V našem příspěvku se zabýváme problematikou adaptace textu a jeho využití. Adaptování textu je vhodnou alternativou mezi texty původními, které mohou být pro studenty příliš náročné a demotivující, a texty uměle vytvořenými, které jsou sestaveny autory učebnic nebo samotnými učiteli za účelem nácviku čtení a k osvojení si gramatických jevů. Adaptovaný text je velmi žádoucí, protože obsahuje určitou podobu původního textu, ale je také srozumitelný a efektivně může být využit při výuce. Vhodně upravený text můžeme zařadit již do výuky začátečníků.
Pro náš příspěvek jsme adaptovali klasickou pohádku Františka Bartoše – Jak stařeček měnil, až vyměnil tak, abychom ji mohli použít v hodinách češtiny pro cizince. Dále předkládáme možnou práci s tímto textem. Úkoly jsou voleny tak, aby kontrolovaly porozumění textu, nepředpokládáme, že při výuce učitel použije všechny úkoly, spíše si vybere určitý typ cvičení podle úrovně studenta. Adaptovaná pohádka je přiložena jako příloha.
Konkrétní práce s adaptovaným textem – Pohádka o tom, jak stařík měnil, až vyměnil
Ještě před čtením samotného textu je vhodné studenty motivovat předtextovým cvičením. Toto cvičení nemusí být dlouhé a může zahrnovat odpovědi na předem připravené otázky. Před čtením této pohádky bychom se zeptali studentů: Za jakou věc byste vyměnili kus zlata? Vyměnili jste někdy něco za něco jiného? Co to bylo a kdy to bylo?
Při práci s textem je vždy důležité ověřit si, jak student textu rozumí. Ke kontrole se využívá těchto způsobů:
A) Student vyhledává na dané otázky odpověď v textu nebo sám odpoví v cizím jazyce, popř. provede nějaký požadovaný úkon (např. určí, zdali tvrzení je správné nebo špatné, seřadí věty podle návaznosti v textu nebo dokončí větu podle textu).
Jednoho krásného a teplého dne plaval jeden bohatý muž v ________ .
Žáci pak ve dvojici s textem mohou pracovat dále. Jeden z dvojice vymýšlí otázky k textu a druhý na tyto otázky pravdivě odpovídá.
B) Žáci ve dvojici nebo spolu s učitelem tvoří otázky k textu a jeden druhého se ptá na informace z daného textu. Od cvičení 1 v oddíle A se toto cvičení odlišuje především rozsahem odpovědi. Na rozdíl od prvního cvičení žák nenajde přesnou jednoslovnou odpověď v textu, ale musí odpověď vytvořit sám na základě porozumění textu.
C) Student libovolně dokončí vyprávění nebo domýšlí jeho závěr. V tomto případě by bylo nutné vypustit závěr či některé pasáže v textu a nechat studenta, aby pohádku dokončil. Jinou variantou je rozstříhat pohádku po odstavcích a nechat studenta, aby text správně seřadil.
D) K textu se můžeme ve výuce vracet popisem či charakteristikou postavy, pozměněním nebo ovlivněním děje. Tyto úkoly již nejsou přímo zaměřené na porozumění textu, jsou spíše kreativní a motivující, ale z porozumění vycházejí.
E) U delších textů (převážně vyprávěcích, epických) může student pořídit jejich osnovu, vymyslet nadpis k textu nebo tvořit odpovědi na zadané otázky:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: