématům. Umí pozměňovat formulace, aby se vyhnul(a) častým opakováním, ale nedostatky ve slovní zásobě mohou způsobit zaváhání či používání opisných prostředků.
Ovládání slovní zásoby
Přesnost jeho/její slovní zásoby je všeobecně vysoká, ačkoli v malé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru slov, které však nezpůsobují problémy v komunikaci.
Gramatická správnost
Ovládá dobře gramatiku, pouze občas se dopouští malých nebo nesystematických chyb a menších nedostatků ve větné stavbě; ty však nejsou časté a mohou být zpětně opraveny. Ovládá gramatiku v relativně vysoké míře. Nedopouští se chyb, které by mohly způsobit nedorozumění.
Ovládání zvukové stránky jazyka
Osvojil(a) si jasnou, přirozenou výslovnost a intonaci.
Ovládání ortografie (pravopisu)
Dokáže vytvořit jasně srozumitelný souvislý písemný text, který odpovídá pravidlům týkajícím se úpravy textu a výstavby odstavců. Pravopis a interpunkce jsou poměrně přesné, ale mohou nést stopy vlivu mateřského jazyka.
Adekvátnost z hlediska sociolingvistiky (souvislosti jazyka a společnosti)
Dokáže se vyjadřovat sebevědomě, srozumitelně a zdvořile v rámci formálních a neformálních funkčních stylů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká. S určitým znatelným úsilím se dokáže účastnit diskuse ve skupině a přispívat k ní, i když se jedná o rychlou a hovorovou řeč. Dokáže komunikovat s rodilými mluvčími, aniž by je podvědomě a nechtěně bavil(a), iritoval(a), nebo aniž by je přinutil(a), aby se k němu/ní chovali jinak, než by se chovali k rodilému mluvčímu. Dokáže se vyjadřovat vhodně s ohledem na danou situaci a vyhnout se závažným chybám ve formulacích.
Rozvinutí tematických složek
Dokáže rozvinout srozumitelný popis a vypravování, přitom umí rozvinout hlavní kompoziční složky a doložit je relevantními podrobnostmi a příklady.
Přesnost propozice
Spolehlivě dokáže předat detailní informace.
Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-144-0404-4
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.