V následujícím příspěvku zmíníme některé možnosti uplatnění třídních webových stránek, upozorníme na možná pozitiva i úskalí a zmíníme dvě služby, které snadnou implementaci podobných projektů umožňují.
V dnešní době má již téměř každá škola své vlastní webové stránky, které slouží pro komunikaci s rodiči a prezentaci školy navenek. Především ve městech představují tyto stránky jednu z klíčových marketingových zbraní v boji o kvalitní studenty. Nabízejí ale také základní informační servis rodičům i studentům a často jsou propojeny s dalšími aplikacemi, které slouží například k nákupu obědů ve školní jídelně. Podobné projekty mají poměrně přísně formální charakter, který se snaží nabídnout odraz klimatu školy a současně dát k dispozici seriózní informace.
Zvláště u větších škol pak ale není možné vytvořit individuálnější přístup k informacím, které by byly určeny pouze pro jednu třídu či jinak omezenou část studentů. Tuto komunikaci často zajišťují osobní stránky pedagogů, které jsou ale opět tématicky omezené. Tím je, zdá se, vymezen prostor pro práci s weby, které jsou určené konkrétní třídě. Mohou mít méně formální charakter, mohou být přístupné jen přes heslo, je možné na nich vybírat domácí úlohy, dát prostor k neformální komunikaci nebo zde rozvíjet možnosti studentů v oblasti mediální výchovy. V neposlední řadě mohou sloužit jako vývěska nebo zdroj studijních materiálů.
Třídní stránky mohou poskytovat také snadný přístup k e-learningu, zajímavým odkazům atp. Představují pro učitele jednotné místo, na které může svým žákům dát k dispozici řadu informací. Ti pak nemusí prohledávat stránky svých vyučujících a snažit se dohledat právě pro ně použitelné informace. Vzhledem k nulovým pořizovacím nákladům také mohou podobné stránky představovat rozumnou alternativu k školním informačním systémům a představovat například elektronické klasifikační archy. Ač formu komunikace v dnešní době značně ovlivňuje Facebook, tak také tato rovina nemusí být zanedbatelná a učitel s ní může poměrně efektivně pracovat.
Pokud se rozhodnete třídní web zřídit, měli byste hned na počátku uvážit, zda se bude jednat o veřejný zdroj informací, či nikoli. Podle toho je potřeba také zavést příslušné bezpečností opatření, která by žákům umožnila ochranu jejich soukromí – například je nevhodné publikovat na nezaheslovaném webu známky žáků pod jejich jmény, nebo nějaké osobnější informace. Naopak web určený spíše veřejnosti dle modelu „podívejte se co se v naší třídě děje“, který bude pracovat spíše jako webový magazín než jako prostor pro osobní sdělení nebude mít v nepřístupné podobě v podstatě žádný význam. Jistě je ale možné oba přístupy vhodně kombinovat.
Jako poměrně rozumné řešení při prezentaci známek prostřednictvím sítě je možné uvést číslo (např. pětimístné), které každý rok přiřadíte studentům. Číslo znají jen oni a ti, kterým ho sdělí (primárně rodiče). Známky jsou pak zadávány v podstatě k zašifrovaným klíčům. Studenti si mohou čísla sdělit, ale také nemusí. Tím je zajištěna anonymita známek na vyšší úrovni, než jak je to v běžném školním kolektivu obvyklé. Pokud dojde k jejich prolomení a nějakým potížím, je možné je samozřejmě kdykoli změnit.
Třídní weby představují jednoznačnou službu studentům – nabízejí studijní materiály, informace i možnost komunikace na jednom místě. Podobnou službu nabízejí také rodičům. Je ale nějaký bonus, který by mohl využít i kantor?
To jistě záleží na tom, jaké služby se rozhodně na web implementovat. K tomu tématu se dostaneme blíže v části věnované Google Sites. Je ale možné prostřednictvím stránek snadno vybírat domácí úkoly, odpovědníky či ankety. Při troše dobré vůle je zde možné realizovat testy nebo dávat ke stažení sady materiálů či domácích úloh, které byste jinak museli kopírovat. Takovýto web vám tedy může podstatným způsobem ušetřit čas i peníze. Pokud nemáte rádi platby v hotovosti, tak také není problém implementace platební brány, což je ale řešení řekněme zatím poněkud okrajové.
Jak na zprovoznění konkrétních služeb? Pokud chcete mít k dispozici kompletní e-learningový kurz, pak asi nejjednodušší je, si jej vytvořit v Moodle a hostovat například na Ninehube (http://ninehub.com/), nebo se o pomoc obrátit na komunitu (např. na Moodle.cz – http://moodle.cz/). To vám umožní snadnou práci s písemkami či testy, odpovědníky, tvořit celé kurzy nebo snadno vybírat domácí úkoly. Pokud nepotřebujete takto robustní řešení, je možnost spojit Google Sites a Google Dokumenty.
První službou, kterou si v našem přehledu možných implementací třídních webů představíme, bude Google Sites (počeštěně Google Weby) (https://sites.google.com/). Jedná se o robustní službu, která slouží k tvorbě osobních stránek nebo intranetových firemních webů. Lze ji užít ale také na běžné komerční prezentace, tématické weby a řadu dalších projektů. Výhodou je, že díky hostingu na Google máte zajištěn rychlý, bezlimitní a stabilní provoz. Automatické je také integrované fulltextové vyhledávání od Google.
Kromě obyčejných stránek je možné vkládat specializované seznamy úkolů nebo adresáře, do kterých lze nahrávat soubory (jeden může mít velikost až 20 MB, bezplatný limit na jeden web je 100 MB). Jednoznačným pozitivem je jednoduchý editor stránek, který je poměrně podobný Wordu, takže pro jeho ovládání není třeba žádných speciální znalostí či dovedností. Samozřejmostí je možnost vkládat tabulky, fotografie či formátované nadpisy či odkazy. Méně zdatní uživatelé jistě uvítají řadu předdefinovaných šablon, které jim mohou pomoci při základní tvorbě celého návrhu webu. Práce je celkově poměrně jednoduchá, rychlá a pohodlná.
Učitelé jistě ocení možnost integrovat prvky z Google Dokumentů, především formuláře. Ty vám umožní snadné vybírání různých úkolů, prací nebo vyhodnocování anket. Stačí do webu vložit formulář a ve vaší složce v Google Dokumentech se vám zobrazí jeho výsledky formou přehledné tabulky. Tento systém nabízí možnost snadného odevzdávání především kratších prací. Pro delší texty se vyplatí sdílení přímo v Dokumentech.
Toto řešení je vhodné především tam, kde chcete zajistit jednoduchý a plynulý chod, nastavit možnosti a práva na úpravy stránek více uživatelům nebo web chránit heslem. Nevýhodou je poměrně malý prostor pro změny vzhledu a delší adresa odkazu. Na druhou stranu je zde přibalena jako nedílná součást podpora šifrovaného přenosu dat, takže o nějaký odposlech nemusíte mít obavu.
Službou českou, která k tvorbě webových stránek přistupuje zcela z opačného konce, je Webnode (http://www.webnode.cz/), která umožňuje vytvořit osobní stránky, e-shop nebo osobní web. Pro naše potřeby je zajímavá poslední možnost. Limit přenesených dat za měsíc je 1 GB a prostor pro web je 100 MB. Služba sází na jednoduché a přehledné ovládání, které zvládne opravdu téměř každý. Na výběr je z velkého množství rozličných šablon a barevných schémat, která si do velké míry můžete upravit sami.
Jistou výhodou je také integrovaná statistika, která vám bez dalšího nastavování umožní snadno sledovat návštěvnost vašeho projektu. Potěší také možnost integrovat si do systému vlastní e-shop (ať již na knihy, podporu projektů školy nebo třeba prodej výrobků na charitu), který může být propojený s platebním kanálem.
Jistě užitečná je také možnost snadného vkládání formátovaného textu, tabulek, videí či map. Řadu uživatelů si Webnode získá tím, že nevyžaduje žádné technické myšlení nebo znalost HTML. Jeho funkce lze rozšířit pomocí řady zásuvných modulů, které je možné na stránky libovolně rozmísťovat. Užitečné je jistě také to, že když stránku upravujete, návštěvník nic nepozná, dokud nestisknete tlačítko publikovat.
K dalším pozitivům patří například automatická tvorba fotoalb, generování RSS, snadná práce s anketami, diskusními fóry nebo jednoduchá práce na redakčním systému (např. pro třídní časopis). Pokud tedy hledáte řešení, které bude vaší třídu také prezentovat, a nepotřebujete v bezplatné verzi pokročilé správy účtů, přístup přes heslo či šifrovaný přenos dat, pak může být Webnode správnou volbou. Ať již pro atraktivní vzhled nebo snadné užívání.
Nástrojů na snadnou tvorbu třídních webových stránek existuje samozřejmě mnohem více – od českých eStranky, přes nejrůznější Wiki hosting až třeba po jednoduchý editor Swebu od Seznamu. Webnode a Google Sites ale považuji za silné a kvalitní nástroje, které se skvěle hodí pro dvě, jasně vytyčené možnosti, jak pracovat s webovými stránkami třídy. Jistě je možný model, kdy Google Sites užijete pro interní potřebu a Webnode se budete prezentovat vůči svému okolí. O tom, kterou službu zvolit, bude rozhodovat především vaše potřeba práce s jednotlivými funkcemi.
Webové stránky tříd představují zajímavý doplněk komunikace studentů se sebou navzájem i s pedagogy formou, která je jim blízká a při vhodném přístupu ji budou vnímat také jako zábavnou. Učiteli pak může přinést benefit nejen v podobě lepší komunikace, ale také snazšího opravování písemek, zpětné vazby a pozitivního klimatu ve třídě. Jistě i vedení školy bude potěšeno, když bude moci prezentovat svůj ústav jako moderní vzdělávací instituci, která se touto formou snaží přiblížit jak rodičům, tak také studentům.
Tomuto tématu se také věnovaly tyto zdroje: kniha Ondřeje Neumajera Budujeme školní web, nebo řada článku na portálu RVP, jako například Jednoduše na školní web nebo www.žádný problém. Dalším zajímavým zdrojem informací je Mauál pro Weby Google, dostupný ze stránek JŠI.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
